Praha – Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě Bohuslava Sobotku premiérem. Stalo se tak ale až 83 dní od voleb, což ve vysílání ČT24 odborníci kritizovali. Zeman je v tomto ohledu rekordmanem. Podle nich mohl prezident jmenovat premiéra mnohem dříve - oddalováním se prý snažil rozšiřovat své pravomoci. Navíc tím prodlužoval funkční období Rusnokovy vlády, která je mu bližší než vznikající koalice. Dnešním jmenováním ale podle nich Sobotka vůči prezidentovi získává silnější pozici.
Komentáře: Doteď byl hybatelem Zeman, nyní je silnější hráč Sobotka
Podle komentátora Hospodářských novin Petra Fischera by dřívější jmenování premiéra pomohlo v tom, že už by mohl Sobotka dělat určité přípravné práce a vláda by pak v okamžiku svého jmenování mohla prakticky hned začít fungovat. „Miloš Zeman to ale udělal zejména proto, že nechtěl politicky podpořit Bohuslava Sobotku, proto to protahování,“ domnívá se Fischer.
Podle něj tentokrát neměl příliš smysl krok, kdy Zeman nejprve pověřil Sobotku sestavením vlády – v Ústavě pro tento krok nemá prezident oporu. Sice tak postupovali i prezidenti Václav Klaus a Václav Havel, u většiny minulých vlád ale nebyla jasná většina ve sněmovně – na rozdíl od vznikající koalice ČSSD, ANO a lidovců.
Politický analytik Lukáš Jelínek ve vysílání ČT24 upozorňoval, že ke jmenování premiéra mohlo dojít už v listopadu a vláda pak mohla být jmenována do konce roku. "Premiéra lze jmenovat poté, co je ustavena Poslanecká sněmovna a její orgány. Prezident ale využil maximální dobu, kterou mohl a sněmovnu svolal až měsíc od voleb. Kdyby ji svolal např. o
dva týdny dříve, tak se mohl otevřít prostor i pro dřívější jmenováni premiéra." Zeman se podle něj tímto oddalováním snaží získat prostor pro posilování svých pravomocí a pro prodlužování vlády Jiřího Rusnoka, která je mu podle Jelínka přirozeně bližší než ta stávající sestava - A co všechno stihla Rusnokova vláda za poslední měsíc, čtěte zde.
GALERIE
videogallery_409499
Zeman jako macecha, která posílá Sobotku v lednu pro jahody
Prezident Miloš Zeman podmínil jmenování vlády přijetím služebního zákona alespoň v prvním čtení. Podle Jelínka jsou to ale móresy macechy, která posílá Marušku v lednu pro jahody. Služební zákon prý neřeší ani situaci zamýšleného ministra financí Andreje Babiše, který by měl nejspíš problém získat negativní lustrační osvědčení. Mezi prvním a druhým čtením ve sněmovně totiž mohou poslanci služební zákon výrazně změnit, upozorňoval Jelínek.
Petr Fischer pak v tomto kroku vidí další roztahování prezidentských pravomocí – podle něj se koalice v tomto ohledu prezidentovi podřídila. "Je otázka, jak daleko v tomto podřizování se
prezidentovi ještě půjde. Budoucí premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že o moc dál už ne – že tato vláda bude prezidentovi dávat mantinely. Ale zatím to tak vypadá tak, že je vlastně vůči němu až příliš vstřícná," domnívá se Fischer.
Jak šel čas s Bohuslavem Sobotkou
Jmenováním premiéra Sobotkova role posiluje
Dnešním dnem se ovšem role Bohuslava Sobotky mění: „Až do dneška byl hlavním hybatelem prezident Miloš Zeman, který si mohl zvolit člověka, kterého jmenuje premiérem a mohl se snažit uplatňovat i neformálně všechny svoje požadavky či přání. V okamžiku, kdy už tady bude jasně jmenovaný premiér, tak získává vůči prezidentovi velmi silnou pozici,“
upozorňoval Lukáš Jelínek.
Sobotka už má totiž jako jmenovaný premiér oporu v Ústavě a teď už může předložit seznam ministrů, které Zeman – podle drtivé většiny ústavních právníků – jmenovat musí. Sám Zeman se ale opírá o publikaci Ústava ČR: komentář od Dušana Hendrycha a posudek Ústavu státu a práva AV, podle kterých prý může navržené ministry odmítnout. (Více o tomto sporu čtěte zde)
Podle Jelínka budeme postupně svědky toho, jak se Miloš Zeman z role člověka, který si klade podmínky, bude postupně měnit v toho, který žádá, navrhuje či glosuje. „To si myslím, že je důležité, aby postřehl právě Bohuslav Sobotka,“ dodává Jelínek.
Jan Wintr z Právnické fakulty UK:
„Jsme ve velmi atypické situaci, kdy tady vládne už téměř půl roku z hlediska parlamentní demokracie nelegitimní vláda, která se neopírá o většinu ve sněmovně a destruující takovou tu představu, že kdo vyhraje volby, ten vládne. Domnívám se, že neustále natahování životnosti této vlády odkládáním jmenování premiéra škodí demokracii v ČR.“
Podle Wintra ovšem za to nelze prezidenta příliš popotahovat: zbavit úřadu ho lze jen na základě rozhodnutí Ústavního soudu pro velezradu nebo hrubé porušení Ústavy – tyto odklady prý ale patrně nedosahují intenzity hrubého porušení Ústavy. „Domnívám se, že role prezidenta republiky není vytvářet různým oddalováním nátlak na předsedu vlády – velmi dobře definuje roli prezidenta německá hlava státu Joachim Gauck, který hovoří o tom, že prezident je prostředníkem mezi vládou a občany.“