Nemocnice jsou otevřená zařízení a zkontrolovat po vzoru letišť každého, kdo do nich vstupuje, je nereálné, protože by to výrazně zbrzdilo jejich provoz. Shodují se na tom ředitelé českých nemocnic i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Reagují tak na případ vražedné střelby, ke kterému došlo v úterý ráno ve Fakultní nemocnici Ostrava.
Letištní bezpečnost je v nemocnicích nereálná, zní od ředitelů, ministra i expertů
Vojtěch: Prohlídky při vstupu do nemocnic nejsou reálné (zdroj: ČT24)
Dvaačtyřicetiletý útočník v úterý ráno zastřelil v čekárně traumatologické ambulance ostravské nemocnice šest lidí a tři další zranil. Pro útok použil ilegálně drženou zbraň ráže devět milimetrů a později si sám vzal život.
Útok přede dveřmi traumatologické ambulance pak otevřel debatu o zabezpečení tuzemských nemocnic – a vrcholní manažeři českého zdravotnictví upozorňují, že se nemocnice připravují na maximum možného tak, aby nedošlo k omezení chodu zařízení, kde se může hrát o minuty.
Desítky rámů u všech pavilonů? Těžko a draze, zní z nemocnic
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) proto není reálné, aby v nemocnici existovaly například bezpečnostní rámy na všech vstupních místech, kterých mohou být u zařízení pavilonového typu i desítky.
„V tak velkém provozu, jaký se odehrává ve všech nemocnicích a poliklinikách, si nedokážu představit, že by byly u vchodu umístěny rámy a rentgeny a každému se prohlížely osobní věci,“ prohlásil. „Prohlídky při vstupu nejsou reálné.“
Velká část nemocnic je tak přístupná neustále, což potvrzuje i ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl: „Lidé sem mohou přijít z ulice. A my nejsme schopni všechny provést bezpečnostními rámy podobně jako na letišti.“
Události: Chod ostravské nemocnice se vrací k normálu, diskutuje se o bezpečnosti (zdroj: ČT24)
Uspěchaná řešení většinou nebývají efektivní. Nemyslím si, a tvrdí to i odborníci, že je prostor dělat (v nemocnicích) další restrikce. Nedej bože, aby někdo přišel na to, že by v nemocnici ve vrátnici měl být rám. Tudy cesta nevede.
Ředitel největší české nemocnice, FN v Motole, a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) naopak kontrolu vstupu nevylučuje: „Nejlepší zabezpečení nemocnice jsem měl možnost vidět v Izraeli, kde detailní kontrola probíhá běžně a na velmi vysoké úrovni,“ uvedl.
České nemocnice ale mají podle Ludvíka omezené možnosti, protože jsou veřejným prostorem. A ředitel Thomayerovy nemocnice v Krči Petr Sulek pak upozorňuje i na ekonomický aspekt: „Náklady na pořízení například bezpečnostních rámů do každého pavilonu by se pohybovaly v řádu několika milionů korun.“
Kužel: Z institucí nemůžeme udělat pevnosti
Rámy pak zpochybňují i hlasy z bezpečnostní oblasti. „Jediné, co by zabránilo takovému činu (jako byl ten v Ostravě), by byla instalace bezpečnostních rámů ve všech veřejných prostorách. Sami uznáte, že to je věc spíše nereálná,“ prohlásil ministr vnitra Jan Hamáček.
Stejně mluví také expert z VUT Tomáš Apeltauer, podle kterého se lze leda připravit na krizové scénáře, i bezpečnostní poradce Petr Bárta. Ten v argumentech fakticky stínuje ministra Vojtěcha, když uvádí, že „nemocnice je otevřená instituce, kde je potřeba rychlý příjem pacientů. Reálně není žádná možnost jejich kontroly“.
