Lidé se budou moci v pátek mezi 10. a 18. hodinou rozloučit v pražském Rudolfinu s režisérem Jiřím Menzelem. Vdova tak reaguje na zájem přátel a kolegů, původně se totiž veřejné rozloučení konat nemělo. Menzel zemřel 5. září ve věku 82 let. Smutnou zprávu oznámila manželka Olga minulý víkend na svém facebookovém profilu.
Lidé se budou moci v pátek rozloučit v pražském Rudolfinu s režisérem Jiřím Menzelem
Režisér Jiří Menzel několik desítek let patřil k báječným mužům s klikou. Uměl být filmařsky rozmarný, jeho snímky bývaly ostře sledované, občas krasosmutnil a natočil i tituly, kterým by neuškodily ještě další postřižiny, aby z nich nezbyly jen perličky na dně. Jeho úmrtím přišla česká kinematografie o nepopiratelně zásadní osobnost.
Menzel prý chtěl dělat filmy, kterým by rozuměla jak jeho matka, která byla dámskou krejčovou, tak jeho otec, intelektuál. Do rodiny autora dětských knih a dramaturga animovaných filmů Josefa Menzela, jehož nejvíce proslavily příběhy o Míšovi Kuličkovi, se Jiří narodil 23. února 1938.
Bydleli v Praze-Strašnicích, naproti biografu, kam s malým synem chodili na promítání. „Filmařem jsem ale být nechtěl. Nějak se mi to zdálo strašně složitý,“ nenapadlo by prý Menzela, že jednou se budou lidé v kinech dívat na jeho snímky.
Více ho táhlo divadlo. „Chtěl jsem jít na divadelní školu, na režii, ale tam mě nevzali. Řekli mi, že pro nedostatek talentu. Takže jsem šel na rok do televize, a protože mi pak hrozila vojna, zkusil jsem to ještě jednou, už ale na FAMU. A tam mě vzal Vávra, takže ze mě udělali filmaře,“ popsal Menzel v dokumentu z cyklu Neobyčejné životy, proč nakonec divadelní prkna vyměnil za filmové plátno.
