Praha - Po skromnějších letech se tuzemské lázně zase začínají zaplňovat, zájem o ně od počátku roku skokově vzrostl. Zdravotní pojišťovny totiž od ledna hradí pacientům delší pobyty a přispívají i na léčbu většího počtu chorob.
Lázeňskou sezonu slavnostně zahájili v Luhačovicích, na nové klienty se těší i jesenická Karlova Studánka, kde léčebným pramenům požehnal biskup ostravsko-opavské diecéze František Václav Lobkowicz: „Ať voda, kterou nemocní pijí, přinese úlevu a uzdravení, aby poté mohli s plnými silami plnit úkoly, které na tomto světě mají.“
Jesenickou vodu, a nejen tu, si potom podle všeho užije větší počet pacientů než v předchozích letech. Změna zákona v lázeňské péči, která platí od ledna, totiž rozšířila spektrum diagnóz, se kterými se do lázní jezdí, i délku pobytu, což se na chodu tuzemského lázeňství projevuje již nyní. Zatímco za první tři měsíce loňského roku lékaři na léčebné pobyty poslali necelých devět tisíc pacientů, letos to za stejné období bylo o třetinu víc (11 800).
Svaz léčebných lázní: Je to nový začátek
„Po kritických letech to považujeme za nový začátek a obrovské zlepšení. Řada lázní investuje a investice zatím nejsou tak obrovské, jak by mohly být,“ uvádí ředitel Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Ministerstvo zdravotnictví plánuje další krok, který má lázeňství pomoct – tzv. ambulantní léčebnou péči. Ta bude určena hlavně pro pacienty, kteří bydlí v okolí lázeňských měst; na procedury, které bude platit zdravotní pojišťovna, si jen odskočí z domu.
Odpadl i stokorunový poplatek za den v léčebně a některé lázeňské domy tak musely kvůli zvýšenému zájmu klienty odmítat, což se jim v uplynulých třech letech nestalo. „U nás byl nárůst téměř stoprocentní,“ konstatuje Alena Ďurišová, ředitelka Lázní Lednice, kde se léčí pacienti s neurologickými a pohybovými problémy. „Deset až patnáct pacientů denně volá, jestli bychom neměli místo, že by se k nám chtěli přijet léčit – a my je musíme odmítat.“
VZP: Lékaři nepředepisovali lázně, i když měli
Kromě majitelů lázní potvrzuje nárůst počtu klientů vyslaných do lázní i největší česká pojišťovna. V lednu před dvěma lety VZP evidovala lázeňské pobyty u 2108 klientů, ve stejném období loni u 2412 klientů a letos jde už o 3622 lidí. S počty pacientů rostou samozřejmě i výdaje na pojištěnce a jejich pobyt v lázních. Před dvěma lety 821 milionů a loni už 1,293 miliardy. Letos počítá VZP s nárůstem o dalších sto milionů.
Z výše uvedených čísel vyplývá, že mezi loňským a letošním lednem počet pacientů, kteří si mohou dopřát léčebné kůry v lázeňských pramenech, skokově vzrostl o padesát procent – a to právě kvůli zrušení restriktivní vyhlášky ministerstva zdravotnictví. „Protože byl tlak na restrikci, lékaři některým pacientům nepsali lázně, i když byl důvod je do lázní poslat,“ potvrzuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Kromě přibývajících pacientů, které na léčebné pobyty vyslali lékaři, lázně dál lákají i zahraniční klientelu. Výrazným, byť specifickým příkladem jsou Karlovy Vary a Teplice.
KARLOVY VARY: Největší české lázně se kvůli ukrajinsko-ruské krizi a protiruským sankcím potýkají s odlivem ruských turistů. Ti sice spolu s Němci a Čechy nadále patří mezi nejpočetnější skupinu hostů, podle odhadů karlovarského infocentra ve srovnání s loňským rokem jich do Karlových Varů v prvním čtvrtletí přijelo o dvacet procent méně. Hotely i lázeňské komplexy proto nově cílí i na Asijce (každoročně jich do města zamíří desetitisíce), kteří patří společně s Izraelci mezi početně rostoucí klientelu. V hotelu Thermal potom převádějí jídelní lístky i do arabštiny.
TEPLICE: Pro severočeské lázeňské město představuje výrazný přísun peněz arabská klientela, početně nejsilnější část zahraničních návštěvníků. V loňském roce se v Teplicích léčilo 2200 Arabů, vesměs dětí s nemocemi pohybového ústrojí, a spolu s nimi do města zavítaly i celé rodiny; podle odhadů se tak v jeden moment ve městě vyskytovaly asi tři tisícovky Arabů (zejména z Kuvajtu) a obchodní ředitelka Lázní Teplice Iveta Šlišková letos očekává mírný nárůst.
Přítomnost arabské klientely ovšem nelibě nesli obyvatelé města, radnici si stěžovali na hluk a nepořádek v parcích. Město proto nyní hledá způsob, jak zahraniční návštěvníky ukáznit a zároveň neodradit od pobytu. Připravují informační brožuru v arabštině a policejní hlídky posílí o dva rodilé Araby.
