Středočeský kraj hledá alternativní způsoby protipovodňové ochrany obcí u Berounky. Povodí Vltavy totiž nedávno nechalo zpracovat studii na suchou nádrž – její praktické uskutečnění zatím ale není v plánu. Proti projektu jsou starostové z horního toku Berounky. Toto vodní dílo by sice ochránilo tři a půl tisíce lidí na dolním toku, ale z několikakilometrového úseku řeky na Křivoklátsku známého z knih Oty Pavla by se museli vystěhovat všichni lidé. Jednou z alternativních možností zvažovaných hejtmanstvím jsou například revitalizační opatření na přítocích řeky.
Středočeští zastupitelé by v příštích týdnech měli přijmout usnesení, které studii Povodí Vltavy odmítne a naopak podpoří hledání dalších řešení, jež by ochránila majetek na dolním toku řeky. Na setkání starostů z povodí Berounky, odborníků a zástupců Středočeského kraje to v úterý uvedl hejtman Miloš Petera (ČSSD).
Studie, kterou si nyní nechává zpracovat Středočeský kraj, by měla být hotova na podzim. Podle krajského náměstka pro životní prostředí Marka Semeráda z ní vyplynou konkrétní návrhy úprav toků a jejich okolí i odhadované náklady. „Bude se jednat o přírodě blízká opatření,“ uvedl Semerád.
Poldr by obcím z dolního toku pomohl, na horním toku se mu ale obce brání
Impuls k vypracování více než stostránkové studie Povodí Vltavy daly obce na dolním toku řeky ležící mezi Karlštejnem a soutokem Berounky s Vltavou. „Analyzuje jednu z variant, jak by naše údolí šlo ochránit před velkou vodou. Přivítali jsme, že se tím Povodí Vltavy vážně zabývá,“ uvedl starosta Černošic Filip Kořínek (Věci černošické).
Povodí Vltavy nicméně upozorňuje, že nejde o konkrétní projekt stavby a že zatím nebude realizována.
První věcí bylo prověřit, zda by varianta akumulace vody pomohla dotčeným obcím k ochraně před povodněmi. Druhým cílem bylo prověřit, zda by vůbec bylo možné takové vodní dílo vybudovat. Na obě otázky zní předběžná odpověď ano. Čtyřicet metrů vysoká a zhruba dvě stě metrů široká hráz by skutečně mohla pomoci regulovat velkou vodu. Studie pak ukazuje na čtyři konkrétní místa pod Křivoklátem, kde by mohla stát – Roztoky, Branov, Nezabudice a Čertova skála.
„Náklady na vybudování této vodní nádrže by se mohly pohybovat kolem pěti miliard korun. Ochránily by majetek občanů v hodnotě zhruba třiceti miliard korun, a co je nejdůležitější, je to ochrana téměř tří a půl tisíce občanů,“ přiblížil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zároveň by se ale z více než třicetikilometrového úseku řeky museli vystěhovat všichni lidé a jejich domy by byly srovnány se zemí.
Úvaha se setkala s kritikou
Povodí Vltavy spolu s tím ale ujišťuje lidi žijící nad uvažovanou hrází, že vypracovaná studie nepředstavuje konkrétní projekt stavby. „Studie současně poukázala na věci, které jsou velmi konfliktní,“ podotknul Kubala. To by bylo nutné řešit. „Vychází z toho, že toto protipovodňové opatření nebude takto realizováno,“ dodal. Výstavbu přehrady by případně v budoucnosti musela projednat vláda a další správní orgány, Povodí Vltavy o jejím uskutečnění nerozhoduje.
Lidé z oblastí, které by musely zmíněné hrázi ustoupit, však studii vnímají jako konkrétní hrozbu, jak zjišťovali Reportéři ČT. „Ve studii proveditelnosti se plánuje suchý poldr, který by fungoval na stoletou povodňovou vodu, kterou by dokázal teoreticky zadržet tak, aby nebyly poškozeny obce pod hrází. To znamená vlastně zalití celého území od Roztok až po Liblín,“ uvedl Stanislav Kužel, spolumajitel Mlýna Slapnice, který se nachází zhruba v polovině tohoto úseku.
