Praha – Český prezident Václav Klaus obdržel od Švédska jakožto předsedající země návrh na výjimku z Listiny základních práv a svobod EU, který odpovídá jeho požadavkům a je ochoten s ním pracovat. Švédský premiér Fredrik Reinfeld v reakci již přivítal Klausova vstřícná slova o předloženém návrhu. Prezident chtěl především záruku neprolomení tzv. Benešových dekretů, jejichž platnost by podle prezidenta mohla reforma rušit, a zavdat tak sudetským Němcům podnět k vymáhání odebraných majetků. Klaus však odpoledne Ústavnímu soudu poslal další doplňující vyjádření k úternímu jednání, kdy budou soudci posuzovat, zda je Lisabonská smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem.
Právník Aleš Pejchal, který prezidenta zastupuje, v dokumentu upozorňuje na to, že Lisabonská smlouva umožňuje přehlasovat některé členské země při schvalování změn primárního práva Evropské unie. Soud rozeslal nové vyjádření ostatním účastníkům řízení na vědomí, uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Úterní termín jednání to nijak neovlivní. Dokument reaguje na doplňující stanovisko skupiny senátorů, která přezkum Lisabonské smlouvy navrhla.
Klaus se obává především toho, že se část rozhodování orgánů Evropské unie změní z jednomyslného na většinové. Většinové hlasování v Evropské radě není podle Klausova právníka projevem vůle mezinárodní organizace, ale prosazováním vůle většiny států na úkor menšiny. „Taková právní norma se stává právním předpisem závazným pro přehlasovaný stát proti vůli všech složek státní moci, tedy lidu onoho přehlasovaného státu,“ uvádí Pejchal.
Návrh švédského předsednictví, který dnes Klaus kvitoval, počítá s doplněním země do výjimky z Listiny základních práv EU, která už k Lisabonu existuje. Před časem si ji vyjednalo Polsko a Velká Británie. „Tento návrh odpovídá představě prezidenta a je možné s ním dále pracovat,“ sdělil ČT v dopoledních hodinách mluvčí prezidenta Radim Ochvat. Švédský premiér obratem vyjádřil spokojenost s Klausovým názorem. „Vítám stanovisko prezidenta Klause. Předsednictví Evropské unie s tím bude pracovat na následujícím summitu,“ řekl.
Füle: Výjimka by měla být obecná, půjde o 2 slova a čárku
Česká výjimka z aplikace evropské Listiny základních práv v Lisabonské smlouvě má mít obecný charakter, uvedl dnes na zasedání sněmovního výboru pro evropské záležitosti ministr Štefan Füle. Klíčová pasáž by měla obsahovat slova Česká republika a následnou čárku, přidala by se tak k polské a britské výjimce. Předseda ODS Mirek Topolánek věří, že nyní už nic nebude bránit tomu, aby prezident smlouvu podepsal. Předseda ČSSD Jiří Paroubek zase doufá, že celé jednání proběhne do konce měsíce.
Ministr Füle také dodal, že hlavy států a vlád evropské sedmadvacítky by na říjnovém zasedání měly slíbit schválení této výjimky, a to při nejbližší změně evropského primárního práva. Celý proces je však podle ministra prozatím ve fázi jednání.
Štefan Füle:
„Vedou se jednání o konkrétní formě a obsahu na úrovni pana prezidenta, pana premiéra a švédského předsednictví. Jednání jsou konstruktivní, je cítit určitý optimismus. Ten text (výjimky) bude opravdu obecný, já nepředpokládám, že by tam byla jakákoli specifická a konkrétní zmínka, která se objevuje jako ten argument, proč se o tomto doplňku, o této podmínce, bavíme.“
Smlouva, která by měla od příštího roku platit, nebude jiná, než o které hlasovaly sněmovna a Senát, zdůraznil Füle. Hovoří se o tom, že irské požadavky a česká výjimka se budou ratifikovat v souvislosti s přístupovými smlouvami s Chorvatskem.
S požadavky se ozývá další hráč - Slovensko
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Slovensko bude výjimku pro Prahu blokovat, pokud mu nebude poskytnuta také. Konečné slovo ale země řekne až s definitivní podobou návrhu na výjimku pro Česko. Česká republika s východním sousedem podle Füleho přímo nejedná. Ministr ale doufá, že se Slovensko na Evropské radě zachová tak, aby byla česká podmínka splněna a otevřela se cesta k ratifikaci Lisabonské smlouvy v ČR. Český premiér Jan Fischer také dříve vyjádřil přesvědčení, že se najde takový text výjimky Lisabonské smlouvy, který by byl přijatelný i pro Slovensko.
Na summitu EU se podle Füleho nebude příliš hovořit o nové Evropské komisi. „Vůle většiny států sedmadvacítky je rozhodovat o EK až podle Lisabonské smlouvy,“ uvedl ministr. Klíč, kdy se téma na radu vrátí, drží Česká republika, podotkl.
José Manuel Barroso:
„Doufám, že už nebudou kladeny žádné další umělé překážky bránící dokončení ratifikačního procesu.“
Evropský summit se uskuteční 29. a 30. října. Představitelé EU již dříve také konstatovali, že rozhodnutí nejvyšší české soudní instituce a situace v ČR zásadně ovlivní průběh důležitého summitu. Klaus svou podmínku vysvětluje obavami z možných majetkových nároků sudetských Němců.
