Senátoři se možná vůbec nedostanou k volbě Karla Srpa členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Jako nástupce zesnulé Naděždy Kavalírové jej navrhl prezident republiky Miloš Zeman. Podle senátní volební komise ale k volbě dojít nemůže, protože Srp jako bývalý člen KSČ nesplňuje podmínku spolehlivosti. Srp České televizi řekl, že zákon je nepraktický a že to vidí jako likvidaci nositelů pražského jara.
Karel Srp v radě ÚSTR? Problémem není jen StB, ale i členství ve straně
Srp: Nepamatuju si, zda jsem byl v KSČ (zdroj: ČT24)
„Volební komise musela konstatovat, že kandidát prezidenta republiky Karel Srp nesplnil podmínku volitelnosti,“ řekl po jednání novinářům předseda komise Luděk Jeništa (za TOP 09). Podmínkou členství v radě je, že kandidát od února 1948 do února 1990 nebyl členem Komunistické strany Československa. Srp přitom členem komunistické strany býval. V důsledku se členové komise shodli, že Karel Srp nemůže být podle zákona volen členem rady ÚSTR. „Tudíž by samotná volba vůbec neměla proběhnout,“ dodal senátor Jeništa.
Nepamatuji si, jestli jsem byl před 50 lety členem KSČ během pražského jara. Ale jestli jsem byl, tak jsem na to opravdu hrdý.
Zda se bude doporučením volební komise řídit, se však musí rozhodnout samotné plénum Senátu. To se sejde příští týden.
Varianta, že by se volba i přes jasné stanovisko komise konala, je podle Jeništy možná. „Musím konstatovat, že by to nebyla volba podle zákona a byla by neplatná,“ dodal. Stejný názor vyjádřila senátorka ODS Daniela Filipiová. „Senát by se dostal do velmi nepříjemné situace, kdy by jeho jednání odporovalo zákonu,“ řekla novinářům.
GALERIE
Srp a ÚSTR
Srp to vidí jako likvidaci pražského jara a jeho nositelů. Členem KSČ byl totiž v roce 1968. Zákon ale vymezuje celé období od roku 1948 do roku 1990. „Je-li to tam takto napsáno, tak se tomu musím podřídit, ale je to nesmysl, je to nelogické,“ míní Srp. Zákon je podle něj nepraktický.
Otázka lustračního osvědčení
V cestě do rady by však nejspíše stály i další překážky, i kdyby Srp straníkem nebyl. Již krátce poté, co prezidentův mluvčí oznámil nominaci Karla Srpa na člena rady ÚSTR, upozornil historik a bývalý ředitel ústavu Pavel Žáček, že Srp nesplňuje podmínku kladenou na radní.
„Pokud by požádal o nové vydání (lustračního) osvědčení, dostane znovu osvědčení pozitivní,“ míní Pavel Žáček. Odkázal tak na spory, zda Karel Srp donášel Státní bezpečnosti. Soud sice bývalého šéfa Jazzové sekce očistil, z rozsudku však nevyplývá, že by měl nárok na čisté lustrační osvědčení.
Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.
Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.
Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.
Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.
Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.
Karel Srp
Senátoři po jednání komise poukázali na to, že v návrhu od prezidenta bylo uvedeno, že Srp vyhovuje všem podmínkám, které zákon stanovuje pro výkon funkce. „Těžko konstatovat, že by kancelář prezidenta neznala zákon o ústavu (ÚSTR). Myslím, že moc dobře věděli, že je tam podmínka nečlenství. Přesto ho pan prezident navrhl,“ upozornil Jeništa. Senátor za ANO Peter Koliba vidí chybu u poradců prezidenta. „Je to spíše nedostatek jeho poradců a úředníků, kteří jsou zodpovědní za to, co mu předloží,“ řekl.
Ovčáček Zemanův návrh i přes rozpor se zákonem hájí. Usnesení senátní komise označil za návrat k totalitnímu kádrování. „Podle této optiky by neprošla většina disidentů, kdy řada z nich byla v 50. a 60. letech členy KSČ,“ napsal Ovčáček na Twitteru. Dodal, že Zeman Srpa navrhl kvůli tomu, že byl odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná. „Novodobí kádrováci odvážní nejsou nikdy,“ uvedl.
Prezident Zeman navrhl Karla Srpa do funkce, ze které by měl vliv na vnímání a studium komunistického režimu, letos již podruhé. V lednu jej chtěl prosadit do etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Nominace však tehdy potřebovala ještě stvrzení od premiéra, který ji odmítl podepsat.
Zároveň jde o druhý Zemanův pokus obsadit volné místo v radě ÚSTR. Již na jaře senátoři nezvolili jím navrženou spisovatelku Lenku Procházkovou. Její nominaci provázela kritika jejích současných postojů nejen vůči NATO a EU, ale i k hodnocení minulosti. Podle kritiků k němu přistupuje ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.