Ve sněmovně se už poosmé sešli členové vyšetřovací komise ke sporné policejní reorganizaci. Na čtvrtek byl pozván jen bývalý ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivan Bílek, který o slyšení před poslanci sám požádal, a to kvůli dezinformacím z médií či z úst politiků. Nakonec vypovídal čtyři hodiny – mluvil také o kauze Vidkun.
Bývalý šéf GIBS Bílek na brífinku uvedl, že nejprve mluvil o přípravě reorganizace uvnitř policie. Chystala se v době, kdy byl náměstek policejního prezidenta a podílel se na většině přípravných kroků. „Reforma se nedotáhla kvůli pádu vlády v roce 2009,“ podotkl Bílek.
Pak přišly na řadu informace z jeho působení v čele GIBS: „Týkaly se zejména vazby na ÚOOZ a ÚOKFK a samozřejmě jejich představitelů. Byly to věci, které jsem se dozvěděl, zaznamenal a vyhodnotil během mého působení na generální inspekci,“ doplnil Bílek. Debata se podle něj týkala i kauzy Vidkun.
Šéf komise Pavel Blažek (ODS) dodal, že zazněla kritika směrem k některým policejním orgánům a žalobcům z olomouckého vrchního státního zastupitelství. Podle Blažka se týkala „nezákonností, které se tam dlouhodobě provádějí“. „Pro mě to nic nového nebylo. Pro některé členy komise možná ano,“ podotkl Blažek.
Komise chce mít hotovo do ledna příštího roku
Reorganizace policejních útvarů vyvolala roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, a kritizovali ji i někteří žalobci. Komise se teď zabývá různými podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů z protimafiánského útvaru i státních zástupců z olomouckého vrchního státního zastupitelství.
Původně měly být výsledky vyšetřování hotové do konce října, komise však ještě potřebuje vyslechnout řadu aktérů a některé z vyslechnutých svědků by chtěla předvolat znovu. Požádala proto o prodloužení lhůty, čemuž poslanci vyhověli. Na výslednou zprávu tak má nově čas do konce ledna.
Další výslechy mají vysvětlit okolnosti varovné SMS
Během času, který dostali navíc, chtějí členové komise znovu vyslechnout některé svědky – vrchního olomouckého žalobce Ivo Ištvana, jeho náměstka Pavla Komára a zřejmě i bývalého šéfa ostravské expozitury ÚOOZ Jiřího Komárka.
„Mě třeba nenapadlo, že nám někteří státní zástupci z Olomouce a bývalí policisté budou říkat nepravdu a my budeme muset prověřit, zdali nám tu nepravdu říkali úmyslně nebo nevědomky,“ vysvětloval v září šéf komise Pavel Blažek (ODS).
Podle něj měla zmíněná trojice klamat veřejnost konstrukcí s SMS zprávou. Ta podle jejich původní verze měla varovat syna vlivného olomouckého podnikatele před razií policie. V minulých týdnech ale některá média tvrdila, že klíčová zpráva nebyla příchozí, ale naopak od podnikatele odešla.
Pro „brutální únik ze spisů“ prý chybí důkazy
Bývalý šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek obvinil policejního prezidenta Tomáše Tuhého z „brutálních úniků ze spisů“. Šéf komise Pavel Blažek (ODS) však postrádá důkazy. „On to říkal sám, předkládal zejména své názory. Ale důkazů je pro jeho tvrzení prozatím velice málo, což i mě osobně překvapilo,“ poznamenal při minulém jednání.
Komise chce vyslechnout 11 lidí včetně exministra Martina Peciny
Komise si chce nově pozvat například žalobkyni z olomouckého vrchního státního zastupitelství Jarmilu Ošlejškovou, bývalého ministra vnitra Martina Pecinu, vyšetřovatele z GIBSu Milana Vaculíka či bývalého šéfa olomoucké pobočky inspekce Tomáše Uličného, o kterého se zajímala policie v souvislosti s kauzou Vidkun. Mezi dosud nevyslechnuté patří také ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Další jména pak mají před komisi předstoupit podruhé: již zmiňovaný Ištvan, jeho kolega Petr Šereda, policejní prezident Tomáš Tuhý a jeho bývalý náměstek Zdeněk Laube či bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta a bývalý policista Jiří Komárek, kteří patřili mezi největší kritiky reformy.
„Rádi bychom úplně na závěr pozvali ty klíčové figury celého případu,“ doplnil Blažek. Podle něj by jako poslední měli před poslanci promluvit Ištvan, Tuhý, Laube a Šlachta.
Blažek by byl rád, kdyby se všechny výslechy stihly nejpozději do konce prvního týdne v prosinci. Koncem ledna má totiž komise ve sněmovně předložit závěrečnou zprávu. Její členové navíc musí prostudovat spis, jenž má asi 2500 stran.