A skepse zní i od šéfa moravskoslezské policie Tomáše Kužela. „Ze všech institucí nemůžeme udělat nedobytné pevnosti,“ řekl v Událostech, komentářích. „Policistů není tolik, aby hlídali všechny školy a nemocnice. Zabezpečení technicky by bylo enormně drahé. A nikdy nejsme schopni zabránit tomu jednotlivci, který se – aniž dá najevo podobné úmysly – rozhodne udělat podobnou věc. To se prostě stává.“
Bezmoc ochranky
Eliminovat hrozby se proto zdravotní instituce snaží jinak – platí si bezpečnostní službu. Ani ta by ale v ostravském případě zřejmě nepomohla. „I kdyby byl na místě jakýkoliv bezpečnostní pracovník, a třeba i ozbrojen, vzhledem k rychlosti a agresivitě útoku by nebyl schopen reagovat. Naopak, byl by zřejmě první zasažen,“ upozorňuje bezpečnostní poradce Bárta.
Podle bezpečnostních expertů je navíc zásadním bezpečnostním problémem českých nemocnic nízké ohodnocení pracovníků ostrahy. V průměru se pohybuje kolem devadesáti korun za hodinu.
Ve hře jsou proto i technická opatření. Nemocnice po skončení návštěvních hodin uzavírají některé průchody nebo disponují elektronicky uzavíratelnými vchody pro omezení pohybu. Například pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady pak kontroluje i vjíždějící automobily; obrazy jsou zpracovávány automaticky.
Nemocnice rovněž používají kamerový systém, který monitoruje pacienty v čekárnách. V něm spatřují podpůrný potenciál i odborníci na bezpečnost, inteligentní kamera totiž pomocí algoritmu svede rozeznat, že snímaná osoba dělá pohyb se zbraní, nebo samu zbraň přímo identifkovat.
Další technická opatření pak zajišťují vstup do vyšetřoven čipem a na lůžková oddělení pouští sestry návštěvy po ohlášení přes videotelefon. Personál na rizikových pracovištích má tlačítka pro spuštění alarmu.
Reportáž: Letištní bezpečnost je v nemocnicích nemožná, říká Vojtěch (zdroj: ČT24)
Trénink na ochranu před útoky
Vedle toho nemocnice školí zaměstnance ve zvládání krizových situací. Čerpat na školení mohou i peníze z dotací ministerstva zdravotnictví. Letos resort rozdělil 32 milionů na přípravu před útoky na takzvané měkké cíle. Stejnou částku plánuje podle mluvčí Gabriely Štěpanyové rozdělit i v příštím roce a v roce 2021.
„Ministerstvo zdravotnictví nyní zanalyzuje možnosti, jak by bylo možné tento dotační program rozšířit na více nemocnic. Dnes je určen pro akutní lůžková zařízení nad 350 lůžek, rádi bychom tento limit snížili a rozšířili okruh nemocnic, které by mohly být podpořeny,“ uvedl náměstek ministra Filip Vrubel.
V případě ostravské nemocnice šlo o 1,2 milionu korun na vytvoření krizových plánů a proškolení personálu a ministr Vojtěch nyní připouští, že by v dotacích mohlo dojít ke změně. „Program je teď nastaven jenom podle počtu lůžek pro velké nemocnice. Takovéto incidenty se můžou stát i v menších zařízeních a zvažujeme, že bychom počet lůžek snížili, aby na něj mohla dosáhnout taky,“ řekl v Událostech, komentářích.
Na problém vnášení zbraní do nemocnic upozornil letos v březnu případ střelby na vinohradské hematologii. Hospitalizovaný muž tehdy postřelil dva pacienty, kteří s ním leželi v pokoji. Jeden z nich zemřel. Zbraň pak útočník odevzdal zasahujícím sestrám. V dubnu zemřel ve vazební věznici.
Kromě školení si nemocnice nechaly zpracovat bezpečnostní analýzy. Každá z nich má také evakuační plány, jak a kam převézt v krizové situaci pacienty. To je i případ ostravské nemocnice, která letos podle resortu připravovala audity z hlediska ochrany měkkých cílů, měla proškolené zaměstnance, měla analyzovanou a zmapovanou situaci ohledně únikových cest.