Praha – Memorandum navazující na jarní dohodu o navrácení dvou objektů na Pražském hradě katolické církvi podepsali prezident Miloš Zeman s arcibiskupem Dominikem Dukou. Církev podle ní dostane zpět klášter sv. Jiří a Mockerovy domy. Současně se ale vzdá dalších nároků, které na Pražském hradě původně měla. Podle kardinála Miloslava Vlka je memorandum protizákonné a protiústavní a hrubě porušuje demokratické principy.
„Uspořádání vlastnických a užívacích práv by mělo být podle memoranda do 31. ledna 2016 takové, že Metropolitní kapitule bude vydán objekt Nového probošství a Náboženské matici objekt kláštera sv. Jiří,“ uvedlo v tiskové zprávě pražské arcibiskupství. „Bazilika sv. Jiří a kostel Všech svatých budou užívány církví k liturgickým účelům, Mladotův dům bude nadále užíván Metropolitní kapitulou v rámci již existující výpůjčky a budova Starého probošství bude kapitulou užívána do té doby, než své sídlo přesune do Nového probošství,“ stojí dále v textu.
Církev chtěla na Pražském hradě získat jedenáct budov. Po dlouhém jednání, které začalo již za Václava Klause a skončilo letos na jaře, se však spokojí se dvěma objekty – Jiřským klášterem a Novým proboštstvím známým též podle architekta Josefa Mockera jako Mockerovy domy. Stát je však nevydá bez podmínek – budovy jsou ve špatném stavu, nový vlastník se o ně má postarat. „Tyto objekty budou do pěti let opraveny a využívány k veřejným účelům,“ upřesnil podmínku prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Na memorandum ještě naváže konečná dohoda, která by měla být hotová do ledna.
Memorandum, které prezident s pražským arcibiskupem podepsali v trůnním sále Pražského hradu, se týká i některých dalších budov, které sice zůstávají státní, církev je ale bude užívat. Podle arcibiskupství jde o baziliku sv. Jiří, kostel Všech svatých či Mladotův dům, který slouží jako zázemí pro pražskou katedrálu. „Tam je dohoda, že bychom to církvi pronajali na dalších 99 let,“ uvedl Miloš Zeman.
Nic se nemění na společné správě katedrály sv. Víta, Vojtěcha a Václava. Formálně nadále patří státu, podle pět let staré dohody ji ale spravuje společně s katolickou církví.
Dohoda Hradu s církví je podle kardinála Vlka protiústavní
Podmínky memoranda jsou podle kardinála Miloslava Vlka protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy. Církev má podle memoranda dostat zpět Jiřský klášter a Nové proboštství, na oplátku se ale vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu. Navíc se zaváže, že obě nemovitosti do pěti let opraví. Právě tyto aspekty dohody Vlkovi nejvíce vadí. „Já mám na mysli to, že zákon o restitucích nestanoví žádné takové podmínky, jako že nabyvatel musí objekt opravit, nebo že nesmí žádat další objekt, na který má ze zákona právo. Takové podmínky jsou protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy,“ uvedl kardinál.
„Není to úplně vyvážený kompromis, zcela jistě ustoupila církev,“ myslí si historik Jaroslav Šebek. „Nyní je otázka, aby to církev dokázala správně komunikovat veřejnosti,“ dodal. „Církev ukazuje, že nejde o nějaké baráky, ale jen o to, co potřebuje pro své zázemí,“ poukázal ředitel vnějších vztahů Arcibiskupství pražského Milan Badal.
Mockerovy domy (Nové proboštství)
Soubor novogotických domů (čp. 34, 35 a 36) leží na severní straně náměstí U Svatého Jiří. Jsou známy také jako Nové proboštství. Vyrostly kolem roku 1880 podle projektu architekta Josefa Mockera na místě původní renesanční zástavby. V 80. letech minulého století byly upraveny na restaurace a jídelnu pro pracovníky prezidentské kanceláře.
Bazilika a klášter sv. Jiří
Druhý nejstarší pražský kostel je jednou z nejvýznamnějších románských památek v Česku. Leží na východní straně náměstí U Svatého Jiří. V hlavní lodi kostela jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.
Kostel byl založen kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. V roce 925 v něm byly uloženy ostatky kněžny Ludmily, babičky svatého Václava a první české mučednice. Při založení kláštera v roce 973 byl přestavěn na trojlodní baziliku v raně románském slohu.
Dnešní podobu s dvojicí věží získala bazilika během přestavby po ničivém požáru v roce 1142. V první polovině 13. století byla ke kostelu přistavěna kaple svaté Ludmily s jejím hrobem. V období raného baroka kostel získal výrazné průčelí, a přestavby se dočkal také celý klášter. Začátkem 18. století byla ke kostelu připojena barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. Za vlády Josefa II. klášter přechodně sloužil armádě. Posléze musel být rekonstruován s cílem navrátit mu románskou podobu.
V letech 1969 až 1975 byl klášter upraven pro expozici starého českého umění Národní galerie.
