Jediný volební den místo dvou a také korespondenční hlasování Čechů v zahraničí chystá v novém volebním zákoně ministerstvo vnitra. Podle jednoho z autorů novely Petra Mlsny, náměstka ministerstva vnitra, nazrál čas, aby české volby vešly do 21. století. Korespondenční hlasování je zneužitelné minimálně, uvedl v Událostech, komentářích. Podle politologa Jiřího Pehe se povede politická bitva, ne pro všechny strany jsou totiž hlasy krajanů výhodné.
Nový zákon má podle Mlsny zpřístupnit volby lidem a odstranit překážky. Například nyní se během dvou dnů může hlasovat 14 hodin, podle chystaného zákona by ale v rámci jednoho dne mohli lidé odevzdávat hlasy 15 hodin.
„Logistika a organizace voleb ve dvou dnech je vždy náročnější na ochranu volebních uren v průběhu noci. Souvisí například s vyššími náklady na městskou i státní policii,“ upozorňuje náměstek. Pouhá pochybnost, co se může přes noc dít s nestřeženými urnami, je podle něj dostatečným argumentem k zavedení jednodenních voleb.
S takovým postojem souhlasí i Pehe, ponechávat urny bez dozoru je podle něj problematické. „Svádí to k možnosti manipulace nebo alespoň podezření, což není samo o sobě dobré. A také to samozřejmě klade vyšší nároky na volební komise, které musí pracovat dva dny,“ podotýká politolog. Jeden den je k odevzdání hlasu dostatečný, dodává a věří, že veřejnost si na změnu rychle zvykne.
O korespondenční volbu se povede bitva, míní Pehe
Navržený zákon počítá se zavedením korespondenční volby, která by v českém volebním systému byla novinkou. Dnes mohou lidé v zahraničí volit pouze na ambasádách. Komunisté a SPD už vyjádřili obavy, že korespondenční hlasování může být zneužito.
Podle Mlsny jsou takové úvahy liché, chystaný systém totiž počítá s řadou pojistek. Například do obálky s identifikačním kódem, v níž volič odešle svůj hlas, zároveň musí poslat i podepsaný identifikační lístek. „Zneužitelnost je naprosto minimální, protože identifikační lístek bude zúčtovatelným dokladem,“ vysvětluje náměstek ministra vnitra.
Tým, který na novele pracoval, se podle něj učil i z negativních příkladů ze zahraničí. Připomíná prezidentské volby v Rakousku, v nichž se utkali Norbert Hofer a Alexander Van der Bellen a které tamní ústavní soud kvůli sporným korespondenčním hlasům zrušil.
Pehe očekává, že o poštovní odevzdávání hlasů se ještě svede politická bitva. Ne pro všechny strany jsou totiž hlasy Čechů žijících v zahraničí výhodné. „Voliči, kteří žijí v zahraničí, jsou z jiného těsta než lidé doma a preferují obvykle spíše strany napravo od politického středu,“ míní politolog. Argumenty o zneužití se podle něj musí poměřovat s Evropou, kde je korespondenční hlasování běžné.
Zahraniční hlasy by se podle plánované legislativy připočítaly k vylosovaným krajům. Aby potenciálních 400 tisíc hlasů nezdeformovalo výsledky voleb v některých menších krajích, připočítávaly by se ke krajům, které mají více než 750 tisíc obyvatel. Losovalo by se tedy pouze ze Středočeského, Jihomoravského nebo Moravskoslezského kraje a Prahy, objasňuje Mlsna.
Podle Jiřího Pehe mohou korespondenční hlasy výrazně promluvit do volebních výsledků. Připomíná například volby do Poslanecké sněmovny z roku 2006. „Zdálo se, že ČSSD a komunisté budou mít o hlas víc a budou spolu moci vytvořit většinovou vládu. Nakonec se to srovnalo na sto a sto a výsledkem byla Topolánkova vláda,“ vzpomíná.
Dodává také, že není důvod, aby statisíce českých občanů žijících v zahraničí nemohly vyslovit svůj názor. Případné přijímání zákona podle něj bude boj, protože se bytostně dotýká všech stran. Je proto potřeba hledat konsensus. „Jsme v situaci, kdy máme dvě komory Parlamentu a v Senátu mají většinu strany, které jsou v Dolní komoře v opozici. Bez Senátu není možné schválit žádný volební zákon, protože v této věci nemůže být přehlasován,“ upozorňuje politolog.
