Praha - Vláda Mirka Topolánka nezanedbala přípravu textu Lisabonské smlouvy. Klausovu kritiku kabinetu odmítl v dnešních Otázkách Václava Moravce senátor a bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Podle něj si vláda nechala vypracovat řadu analýz, podle kterých není možná právní retroaktivita. Není tak možné prolomit tzv. Benešovy dekrety - před tím varuje Klaus, a proto podpis Lisabonské smlouvy podmiňuje dodatkem k Listině práv a svobod EU.
Prezidentů tajemník Ladislav Jakl upřesnil, jak by takový dodatek k Lisabonské smlouvě měl vypadat. Prý by stačilo opsat dva odstavce, které si v dodatkovém protokolu vyjednala polská vláda. Alexandr Vondra pak uvedl, že se v této situaci musí přestat hádat česká politická scéna, protože jakékoliv vnitřní spory by oslabily situaci Česka v zahraničí.
Vondra si zároveň do prezidenta rýpl, nynější Klausovy výhrady prý slyší poprvé. Prezident sice po celou dobu kritizoval smlouvu obecně, ale nikdy neřekl tuto konkrétní obavu před prolomením Benešových dekretů. Pokud by tedy Vondra byl v současné vládě, tak by prý od prezidenta žádal jasné záruky, že je toto jeho poslední požadavek. Prezident Václav Klaus ústy svého tajemníka tvrdí, že vláda o jeho výhradě k Lisabonské smlouvě věděla.
Grémium ODS i někteří evropští analytici navrhli, aby se Klausův požadavek začlenil do přístupové smlouvy s Chorvatskem, podobně jako to udělalo Irsko před druhým referendem. V takovém případě by totiž nebylo nutné znovu otevírat ratifikaci Lisabonu ve zbývajících 26 zemích. Jenže tuto možnost prezidentův tajemník odmítl: „Cesta Irska je naprosto nedostatečná, záruky pro Irsko nejsou zárukami, byla to politická deklarace ve stylu, aby se irský vlk nažral a lisabonská koza zůstala celá.“ Tato politická deklarace prý podle Jakla nemá právní váhu a nemůže nikomu zabránit, aby se obrátil na Evropský soud a podle evropského práva se domáhal vrácení majetku v Česku.
Před prolomením dekretů prý varovala i sněmovna
Podle Jakla formulovala obavy z prolomení Benešových dekretů i Poslanecká sněmovna, když v únoru schvalovala text Lisabonu. Smlouva a na ní navázaná listina práv prý umožní, aby se jednotlivé oprávněné osoby u nás domáhaly majetku, nikoliv prostřednictvím českého práva, ale přímo u Evropského soudu v Lucemburku. Touto formulací se podle tajemníka sněmovna obracela hlavně na prezidenta, který má podle ústavy právo podepsat smlouvu jako poslední. S tím ale Alexandr Vondra nesouhlasí, usnesení sněmovny bylo totiž včleněno do závěrů Evropské rady s tím, že se konstatuje, že retroaktivita je při působení listiny nepřípustná.
V Otázkách vystoupil i generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek, který ve vysílání připomněl jednomyslný závěr ústavních soudců z loňského roku, že Listina základních práv EU je v souladu s českou ústavou. „Mne by zajímalo, o co se opírá obava, že by se snad na základě této Listiny základních práv EU mohl kdokoliv domáhat nějakých majetkových nároků, které se odehrály před více než 60 lety. Já jsem nic takového v té listině práv nečetl, nebylo to ani předmětem té námitky ze strany Senátu, problém v listině práv jsme neshledali,“ oponoval nepřímo prezidentovu názoru Langášek.
