Končí termín pro zaplacení daně z nemovitosti, při dluhu hrozí exekuce

Posledním termínen pro zaplacení daně z nemovitých věcí je pondělí 31. května. Upozornila na to finanční správa na Twitteru. Pokud je daň vyšší než 5000 korun, je možné ji zaplatit ve dvou splátkách. Platit daň z nemovitosti je třeba každý rok, finanční úřady poplatníkům zasílají informace s výší stanovené daně. Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. Termín pro jeho odevzdání byl letos kvůli pandemii prodloužen do 1. dubna.

Finanční správa letos rozeslala zhruba 3,94 milionu údajů k platbě daně z nemovitých věcí. Z celkového počtu správa letos 83,5 procenta zaslala složenkou, 7,9 procenta datovou schránkou, 7,3 procenta e-mailem, a 1,4 procenta prostřednictvím SIPO. Loni správa rozeslala 3,63 milionu údajů.

Daňový poradce společnosti KODAP Vít Sedlák upozornil, že pokud není daň uhrazená do 31. května, vzniká u finančního úřadu dluh. „Ten je od čtvrtého dne po splatnosti, tedy od 4. června, úročený roční sazbou 8,25 procenta. Úrok do 1000 korun za rok na jedné dani se nepředepisuje, tedy trest za pozdní úhradu nízkých částek při relativně krátkém zpoždění nehrozí. Co však při daňovém dluhu hrozí, je exekuce. Správce daně je totiž oprávněn exekuovat dlužnou částku z účtu vedeného u některé z bank v Česku,“ upozornil.

Dodal, že u finančního úřadu lze požádat o posečkání s platbou daně nebo jejím rozložením na splátky. Správní poplatek k takové žádosti přitom není třeba do 16. srpna hradit.

Finanční správa v informačním letáku pro poplatníky zároveň uvádí, že „vzhledem k mimořádné situaci upozorňujeme, že u daně nebo splátky daně, která nepřevýší částku 5000 korun, postačí bez sankce v podobě úroku z prodlení uhradit daň do 31. prosince 2021“.

„Uvedená lhůta byla zvolena z toho důvodu, že pokud tak poplatník neučiní a daň do konce tohoto roku neuhradí, přistoupí správce daně k jejímu vymáhání,“ doplnil Lukáš Heřtus z tiskového oddělení finanční správy.

Na dani z nemovitosti finanční úřady loni vybraly 11,6 miliardy korun, předloni to bylo 10,9 miliardy korun. Daň se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce, a případně místním koeficientem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
15:07Aktualizovánopřed 40 mminutami

ŽivěČást pomoci v bydlení převezmou od obcí nově úřady práce, schválil Senát

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Předlohu ještě dostane k podpisu prezident. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ústavní soud zrušil starší verdikt o vazbě Jiřikovského, ten ve vězení zůstává

Ústavní soud (ÚS) zrušil usnesení soudu nižšího stupně o vazbě Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, bylo porušeno jeho právo. V další části ÚS stížnost odmítl. Pro Jiřikovského se ale nic nemění, za mřížemi zůstává. Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna. Obviněný je mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti, hrozí mu až třicet let vězení.
13:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 8 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 9 hhodinami

ÚS: Část zákona o platech státních zástupců byla neústavní

Část zákona o platech státních zástupců, která do délky započitatelné praxe potřebné pro postup do vyšší platové třídy nezahrnovala dobu rodičovské a mateřské, byla neústavní. Rozhodlo o tom plénum Ústavního soudu na návrh Obvodního soudu pro Prahu 1. Ustanovení platilo do konce loňského září, současný zákon už rodičovskou a mateřskou do délky praxe započítává.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výdaje na obranu a summit NATO

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).
před 11 hhodinami

Evropský pohled