Komu lidé přispívají na konspiračním webu? Peníze zřejmě plynou k člověku s exekucemi

Nahrávám video

Reportéři ČT se pokusili vypátrat, kdo vyrábí obsah pro jeden z konspiračních webů Aeronet. O vlastnické struktuře webu nelze z veřejně dostupných zdrojů zjistit vůbec nic, stejně jako o lidech, kteří za ním stojí. Určité stopy ale vedou v peněžních tocích. Ukázalo se, že jediným příjemcem všech peněz, které Aeronet vybírá od svých čtenářů, je totiž čtyřicetiletý Marek Pešl z Branišova v jižních Čechách. Pozoruhodné je, že se po něm slehla zem a ani příbuzní nevědí, kde se skrývá. Důvodem k jeho skrývání jsou ale spíš exekutoři než konspirační články.

O tvůrcích webu Aeronet ani vlastnické struktuře fakticky není jasno. Když zhruba před rokem zjišťoval časopis Respekt, jak se to má s údajným sídlem redakce v holandském Eindhovenu, redaktor časopisu Ondřej Kundra našel průmyslový dům na předměstí, pro jehož majitele bylo překvapení, že nějaký dezinformační server uvádí svoje sídlo v tomto místě.

Za šéfredaktora Aeronetu se pak označuje někdo, kdo sám sebe nazývá zkratkou VK, což znamená „vedoucí kolotoče“.

Ti, co vás nejvíce uráží, co z vás dělají toho největšího pitomce, tak ti jsou vždycky anonymní, ti se nikdy nepodepíší. Je to taková součást i lidské vlastnosti. Čím méně jsem dohledatelný, tím jsem statečnější a tím jsou moje názory radikálnější.
Andor Šándor
poradce a analytik v oblasti bezpečnosti

Reportéři ČT spolu s časopisem Respekt tak pátrali dál. Aeronet uvádí, že je plně financovaný z darů od svých čtenářů. Na svých stránkách své příznivce soustavně vyzývá, aby posílali peníze na uvedené účty u českých a slovenských bank.

Všechny účty Aeronetu jsou vedené na jméno Mariána Rohályho z Havířova. Ten však tvrdí, že účty pouze založil na žádost někoho z Aeronetu, s kým se seznámil na sociální síti. Jeho jméno prý nezná. Podle všeho se skutečně jedná o takzvaného bílého koně. Účty jsou sice vedené na Rohályho jméno, nemá k nim ovšem žádná dispoziční práva.

Jediným příjemcem všech peněz, které Aeronet vybírá od svých čtenářů, je někdo úplně jiný. Čtyřicetiletý Marek Pešl z Branišova v jižních Čechách. Ve svém rodišti, kde má stále uvedené trvalé bydliště, ale k nalezení není. Místní i příbuzní si dokonce myslí, že už ani nežije. Od roku 2003 o něm nemají žádnou zprávu, přestože s nimi po smrti své matky bydlel.

Podle jeho bratrance Jana Kramla měl snahu jet do Ameriky, a když se vrátil, začala ho hledat policie. „Vlastně dá se říct, že od té doby nějak zmizel,“ prohlásil Kraml.

Exekuce v Česku a další podnikání na Slovensku

Důvodem Pešlova zmizení mohly být dluhy. Pár měsíců poté byl dům v Branišově, který zdědil po své matce, prodán v exekuci kvůli dluhu u mobilního operátora. Další exekuce na něj v místě jeho rodiště probíhala i teď. O své poslední dědictví, dva kusy lesa za obcí, přišel kvůli dluhu bezmála sto tisíc u zdravotní pojišťovny. Navíc se ukázalo, že v současnosti na něj probíhají další čtyři exekuce za statisíce korun.

V posledních pár letech se Pešl pokoušel neúspěšně podnikat na Slovensku. Při registraci do slovenského obchodního rejstříku uvedl pokaždé jinou adresu trvalého bydliště v Plzni. V současnosti vlastní Marek Pešl na Slovensku firmu Megaton media, která by měla sídlit na adrese v Bratislavě. Podle slovenského novináře Eugena Kordy firma měla v místě schránku, ale fyzicky tam nebyla.

Marek Pešl by se mohl v současnosti skrývat před českými exekutory na Slovensku, čemuž nasvědčuje fakt, že si podle dokumentů, které získali Reportéři ČT, nechává peníze vybrané od čtenářů Aeronetu na účet u české banky přeposílat na své účty na Slovensku. Zároveň je na stránkách Aeronetu průběžně zveřejňováno, kolik je daný měsíc vybráno s tím, že pokud se nepodaří vybrat zhruba třináct set eur, další měsíc web zprávy svým čtenářům nebude moct přinést. Tuto částku, jak sami uvádějí, se zatím každý měsíc podařilo vybrat.

