Praha – Podle Jiřího Pospíšila (ODS) i Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by veřejnost měla vědět, kdo připravoval amnestii vyhlášenou v lednu prezidentem Václavem Klausem. Politici se na tom shodli v Otázkách Václava Moravce. Zaorálek, který se v této věci už dříve obrátil na Klause otevřeným dopisem, podle svých slov nedostal od prezidentské kanceláře uspokojivou odpověď. Zaorálek se chce odvolat přímo ke Klausovi, zvažuje i žalobu.
Zaorálek o údaje žádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. „Dostal jsem odpověď, která vlastně ani není odpovědí z hlediska zákona, protože je to sdělení, že se mi prostě nic neřekne, protože pan prezident má právo z ústavy dělat amnestii a není povinen sdělovat jakékoliv informace úřadu, tudíž ani úřad mně,“ řekl Zaorálek s tím, že Hrad reagoval „arogantně“.
Někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podotkl, že v takto významném rozhodnutí, jakým amnestie je, by veřejnost měla informace dostat. „Rozumím tomu, že pan Zaorálek se snaží získat informace o tom, jak amnestie probíhala,“ řekl Pospíšil. Připomněl, že ani on s amnestií nesouhlasí, na druhou stranu ale není příznivcem soudních sporů mezi politiky, žaloby podle něj nepomáhají a vedou k další eskalaci napětí ve společnosti.
Zaorálek v dopise, který adresoval Václavu Klausovi v polovině ledna, žádal o dvě informace - chce, aby prezident zveřejnil osoby, které se podílely na amnestii, a osoby, případně orgány, které měly k amnestii přístup ještě předtím, než ji podepsal předseda vlády Petr Nečas.
Klaus, který v prezidentském úřadu skončí letos 7. března, vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Prezident prominul nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se týkala také trestů odnětí svobody u lidí, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let.
Největší kontroverze ale vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství.
Podle návrhu Městského soudu v Praze je celá amnestie v rozporu s ústavou, pokud ji předem neprojednala vláda. Zabývat by se tím měl Ústavní soud, podle většiny expertů ale stížnost nemá šanci na úspěch. Prezident se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil a označil ji za kampaň proti svojí osobě.
