PŘEHLEDNĚ: Kroužkováním mohou voliči zamíchat složením zastupitelstev krajů

V pátek a v sobotu 20. a 21. září se ve 13 krajích České republiky uskuteční krajské volby. Voliči v nich můžou udělit až čtyřem kandidátům preferenční hlas pomocí kroužků. Jak kroužkovat, aby byl hlas platný, a co lze přednostními hlasy ovlivnit?

V krajských volbách rozhodují voliči každé čtyři roky o složení zastupitelstva v kraji, kde mají trvalý pobyt. Počet členů zastupitelstva určuje počet obyvatel v daném kraji. V krajích s více než 900 tisíci obyvatel se volí celkem 65 zastupitelů, v krajích, které mají mezi 600 a 900 tisíci obyvateli, 55 členů, a v krajích s populací pod 600 tisíc 45 zastupitelů. Voliči mohou dát hlas jednak vybrané straně, hnutí nebo koalici, jednak konkrétnímu kandidátovi či kandidátce prostřednictvím přednostních hlasů.

Přednostní hlas mohou voliči dát až čtyřem kandidátům na jednom hlasovacím lístku. „Volič tak musí učinit zakroužkováním pořadového čísla před jménem příslušného kandidáta na vybraném hlasovacím lístku kandidující strany, hnutí nebo koalice,“ vysvětluje Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Pokud volič do úřední obálky a následně do urny vhodí více než jeden hlasovací lístek, je jeho hlas celkově neplatný.

Pořadí na kandidátce a přednostní hlasy

Mandáty v zastupitelstvu si mezi sebou po volbách rozdělují vítězná uskupení, tedy ta, která získala v kraji minimálně pět procent hlasů. O tom, kdo mandát získá, pak rozhoduje pořadí na hlasovacím lístku. Když například strana ve volbách získá tři mandáty, obsadí je první tři lidé na hlasovacím lístku. Voliči však mohou do zastupitelstva „vykroužkovat“ i kandidáty z nižších pozic.

Pokud některý z kandidátů dostane nejméně pět procent přednostních hlasů z celkového počtu platných hlasů pro stranu v daném kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. V případě shodného počtu přednostních hlasů je pak znovu rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku.

V minulých krajských volbách v roce 2020 „poskočili“ díky přednostním hlasům někteří kandidáti i o několik desítek míst, a získali tak mandát v zastupitelstvu. V případě koalic, kdy do voleb jde společně více politických uskupení, pak přednostní hlasy mohou rozhodnout o tom, která ze stran koalice mandát získá. Na hlasovacím lístku musí být kromě jména, věku a povolání kandidáta uvedena také stranická příslušnost.

Jak kroužkovat

Pokud volič zakroužkuje méně než čtyři kandidáty, jeho preferenční hlasy se i přesto počítají. Naopak zakroužkování více než čtyř kandidátů znamená, že se do výsledku voleb nezapočítá ani jeden z přednostních hlasů. „Pokud udělí více, tak to sice nemá vliv na platnost hlasovacího lístku jako celku, ale komise nebude moci přihlédnout k uděleným přednostním hlasům,“ upozorňuje Malá.

Hlasovací lístek je platný, i když se volič rozhodne, že své přednostní hlasy nevyužije. „V takovém případě se žádné přednostní hlasy kandidátům od daného voliče nezapočítávají. Volič tak udělil hlas kandidující politické straně, hnutí nebo koalici, ale nikomu z jejích kandidátů,“ upřesňuje Malá.

Podoba hlasovacích lístků

Hlasovací lístky pro většinu voleb včetně těch do krajských zastupitelstev jsou od roku 2019 jednostranné. Důvodem pro tuto změnu byly chyby při sčítání přednostních hlasů ze zadní strany lístku.

Kvůli chybám při sčítání přednostních hlasů v letošních volbách do Evropského parlamentu doznají změn také sčítací archy, do kterých volební komise zapisují jednotlivé hlasy. Sčítací archy by měly mít nově například barevně odlišené řádky, což by mělo zamezit tomu, aby komisaři omylem nepřipsali přednostní hlas jinému kandidátovi.

Počet kandidátů na jednom hlasovacím lístku ovlivňuje počet obyvatel daného kraje. „Politická strana, politické hnutí a koalice může na kandidátní listině uvést nejvýše o pět kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva,“ uvádí ministerstvo vnitra.

Na jednom hlasovacím lístku tak může být až 70 kandidátů. Volič si ještě před termínem voleb může rozmyslet, komu dá svůj přednostní hlas. „Je čistě věcí voliče, zda provede úpravu hlasovacího lístku doma, nebo až takzvaně za plentou. Úřední obálku však dostane vždy až ve volební místnosti od okrskové volební komise,“ popisuje mluvčí resortu Malá.

Kdy a kde

Voliči by měli hlasovací lístky ve svých schránkách najít nejpozději 17. září. Samotné volby se pak uskuteční v pátek 20. září od 14 do 22 hodin a v sobotu 21. září od 8 do 14. Hlasovat v krajských volbách budou voliči ze všech českých krajů kromě Prahy. Ta své zastupitelstvo volí také každé čtyři roky, ale v komunálních volbách.

Ve stejném termínu jako krajské volby se uskuteční také senátní volby ve 27 volebních obvodech. Při nich se však přednostní hlasy neudělují, každý kandidát má totiž vlastní hlasovací lístek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...