Každá generace má své úkoly a výzvy, míní studentská vůdkyně sametové revoluce Pajerová

28 minut
Studenti se stále hlásí k odkazu 17. listopadu 1939 a 1989
Zdroj: ČT24

Před 77 lety, 17. listopadu 1939, nacisté po demonstracích v Praze zavřeli české vysoké školy a studenty odvezli z kolejí do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Ve stejný den roku 1989 demonstrace studentů zahájila rozpad komunistického režimu. Obě události dělí padesát let, podle historika Josefa Tomeše je ale spojitost mezi nimi jasná. „Kdyby nebylo 17. listopadu 1939, nebylo by ani 17. listopadu 1989,“ řekl v rozhovoru v pořadu Studio 6.

V roce 1939 v protektorátu Čechy a Morava sílily protiokupační nálady, které se projevily při 21. výročí vzniku Československa 28. 10. 1939. Poklidnou demonstraci na Václavském náměstí potlačili členové pořádkové policie a příslušníci SS. Zabit byl pekařský dělník Jan Sedláček. Následovaly ale další střety, při kterých Němci stříleli pro výstrahu i do demonstrantů. Právě tehdy byl postřelen student Lékařské fakulty UK Jan Opletal, který svým zraněním podlehl o dva týdny později. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na pražském Albertově, odkud převezli jeho ostatky na Moravu.

Poslední rozloučení s Janem Opletalem přitáhlo tisíce lidí, zejména studentů. Jejich setkání rychle přerostlo v další protinacistickou demonstraci. Hned druhého dne Adolf Hitler vydal příkaz vysoké školy uzavřít a jejich studenty zatknout. „Němci od začátku považovali tento zákaz za definitivní. Z české strany se uvažovalo, zda by nebylo možno činnost škol obnovit, ale bylo to iluzorní,“ vysvětlil historik Josef Tomeš. „Někteří čeští studenti pokračovali ve studiu na německých vysokých školách, což jim bylo po válce vytýkáno. Ale to byli pouze jednotlivci,“ dodal.

Historik Josef Tomeš
Zdroj: ČT24

Devět studentských funkcionářů se Adolf Hitler rozhodl nechat popravit. Byli mezi nimi Jaroslav Klíma, Josef Adamec, František Skorkovský, Jan Weinert, Bedřich Koula, Václav Šaffránek, Jan Černý, Marek Frauwirth a docent Josef Matoušek. Dvanáct set zbitých studentů a jejich kantorů Němci odvezli do koncentračního tábora Sachsenhausen. Většina se na svobodu dostala až v roce 1942 nebo 1943, zhruba 20 studentů a učitelů nepřežilo.

Mezinárodní ohlas české události

V roce 1941 Mezinárodní studentská rada v Londýně vydala Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu a prohlásila ho Mezinárodním dnem studenstva. V České republice v tento den slavíme Den boje za svobodu a demokracii.

Podle historika Josefa Tomeše by měl 17. listopad být i dnem studenstva. „Mezinárodní den studenstva je významný, protože českým událostem dává mezinárodní dimenzi. Svědčí o tom, že měly mezinárodní ohlas,“ uvedl. Název svátku by podle něj měl vystihnout obě historická data. „Ta spojitost je jasná, kdyby nebylo 17. listopadu 1939, nebylo by ani 17. listopadu 1989,“ řekl.

O událostech roku 1939 podle Josefa Tomeše není dostatečné povědomí. Například jména popravených studentských funkcionářů z roku 1939 se prý dlouhá poválečná desetiletí nepřipomínala a mluvilo se pouze o popravě devíti studentů a akademiků. „Národ bez historického povědomí je jako člověk, který ztratí paměť,“ míní.

Pajerová: Komunisté chtěli ukázat, že jsou lepší než nacisté

Monika Mac Donagh Pajerová, studentská vůdkyně sametové revoluce z roku 1989, přirovnala vzepětí studenstva v roce 1939 k tomu, které ona sama zažila. „Také jsme si to výročí vybrali jako datum, které si budeme 17. 11. 1989 připomínat. Jiné naše oblíbené datum, jako upálení Jana Palacha nebo 28. října, by nám asi nepovolili. Komunistickému režimu hodně záleželo na tom dokázat, že jsou jiní než nacisté,“ vysvětlila, proč jim průvod z Albertova na Vyšehrad povolili.

Právě proslov Moniky Mac Donagh Pajerové 17. listopadu 1989 na Albertově zahájil demonstraci, která vedla k rozpadu komunistického režimu. „Snažila jsem se vyjádřit, co jsme říkali na veřejných debatách, které se pořádaly už před rokem 1989,“ řekla. Spolu s dalšími vrstevníky vydávala i studentský časopis, který se snažil o dialog s komunistickým režimem. 

Monika Mac Donagh Pajerová
Zdroj: Alexandr Janovský/ČTK

Hodně mladých cítí, že by věci mohly být jinak

Vývoj společnosti po sametové revoluci jejím představám odpovídá jen částečně. „Byli jsme hodně pod vlivem iluzí, jak demokratická společnost funguje nebo by mohla fungovat. Neuměli jsme si představit, jak složité je ji řídit, spravovat, udržet a bránit,“ řekla. Původní myšlenky jako svoboda, demokracie a lidská práva se podle ní podařilo naplnit. Demokracii ovšem vnímá i jako společenskou spravedlnost a morální stav společnosti. „Je paradoxní, že zrovna Andrej Babiš, obviněný ze spolupráce s StB, se dnes první klaní na Národní třídě, aby tam nikoho nepotkal. Nebo Miloš Zeman, náš prezident, který čile udržuje styky s putinovským Ruskem a komunistickou Čínou,“ uvedla jako příklad.

Je prý na společnosti, aby se vzchopila a podobným tendencím se postavila. „Každá generace má své úkoly a výzvy,“ řekla na závěr.

Řada studentů si obě dvě významné historické události ve čtvrtek připomíná. K vysokoškolákům se připojili i studenti středních škol. „Hodně mladých cítí, že by věci mohly být jinak. Týká se to třeba směřování zahraniční politiky nebo politiky obecně,“ řekl předseda České středoškolské unie Štěpán Kment. Česká středoškolská unie se na odkaz 17. listopadu 1989 snaží navázat. Pořádá na středních školách akce, kde ukazuje žákům, jak je důležité být občansky aktivní. Na generaci svých rodičů si cení toho, že vnímali, co se děje kolem nich, a nebáli se vystoupit za svoje ideály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
17:00Aktualizovánopřed 34 mminutami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 44 mminutami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
12:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 3 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 3 hhodinami

Dohoda fotbalových asociací s policií posílí roli kontaktních osob pro fanoušky

Dohoda o vzájemné spolupráci Policie ČR, Fotbalové asociace (FAČR) a Ligové fotbalové asociace (LFA) posílí roli kontaktních osob pro fanoušky (Supporter Liaison Officer – SLO). Jejich pozice je v dohodě nově zakotvena jako povinný prvek pro všechny prvoligové kluby. Důležitou aktualizací je zároveň zavedení pravidelných školení hlavních pořadatelů jednotlivých klubů ze strany fotbalových asociací. Novou podobu dohody, která vstoupí v platnost se začátkem jarní části sezony, podepsali zástupci FAČR, LFA a policie v budově Policejního prezidia ČR v Praze.
před 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...