Praha - Zástupci koaličních stran dnes přivítali polsko-americkou dohodu o umístění protiraketové základny USA v Polsku. Česká vláda podle nich při vyjednávání s Američany měla jiné priority než Polsko, což by ale nemělo znamenat, že máme horší podmínky. Opoziční ČSSD a KSČM naopak dále mají výhrady k rozšiřování amerického protiraketového štítu do střední Evropy.
Polsko a Spojené státy se ve čtvrtek dohodly na umístění základny s deseti americkými protiraketovými střelami. Výměnou Poláci získají baterii systému vzdušné obrany Patriot. Druhou část amerického protiraketového štítu ve střední Evropě má tvořit radar umístěný v České republice.
Podle předsedy sněmovního branného výboru Jana Vidíma (ODS) se Varšava při vyjednávání více než Praha soustředila na bezpečnostní oblast i vzhledem k tomu, že Polsko hraničí s Ruskem. „Cítí se více ohroženi než my,“ řekl Vidím. Poláci podle něj Washington chápou jako garanta bezpečnosti své země. Domnívá se, že ani Česko by se proto nemělo bát zřizování amerických základen na svém území.
Počkejme na americké volby, trvají na svém socialisté
Šéf zahraničního výboru sněmovny z opoziční ČSSD Jan Hamáček si naopak myslí, že polsko-americká dohoda nic nemění na dosavadním postoji ČSSD. Česko by podle něj mělo s rozhodnutím o základně počkat na listopadové prezidentské volby v USA a další postup NATO v otázce protiraketové obrany. Favoritem amerických voleb zůstává demokratický kandidát Barack Obama.
„Z konzultací s americkými demokraty vyplývá, že jsou právě polské rakety tou částí systému, která je nejvíce zpochybňována při projednávání v americkém Kongresu,“ řekl Hamáček. Americký slib umístit v Polsku rakety Patriot je podle něj ústupkem USA. Naznačuje to prý, že administrativa prezidenta George Bushe se snaží uzavřít dohodu s Polskem ještě před svým odchodem.
Stínový ministr obrany za ČSSD Petr Hulinský si myslí, že podepsaná dohoda prokázala schopnost Polska vyjednávat a posílit ochranu svého území. „Kdyby ČR postupovala obdobným způsobem, mohla být rizika spojená s umístěním radaru na našem území i pro českou veřejnost přijatelnější,“ uvedl. Podle něj však vláda názor veřejnosti nevnímá. „Odmítla i veřejné referendum a dále postupuje ve své arogantní politice, bohužel i v otázkách bezpečnosti státu,“ konstatoval.
Zelení i lidovci smlouvu přivítali
Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Pavla Severy je polsko-americká dohoda cenná. Rozhovory podle něj zřejmě byly ovlivněny i tím, jak si Rusko od minulého týdne počíná v konfliktu s Gruzií. I česko-americká smlouva podle Severy garantuje ČR, že USA budou prioritně bránit její území. „Liší se jen forma a prostředky vyjednávání. Polsko chtělo určitou specifickou výzbroj, na níž se upnulo a nakonec se na ní dohodlo. My máme jiný způsob ochrany země,“ řekl.
Poslankyně zelených Kateřina Jacques řekla, že dohoda mezi Polskem a USA je důležitý krok, který další rozhodování o umístění radaru v Česku vyjasní. „Dokud se nevědělo, jak to bude v Polsku, tak ten radar sám o sobě neměl valný význam,“ řekla. Nyní podle ní plán dostává jasnější a reálnější obrysy. Dalším důležitým milníkem v rozhodování o základně bude podle Jacques listopadová volba nového amerického prezidenta. Čeští zákonodárci by podle ní před konečným rozhodnutím o základně měli znát postoj nového šéfa Bílého domu k tomuto projektu.
Komunisté: Polská dohoda je pro Evropu nevýhodná
Předseda KSČM Vojtěch Filip označil polsko-americkou dohodu za nešťastný krok, který oslabí Evropskou unii. „Zvyšování přítomnosti amerických vojsk v Evropě není výhodné pro Polsko, pro Evropu a dokonce je nevýhodné i pro jednání o vojensko-politické situaci na celém světě,“ řekl Filip. Pokud se polsko-americká dohoda naplní, Evropská unie se v jednom členském státě „vydá do rukou Spojených států amerických a jejich zahraničně-politických a vojenských zájmů“, dodal.
S Českou republikou se Američané o umístění základny dohodli již dříve. Hlavní smlouvu o umístění amerického radaru v Brdech podepsaly obě strany na začátku července. Na podzim by měla být hotova doplňková smlouva SOFA, která upravuje pobyt amerických vojsk na českém území. O obou smlouvách bude ještě rozhodovat český parlament. Vláda přitom nemá jistotu, že pro základnu najde v parlamentu dost hlasů.
