Praha - Prezident Václav Klaus připustil, že Lisabonská smlouva i přes jeho neochotu dokument ratifikovat zřejmě nakonec vstoupí v platnost. Zároveň zopakoval v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny, že ji nepovažuje za dobrou věc pro Evropu ani pro Českou republiku. „Vlak s ní se však už rozjel tak rychle a je tak daleko, že ho asi nebude možné zastavit ani vrátit, jakkoliv bychom si to mnozí přáli,“ vysvětlil prezident. „Ani její případný vstup v platnost nebude koncem dějin,“ dodal.
Právě Česká republika je poslední zemí EU, která dosud Lisabonskou smlouvu neratifikovala. K tomu, aby mohla začít platit, chybí právě Klausův podpis a evropští politici na něj netrpělivě čekají. Minulý týden prezident oznámil, že žádá pro ČR trvalou výjimku z uplatnění Listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy, protože se obává případných majetkových nároků sudetských Němců.
Nicméně Klaus Lisabonskou smlouvu nemůže podepsat do doby, než Ústavní soud projedná podání skupiny senátorů, kteří nechávají prozkoumat soulad smlouvy s ústavou. Soud chce věc začít řešit 27. října. Summit EU, na kterém se bude řešit požadavek českého prezidenta na výjimku, se bude konat 29. a 30. října. Brusel se zatím oficiálně ke Klausovu požadavku nevyjádřil, počká, až bude vše v písemné podobě.
Prezident nepožaduje ratifikaci všech států
Klaus dnes v Lidových novinách poprvé potvrdil, že nebude požadovat, aby záruku České republice ratifikovaly všechny členské země EU. Stačit mu bude takzvaná irská cesta: „Já jsem nikdy neřekl, že je nezbytné, aby můj, jak vy říkáte, dovětek musely spolu s celou Lisabonskou smlouvou znovu ratifikovat všechny členské státy EU. Podobně jsem nikdy neřekl, že by mně nestačily podobné garance, jako dala Evropská rada Irům.“
Záruky pro Irsko přinesly závěry červnového summitu. Hlavy členských zemí EU se usnesly, že Irsku dávají vzhledem k Lisabonské smlouvě právně závazné záruky, které popsaly v připojeném rozhodnutí. Zavázaly se také, že záruky převedou do formy protokolu, který bude připojen ke smlouvě o přistoupení Chorvatska a při této příležitosti ratifikován v celé EU. Summit ale zároveň trval na tom, že záruky nijak nemění Lisabonskou smlouvu, respektive její obsah.
