Jediný volební den místo dvou a také korespondenční hlasování Čechů v zahraničí chystá v novém volebním zákoně ministerstvo vnitra. Podle jednoho z autorů novely Petra Mlsny, náměstka ministerstva vnitra, nazrál čas, aby české volby vešly do 21. století. Korespondenční hlasování je zneužitelné minimálně, uvedl v Událostech, komentářích. Podle politologa Jiřího Pehe se povede politická bitva, ne pro všechny strany jsou totiž hlasy krajanů výhodné.
Lidé si na jednodenní volby rychle zvyknou, soudí Pehe. Podle náměstka Mlsny jsou bezpečnější
Události, komentáře: Novela volebního zákona (zdroj: ČT24)
Nový zákon má podle Mlsny zpřístupnit volby lidem a odstranit překážky. Například nyní se během dvou dnů může hlasovat 14 hodin, podle chystaného zákona by ale v rámci jednoho dne mohli lidé odevzdávat hlasy 15 hodin.
„Logistika a organizace voleb ve dvou dnech je vždy náročnější na ochranu volebních uren v průběhu noci. Souvisí například s vyššími náklady na městskou i státní policii,“ upozorňuje náměstek. Pouhá pochybnost, co se může přes noc dít s nestřeženými urnami, je podle něj dostatečným argumentem k zavedení jednodenních voleb.
S takovým postojem souhlasí i Pehe, ponechávat urny bez dozoru je podle něj problematické. „Svádí to k možnosti manipulace nebo alespoň podezření, což není samo o sobě dobré. A také to samozřejmě klade vyšší nároky na volební komise, které musí pracovat dva dny,“ podotýká politolog. Jeden den je k odevzdání hlasu dostatečný, dodává a věří, že veřejnost si na změnu rychle zvykne.
O korespondenční volbu se povede bitva, míní Pehe
Navržený zákon počítá se zavedením korespondenční volby, která by v českém volebním systému byla novinkou. Dnes mohou lidé v zahraničí volit pouze na ambasádách. Komunisté a SPD už vyjádřili obavy, že korespondenční hlasování může být zneužito.
Podle Mlsny jsou takové úvahy liché, chystaný systém totiž počítá s řadou pojistek. Například do obálky s identifikačním kódem, v níž volič odešle svůj hlas, zároveň musí poslat i podepsaný identifikační lístek. „Zneužitelnost je naprosto minimální, protože identifikační lístek bude zúčtovatelným dokladem,“ vysvětluje náměstek ministra vnitra.
Tým, který na novele pracoval, se podle něj učil i z negativních příkladů ze zahraničí. Připomíná prezidentské volby v Rakousku, v nichž se utkali Norbert Hofer a Alexander Van der Bellen a které tamní ústavní soud kvůli sporným korespondenčním hlasům zrušil.
Pehe očekává, že o poštovní odevzdávání hlasů se ještě svede politická bitva. Ne pro všechny strany jsou totiž hlasy Čechů žijících v zahraničí výhodné. „Voliči, kteří žijí v zahraničí, jsou z jiného těsta než lidé doma a preferují obvykle spíše strany napravo od politického středu,“ míní politolog. Argumenty o zneužití se podle něj musí poměřovat s Evropou, kde je korespondenční hlasování běžné.
Zahraniční hlasy by se podle plánované legislativy připočítaly k vylosovaným krajům. Aby potenciálních 400 tisíc hlasů nezdeformovalo výsledky voleb v některých menších krajích, připočítávaly by se ke krajům, které mají více než 750 tisíc obyvatel. Losovalo by se tedy pouze ze Středočeského, Jihomoravského nebo Moravskoslezského kraje a Prahy, objasňuje Mlsna.
Podle Jiřího Pehe mohou korespondenční hlasy výrazně promluvit do volebních výsledků. Připomíná například volby do Poslanecké sněmovny z roku 2006. „Zdálo se, že ČSSD a komunisté budou mít o hlas víc a budou spolu moci vytvořit většinovou vládu. Nakonec se to srovnalo na sto a sto a výsledkem byla Topolánkova vláda,“ vzpomíná.
Dodává také, že není důvod, aby statisíce českých občanů žijících v zahraničí nemohly vyslovit svůj názor. Případné přijímání zákona podle něj bude boj, protože se bytostně dotýká všech stran. Je proto potřeba hledat konsensus. „Jsme v situaci, kdy máme dvě komory Parlamentu a v Senátu mají většinu strany, které jsou v Dolní komoře v opozici. Bez Senátu není možné schválit žádný volební zákon, protože v této věci nemůže být přehlasován,“ upozorňuje politolog.