Slova respektu a uznání zaznívají od odborné veřejnosti na adresu týmu z brněnské fakultní nemocnice, kterému se podařilo přivést na svět zdravé dítě po týdnech, jež strávilo v těle matky po smrti mozku. Podle předního tuzemského porodníka Antonína Pařízka má unikátní moravský případ šanci na zápis do historie lékařství.
Lékaři: Brněnské narození dítěte z těla zesnulé matky se může zapsat do dějin
88 minut
90' ČT24 o úspěchu brněnských porodníků
Sedmadvacetiletou ženu zasáhla v šestnáctém týdnu těhotenství mozková příhoda s krvácením, po které následovala mozková smrt. Tým lékařů a zdravotníků ve Fakultní nemocnici Brno dokázal ale její tělo udržet v chodu bezmála další tři měsíce tak, aby se plod dostatečně vyvinul, a dítě tak mohlo přijít na svět až ve čtyřiatřicátém týdnu císařským řezem.
Zdravé děvčátko zrozené z těla zesnulé matky po narození vážilo 2,1 kilogramu a lékaři je v pondělí předali domů vdovci. Případ vzbudil mimořádnou pozornost, a třebaže jeho podrobnosti chtějí lékaři šířeji komentovat až na pondělní tiskové konferenci, už nyní zaznívají směrem k Fakultní nemocnici Brno slova oborového uznání.
Úžas nad rekordním časem
„Z odborného hlediska se jedná bezpochyby o úspěch,“ konstatoval ve vysílání ČT24 expert gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Antonín Pařízek.
„Případ může vstoupit do historie medicíny, protože délka, po kterou se kolegům v Brně podařilo udržet vývoj plodu, je úctyhodná – jednalo se přes sto dní – a s největší pravděpodobností z hlediska času rekordní,“ doplnil.
Současně akcentoval, že nejde mluvit jen o úspěchu porodníků, ale celého nemocničního týmu, protože na chodu matčina těla v okamžiku, kdy jí kvůli smrti mozku selhaly veškeré řídící funkce, se museli podílet i anesteziologové, kliničtí biologové, hematologové, mikrobiologové, neonatologové, sestry a další zdravotnický personál.
Stejně mluví i Michal Zikán z pražské 1. lékařské fakulty a Nemocnice na Bulovce. Lékaři podle něj museli udržovat oběh krve a dýchání tak, aby bylo miminko zásobeno okysličenou krví, současně bylo třeba bránit vzniku proleženin nebo kožních infekcí.
„Bylo možností volby nechat dítě zemřít, nebo těhotenství udržovat tak, aby se narodilo zdravé dítě,“ zmínil i etický aspekt případu. „Co se podařilo v Brně, je zcela ojedinělé nejen v rozměru České republiky, ale celého světa. Že by (mozkovou) příhodu miminko v těle matky přežilo, je velmi vzácné.“
Jedinečnost případu pak potvrzuje i ředitel samotné brněnské nemocnice Roman Kraus. „Něčeho takového se pravděpodobně dosáhlo v deseti případech na celém světě, které nejsou ale podrobně dokumentované. Doba, kterou jsme udržovali veškeré životní funkce přístroji a léky, je nejdelší ze všech zveřejněných případů,“ prohlásil.
Etické váhání
Etiku případu zmiňuje expert na bioetiku Jan Payne z ústavu pro humanitní studia 1. lékařské fakulty. „Vše se redukuje na technickou stránku, v té jsme určitě vynikající, ale pečovalo se o dítě fakticky mrtvé ženy. Je pravidlem, že je nepřípustné udržovat člověka při životě kvůli tomu, že má orgány, které se budou hodit k transplantaci,“ řekl. „Máme udržovat ženu, která je mrtvá, dál při životě?“
Podle oslovených porodníků ale rozhodnutí nikdy není na lékařích, ale na příbuzných. A na to upozorňuje i Zikán. „Jako lékaři můžeme dát podrobné informace, jaká jsou rizika. Naše role není rozhodnout, zda ano, nebo ne.“
