Lobbista Dalík neuspěl se stížností ani u Ústavního soudu. Zůstává ve vězení

Ústavní soud odmítl stížnost bývalého lobbisty Marka Dalíka, který si odpykává pětiletý trest za podvod při nákupu obrněných pandurů pro českou armádu. Soud označil stížnost za neopodstatněnou a neshledal porušení ústavních práv.

„Ústavní soud odmítl tuto ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou. Blíže tuto věc však nebude komentovat a odkazuje se na své internetové stránky, kde bude text tohoto usnesení zveřejněn v průběhu příštího týdne,“ řekl ČT zastupující mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger. Ústavní soud o Dalíkově stížnosti rozhodl 27. července.

Marek Dalík si v současnosti odpykává pětiletý trest odnětí svobody za podvod, kterým se ze zbrojařů pokusil vylákat peníze v souvislosti s nákupem pandurů pro českou armádu. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Soudy mu proto pravomocně uložily i peněžitý trest 4 miliony korun. Ty už zaplatil.

Bývalý lobbista a blízký spolupracovník někdejšího premiéra Mirka Topolánka svou vinu dlouhodobě popírá. Za to, že si v roce 2007 řekl při neformální schůzce o úplatek pro někoho z české vlády, původně dostal čtyřletý trest vězení. Ten ale loni kvůli nevyjasněné právní kvalifikaci zrušil Nejvyšší soud. Podle něj totiž nižší soudy jednoznačně neuvedly, podle kterého zákona Dalíkovi trest uložily – zda podle starého trestního zákona, anebo podle nového trestního zákoníku.

Pražský vrchní soud proto loni vynesl nový rozsudek, který Dalíkovi oproti původnímu rozsudku o rok přitížil. Vrchní soud dospěl k názoru, že Dalík podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral vliv na ministry české vlády. Dalíkovi v odvolacím řízení nepomohla ani neočekávaná změna výpovědi, v níž vůbec poprvé připustil, že se na schůzce se zbrojaři o penězích mluvilo.

Trest uložený pražským vrchním soudem Dalík znovu napadl u Nejvyššího soudu, ten ale jeho dovolání letos v únoru odmítl. „Nejvyšší soud v daném kontextu neshledal žádné pochybení, které by mohlo jakkoli negativně ovlivnit postavení obviněného či jej zkrátit v jeho ústavně garantovaných právech na spravedlivý proces,“ odůvodnil tehdy Nejvyšší soud, proč Dalíkův případ znovu nevrátil nižším soudům.

Ústavní stížnost tak byla poslední možnost, která Dalíkovi ke zrušení rozsudků zbývala. Teď už by se mohl obrátit pouze na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Nákup pandurů v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka (tehdy ODS) od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun. 

Marek Dalík, někdejší poradce premiéra Mirka Topolánka, se v minulosti zapletl do několika kauz. Vlivný lobbista se v zákulisí české politiky pohybuje již od roku 1999, v té době se seznámil s Topolánkem.

V letech 2006 až 2009, kdy byl Topolánek premiérem, stál Dalík často po jeho boku, dokonce si koupil byt ve stejném domě. Podle médií měl výrazný podíl na Topolánkově politické strategii, zároveň však během jeho éry nebyl v ODS příliš populární. V době jeho angažmá v českém veřejném prostoru se novináři pozastavovali nad Dalíkovými vysokými příjmy.

Dalíkovo jméno se začalo v médiích více objevovat od srpna roku 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance Unie svobody Zdeňka Kořistky. Ten tehdy obvinil Dalíka, že mu společně s Janem Večerkou nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila oba lobbisty z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen.

Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podílel na vyjednávání podpory Topolánkově koaliční vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zapleten byl také v takzvané Toskánské kauze, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů.

V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa.

Odsouzen byl v souvislosti s nákupem Pandurů. Kontrakt v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.

Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Tento rozsudek ale soud zrušil.

Po zásahu Nejvyššího soudu ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání a Ústavní soud jeho ústavní stížnost.

Marek Dalík
Zdroj: isifa/LN/Hynek Glos

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...