„Mlýn tady byl na mapách snad už v roce 1420 nebo 1440,“ přiblížil Kužel. Po skončení druhé světové války na něm zapracoval dědeček jeho manželky. „Na tehdejší dobu to prvotřídně vybavil. Pak to vzali komunisté, mlýn chátral. My jsme ho znovu opravili a teď je tu zase další hrozba. Byla by tady vlastně zplanýrovaná krajina bez budov a bez lidí. Asi by se to zaneslo bahnem,“ prohlásil. „Vypadalo by to, že údolí by naprosto ztratilo život,“ dodal Luboš Matějka, který spoluvlastní Lejskův mlýn dál proti proudu řeky.
Že by se tím ztratil kraj, který zpopularizoval spisovatel Ota Pavel, připomíná také Václav Prošek, vnuk branovského rybáře a převozníka Karla Proška, skutečného hrdiny z Pavlových knížek. Stavba by například poznamenala louky mezi Týřovickými skalami a Kouřimeckou rybárnou.
Prošek potvrzuje zájem lidí, které převáží přes řeku. „V létě o prázdninách jsou to za den třeba i stovky lidí. Hodně cyklisti a spoustu lidí, kteří znají knížky od Oty Pavla. Mám tady i jednoho vzdáleného turistu, který se vrací. Je to pán z Japonska, který jezdí pravidelně,“ dodal Prošek. Uvedl, že už zažil dva plány na stavbu přehrady na Berounce. „Nedokážu si představit, že by tohle krásné místo, přírodní památky, zaniklo,“ prohlásil.
Prázdná krajina
Lidé z oblasti nad hrází upozorňují i na to, že by se údolí řeky muselo vysídlit stejně, jako když se staví klasická přehrada, ale tady by vyklizené území zůstávalo na suchu. Jejich domy by se tak bouraly možná ve zbytečně velkém předstihu. „Takhle vylidněná, vystěhovaná, zbouraná krajina by čekala padesát, sto nebo dvě stě let na nějakou svoji povodeň,“ uvedl Kužel.
„Došlo by k tomu, že tady zůstane vlastně jediná stavba, a to je tady ten kostelík. Ten je totiž kulturní památkou a studie nepředpokládá ze zákona, že by mohla bourat kulturní památky, tak je tu nechá osudu. Ale jakému?“ ptá se starosta Hlinců Petr Jirásek (nestr.). Pokud by voda přišla, oblast by pak podle Kužela byla zanesena bahnem a nepořádkem z povodně.
Odpůrce má stavba přitom i mezi lidmi, které by případně měla chránit. Odmítá ji například starostka Nižboru Kateřina Zusková (ODS) i její kolega, zastupitel a herec Tomáš Hanák (nestr.). Hledání protipovodňových opatření by podle Zuskové nemělo probíhat cestou megalomanského projektu. „Mělo by se hledat řešení spíše někde na přítocích řeky Berounky v drobných protipovodňových opatřeních,“ uvedla.
Ani starosta Černošic Filip Kořínek, který patřil k těm, kteří žádali Povodí Vltavy o řešení problému, neříká, že je to jediná varianta. „Je potřeba se zabývat tím, jaké jsou jiné možnosti. A jestli existují lepší, bezpečnější, méně náročné, tak se o nich určitě pojďme bavit,“ prohlásil.
- Křivoklátsko je často nazýváno krajem Oty Pavla. Známý spisovatel tam nejen pobýval a chytal ryby, ale hlavně krajinu i její obyvatele zvěčnil ve svých povídkách. Na počest spisovatele se na Bránově a v okolí každoročně koná Pochod krajem Oty Pavla.
- Na Křivoklátsku se nacházejí středověké hrady Křivoklát, Točník, Žebrák a Krakovec. Dále zříceniny Týřov, Jenčov a Jivno a zámky Zbiroh, Lány a Nižbor.
- Berounka patří mezi tradiční vodácké řeky.