„Neodpovídá to ani hypotetickým reálným nákladům pro provoz tohoto webu. Je tudíž téměř nepochybné, že tyto peníze jsou klasickou výdělečnou činností člověka nebo lidí, kteří za tímto webem stojí,“ uvedl Korda.

„V obecné rovině mohu říci, že v každém případě se jedná o zdanitelný příjem. Pokud by se jednalo o soustavnou činnost, která vykazuje znaky podnikání, pak by se tento příjem zdaňoval jako příjem z podnikání. V opačném případě by se jednalo o ostatní příjem, který však také podléhá zdanění,“ upozorňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Slovenská spořitelna už dokonce účet Aeronetu pro podezření z nekalých praktik zrušila. Financováním Aeronetu se teď zabývají i české finanční instituce.

Do ukrajinské krize byl Aeronet o IT technologiích

Aeronet se od dalších stejně se profilujících konspiračních a proruských webů liší tím, že pouze nepřebírá informace z jiných médií, které pak interpretuje svým způsobem, ale pravidelně také vytváří svoje vlastní dezinformace jako konspirační teorie.

Například o Lence Dusilové, která na předávání hudebních cen Anděl vystoupila s prohlášením kritizujícím prezidenta Miloše Zemana, napsali, že pomáhá americké ambasádě a že si tím zaplatila turné v USA. „Článek je lživý a poškozuje renomé více subjektů včetně mého jména a je právně napadnutelný. K tomu manifestu jsme se rozhodli absolutně ze svobodné vůle,“ uvedla Dusilová.

Dříve se přitom Aeronet politikou nezabýval. Ještě před ukrajinskou krizí v roce 2014 to byla uzavřená platforma, kde její členové diskutovali výhradně o novinkách v oblasti IT technologií. Potom došlo k zásadnímu obratu, web se otevřel pro veřejnost a začal šířit výhradně proruskou propagandu. Články jsou zaměřené proti Evropské unii a NATO, což jsou podle nich jen loutky americké politiky. Naopak chválí politiku Vladimira Putina a českého prezidenta Miloše Zemana.

„Domnívám, že za tím stojí jaksi oficiální ruské kruhy, že to není zájem nějakých malých skupin nebo nějakých politických hnutí,“ míní senátor a bývalý ředitel civilní rozvědky František Bublan (nestraník za ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
před 58 mminutami

VideoPojišťovny by mohly nově hradit další výkony pro pacienty s nemocemi ledvin či cukrovkou

Z veřejného zdravotního pojištění by se mělo od příštího roku nově hradit například laboratorní vyšetření pro pacienty s chronickým onemocněním ledvin či takzvaná tenotomie, která může pomoci lidem s cukrovkou. Počítá s tím vyhláška ministerstva zdravotnictví, která prošla připomínkovým řízením. Na seznam přidává desítky nových zákroků či vyšetření a vyřazuje ty zastaralé či neefektivní.
před 1 hhodinou

ANO chce v Senátu posílit, pro sněmovní opozici je klíčové tam udržet většinu

Kandidáti do Senátu postupně začínají s kampaní, o 27 křesel usiluje přes 150 uchazečů. Hnutí ANO chce v horní komoře výrazně posílit a usnadnit tak přijímání koaličních zákonů. Pro sněmovní opozici je klíčové udržet v horní komoře většinu. Senát označují za potřebnou protiváhu dolní komory.
před 2 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 12 hhodinami

VideoRozsáhlé požáry se mohou opakovat každoročně, obává se Legner z hasičského sboru

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.
před 13 hhodinami

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
před 13 hhodinami

Auto, které jelo téměř dvě stě kilometrů v hodině, řídil čtrnáctiletý chlapec

Policisté ve čtvrtek večer při běžné kontrole zastavili u Obědovic nedaleko Hradce Králové osobní vozidlo značky Audi, které na silnici druhé třídy jelo rychlostí téměř dvě stě kilometrů v hodině. Za volantem přitom seděl teprve čtrnáctiletý chlapec, uvedla v pátek policie na webu. Hlídce řekl, že automobil je jeho otce.
před 14 hhodinami

Ve Zlíně odstartovala Barum rallye. Závod doprovází omezení dopravy

Ve Zlíně začal pětapadesátý ročník Barum Czech Rally. Závodníky čeká třináct rychlostních zkoušek o celkové délce 206 kilometrů. Soutěž se až do neděle pojede na silnicích po celém Zlínském kraji. Na pořádek při akci dohlédnou tři stovky policistů. Demoliční práce na nedávno vyhořelé budově číslo 34 ve Zlíně ovlivní především diváky, kteří se nedostanou do Vavrečkovy ulice.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.