Liberecký hejtman navrhuje, aby krajům na cesty prezidenta přispíval Hrad

Návštěvy Miloše Zemana v krajích stály od jeho zvolení v roce 2013 krajské samosprávy skoro 17 milionů korun. Další výdaje pak mají s prezidentovými cestami města a obce, na jejichž bedrech je zajištění tribun a ozvučení pro setkání s veřejností. Krajům přitom chybí peníze na sociální služby, opravy škol i silnic. Hejtman Martin Půta (STAN) chce prosadit, aby se v budoucnu na financování návštěv podílela prezidentova kancelář. Prezident Zeman ale podle svých slov není nakloněn takovému řešení.

Konkrétně Liberecký kraj navštívila hlava státu čtyřikrát a každá návštěva přišla krajskou kasu na více než 300 tisíc korun. Dohromady je to přes 1,356 milionu korun. „Je to zvyklost, která vznikla za pana prezidenta Václava Havla. Za prezidenta Václava Klause už byly návštěvy častější a ty náklady také vždycky platily kraje. Já pevně věřím, že po prezidentské volbě s novým prezidentem, ať už to bude kdokoliv, dojdeme k nějaké dohodě, jak by se na návštěvách mohla finančně podílet kancelář prezidenta republiky, která má vlastní rozpočtovou položku,“ uvedl liberecký hejtman Půta.

Prezidentská kancelář ročně disponuje částkou přes 400 milionů korun. Podle Půty tak má dost peněz na to, aby na financování cest krajům přispěla.

Podle zlínského hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by se cesty prezidenta měly hradit z rozpočtu kanceláře prezidenta. V letošním roce se navíc stále častěji objevují hlasy, že kraje vlastně platí Zemanovi kampaň před prezidentskými volbami. „Já to vnímám tak, že postupujeme v rámci zvyklostí, které nebyly nastaveny za mě jako za hejtmana, ale dávno v minulosti. A měnit ty zvyklosti poslední rok prezidentského mandátu by mi přišlo trochu zvláštní,“ dodal Půta.

Prezident však není nakloněn tomu, aby prezidentská kancelář spolufinancovala cesty hlavy státu do krajů. „Jestliže bych se měl doprošovat kohokoliv z hejtmanů a kohokoliv z krajů, abych směl do tohoto kraje pouze tehdy, když si zaplatím náklady na obložené chlebíčky, no tak do toho kraje prostě nepojedu,“ uvedl prezident na závěr návštěvy Libereckého kraje. 

Podle hejtmana Vysočiny jde stále o jedny peníze ze státního rozpočtu

Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD) se diskusi o spolufinancování návštěv prezidentskou kanceláří v Asociaci krajů ČR nebrání. Sám změnu určitě nebude iniciovat a nemá vyhraněný názor, jak by hlasoval. Vynaložené částky podle něj nejsou dramatické. „Miloš Zeman navštívil Vysočinu jako prezident třikrát, kraj na každou návštěvu vynaložil v průměru 250 tisíc korun. Kraj vždy hradil i oficiální návštěvy prezidentů Václava Havla a Václava Klause.“

Běhounek dodal, že pokud kraj na základě dohody zve někoho na návštěvu, většinou od něj nechce, aby si ji platil. „Týká se to všech oficiálních návštěv, například ministrů nebo velvyslanců, náklady jdou vždy k tíži kraje,“ řekl hejtman Vysočiny. Kdyby návštěvy prezidenta v krajích financoval Hrad, šlo by podle něj stále o jedny státní peníze pocházející ze státního rozpočtu. „Prezidentská kancelář by při změně financování jistě žádala určité navýšení,“ dodal Běhounek.

Také podle jihomoravského hejtmana Bohumila Šimka (ANO) je každá oficiální návštěva, která přijíždí do Jihomoravského kraje, adekvátně přivítána. „V případě hlavy státu, která byla zvolena v demokratických volbách, bylo k této návštěvě vždy přistupováno s maximální vážností a úctou, která této funkci náleží. Výše vynaložených prostředků odpovídala opatřením a velikosti týmu, který pana prezidenta doprovázel,“ uvedl Šimek. I on je ale připraven připojit se k případné diskusi na téma financování oficiálních návštěv prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 19 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 45 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 54 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...