Praha – Diskuze o formě a míře omezení kouření, kterou rozpoutala v úterý schválená evropská směrnice regulující prodej tabákových výrobků, ukázala propastný rozdíl mezi liberálně pravicovým smýšlením a snahou o stání či nadnárodní regulaci trhu tam, kde výrobky škodí zdraví. „Každý si musí rozhodnout, jestli chce - s prominutím - hulit, nebo chce vyznávat zdravý životní styl,“ řekl v předvolební debatě ČT ústecký lídr TOP 09 Michal Kučera. Naopak regulaci na státní i evropské úrovni považuje za správnou třeba krajský lídr ČSSD Jaroslav Foldyna, který by si dobře dokázal představit i tu variantu, že by si kuřáci připlatili na zdravotním pojištění.
Poslední dobou znovu a znovu diskutovaným, ale stále nevyřešeným problémem v České republice je, zda zakázat kouření v restauracích. Tato otázka jednoznačně rozdělila i lídry kandidátek v Ústeckém kraji, proti regulaci se postavili jen Radim Holeček z ODS, Michal Kučera z TOP 09 a David Kádner (Úsvit), který by o zákazu nechal hlasovat lidi v referendu. Kučera poukázal i na to, že nemá smysl tvořit stále nové a nové zákony, pokud stát není schopný vymáhat dodržování těch stávajících, v případě kouření narážel na zákon, podle něhož není povoleno prodávat tabákové výrobky dětem mladším osmnácti let.
Naopak pro to, aby stát mohl zakázat kouření v restauracích, byl Richard Brabec (ANO), Jaroslav Foldyna z ČSSD, Gabriela Hubáčková z KSČM, Jiří Škoda (SZ) a Miroslav Toman (SPOZ). „My máme dneska takřka nejněžnější protikuřácký zákon,“ odůvodnil Foldyna, který poukázal i na to, že ve srovnání s ostatními zeměmi unie jsme jediná země, v níž existují i čistě kuřácké restaurace.
Diskuze nad novou evropskou protikuřáckou směrnicí není jen o vztahu kouření a osobní svobody, ale také o tom, kam až mají sahat pravomoci unie. „My jsme hlasovali proti, protože to bereme jako nepřiměřený zásah do práv států,“ řekl například Holeček, podle něhož by se tato problematika měla řešit na národní úrovni.
Co si o omezení prodeje tabákových výrobků myslí lídři Ústeckého kraje?
Podle Richarda Brabce (ANO) je tento týden přijatá protitabáková směrnice pouhým kompromisem, který dokazuje, že vliv tabákové loby v Evropské unii zafungoval. Sám Brabec, který poukázal na to, že ročně v České republice zemře na následky kouření 18 000 lidí, by byl i pro původní přísnější návrh směrnice. Jakožto jednoznačný odpůrce kouření si Brabec dokáže představit i to, že by kuřáci a nekuřáci měli jiné podmínky u zdravotních pojišťoven, například formou bonusů pro ty, kteří nekouří.
Za správnou považuje evropskou regulaci kouření i Jaroslav Foldyna z ČSSD, který by ji na úrovni České republiky doplnil zakotvením hodin informujících o nebezpečí kouření do osnov pro základní školy nebo třeba kampaní, při níž by dětem známí sportovci vysvětlovali, že kouření škodí zdraví. I on by byl pro to, aby si kuřáci platili vyšší zdravotní pojištění.
To pro volebního lídra ODS Radima Holečka je směrnice nepřiměřeným zásahem unie do práv jednotlivých států, stejně jako je příliš restriktivní chování státu přílišným zasahováním do práv jednotlivců. „Ctíme hlavní principy, a to je svoboda volby. Jestliže se někdo rozhodne kouřit, tak ať kouří,“ uvedl Holeček, který poukázal na to, že ač je sám nekuřákem, svobodná volba je pro něj na prvním místě. „Já se přiznávám, že se sám nechovám dobře ke svému tělu, jím rád tučné a občas piju pivo. Přesto bych se nerad dočkal toho, že budu nějak perzekuován na zdravotním pojištění,“ dodal Holeček k myšlence zvyšování plateb na zdravotním pojištění lidem, kteří by potenciálně mohli více ohrožovat své zdraví.
To Gabriela Hubáčková z ústecké KSČM protikuřáckou vyhlášku vítá. „Určitě pomůže tomu, že nebudeme z kouření dělat atraktivitu,“ řekla a poukázala na to, že k úbytku kuřáků pomohlo v minulosti to, že se dnes už běžně nekouří ve filmech a zmizely i televizní reklamy na cigarety. Určité připomínky má ale k evropské regulaci, obává se totiž, že by mohla vést k omezení pravomocí státu.
„Ta směrnice ničemu neublíží,“ myslí si David Kádner (Úsvit), který by ale také preferoval nechat rozhodování v této otázce na státu, popřípadě jeho občanech formou referenda. Kouření v restauracích by si podle něj měli povolit, či zakázat provozovatelé, naopak kouření na veřejných prostranstvích by Kádner zakázal. „Protože právě v těch ulicích nás vidí děti,“ poukázal Kádner.
„Kdybychom teď zakázali kouření, tak skutečně brzy zakážeme tučná jídla, alkohol,“ myslí si zástupce TOP 09 Michal Kučera, který nepovažuje za dobré řešení přijímání plošných nařízení. „Každý si musí rozhodnout, jestli chce s prominutím hulit, nebo chce vyznávat zdravý životní styl,“ řekl Kučera. Stát by se podle něj měl zaměřit hlavně na prevenci, a to především dětí.
Právě na prevenci se zaměřuje nová směrnice podle Jiřího Škody ze Strany zelených. „Kdyby dnes chtěl na trh přijít někdo s výrobkem, který zabije polovinu svých konzumentů, tak by určitě neprošel,“ přirovnal Škoda, který omezení kouření považuje za důležitou otázku, při níž musí vždy převážit etický pohled nad finančními zájmy. Prakticky by se Škoda při tvorbě protikuřáckých zákonů inspiroval v okolních zemích a zakázal by kouření jak na zastávkách hromadné dopravy, tak i v restauracích a barech.
„Myslíte si, že tato směrnice někoho odradí od kouření? Já si myslím, že ne,“ opřel se do nového nařízení Zemanovec Miroslav Toman, který vidí základ veškerých snah o omezení kouření v prevenci, se kterou by začal už na základní škole. „Je to vysvětlovací kampaň, nemůžeme dělat žádné represivní akce,“ uvedl Toman.
Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili směrnici regulující prodej tabáku na území EU. Podle nových pravidel, která ještě musí projít Evropskou komisí a Radou EU, by nově mělo varování o škodlivosti kouření pokrývat 65 % přední i zadní strany krabiček a ty budou mít pouze tvar kvádru. V následujících letech také nebude umožněn prodej cigaret s příchutí a regulace čeká i prodej elektronických cigaret.
Směrnice by měla vstoupit v platnost od roku 2015 či 2016, záležet bude na tom, jak rychle je členské státy zakomponují do svých národních legislativ. Mentolové cigarety by měly být zakázány nejpozději do roku 2023.
