Praha/Vatikán - Kardinál Miloslav Vlk kritizuje rozhodnutí papeže Benedikta XVI. o zrušení exkomunikace čtyř biskupů. Především pak jeho shovívavost vůči britskému biskupovi Richardu Williamsonovi, který popírá holocaust. "V první církvi bylo schismatikům, vracejícím se do církve, ukládáno veřejné pokání. V případě lefebvristů jsem o takovém pokání za škody, které církvi způsobili, neslyšel," píše kardinál Vlk na svých internetových stránkách.
Exkomunikovaní biskupové patří k následovníkům Arcibiskupa Marcela Lefebvreho a mimo jiné vyznávají politický extremismus. Sympatizují například i s neonacisty, antisemity a popírateli holocaustu. Přesto se k nim Vatikán snaží najít cestu. Jejím vyvrcholením je dekret o zrušení exkomunikace, který byl na popud papeže Benedikta XVI. vydán 21. ledna 2009.
Papežův akt milosrdenství okamžitě rozpoutal mediální válku. V době jeho vydání totiž švédská televize uvedla skandální prohlášení britského biskupa Richarda Williamsona popírající holocaust. Papeže tak veřejnost obvinila z toho, že omilostnil veřejného popíratele koncentračních táborů.
„Zřejmě nikdo nevzal při tomto aktu v potaz názory biskupa Williamsona, které byly známé už daleko dříve. Dělá to dojem, že Vatikán bral tento krok příliš na lehkou váhu,“ domnívá se Vlk. Prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík s ním ale nesouhlasí: „Kdybychom se měli věnovat jenom tomu, co proběhlo médii, pak si myslím, že papež je skutečně nevinný a že ta věc byla určitou mediální pastí, která na něj byla připravena.“
Proti papežovu rozhodnutí následně vystoupili někteří katoličtí biskupové, především v Německu, Španělsku a Francii. Na Williamsonovy výroky reagoval ale i Vatikán. Vyzval ho, aby se jich zřekl, jinak se nesmí znovu začlenit do církve. „Papež se okamžitě od těch skandálních výroků distancoval, prohlásil, že o tom neměl tušení a samozřejmě zdůraznil to, že stále zůstává platná linie druhého vatikánského koncilu, tedy vstřícnost k židům, naprosté odmítání holocaustu a jeho zpochybňování,“ doplnil Halík.
Reakce českého kardinála Vlka a dalších církevních hodnostářů je podle některých teologů překvapivá. Římskokatolická církev je totiž tradičně vnímána jako přísně pyramidová struktura, kde nahoře je papež, který všemu velí a má vše pod dohledem.
