Asi polovina nemocnic podle Českého helsinského výboru i nadále omezuje právo rodičů na přítomnost u dítěte – třeba provozními dokumenty nebo řády. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se ale situace od pandemie covidu výrazně zlepšila. Spolu se zmocněnkyní pro lidská práva teď podpořili kampaň, která cílí na rodiče i zdravotníky.
Nemocnice se stížnostmi na to, že rodiči nebyla umožněna přítomnost u hospitalizovaného dítěte, zabývají dlouhodobě. V roce 2023 vydalo ministerstvo zdravotnictví metodiku, kterou stanovuje, že na pokojích v nemocnicích včetně jednotek intenzivní péče (JIP) má být umožněna nepřetržitá přítomnost rodiče či zákonného zástupce hospitalizovaného dítěte.
Nemocnice to musí umožnit, „pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení a zároveň nebude narušeno poskytování zdravotních služeb“.
Primární je poskytnout péči, říká ředitel Motola
„Některé aktivistické organizace si myslí, že primární je právo dítěte na nepřetržitou přítomnost u rodičů, ale pro nás je primární poskytnout nejšpičkovější péči,“ podotýká ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.
„Je to jenom o tom najít konsensus, kam až rodiče můžeme při spolupráci pustit a kdy už je to opravdu ohrožující, a podívat se třeba i na Západ, proč tam to lze a u nás je to najednou takové nebezpečné riziko,“ říká Ágnes Bučinská Němečková (Piráti), která za Český helsinský výbor vede kampaň Být spolu je normální. Situace se podle ní ale postupně zlepšuje.
„Musíme si uvědomit, že na sálech jsou potřeba opravdu velmi specifické podmínky, sterilní podmínky. To asi není místo, kde by ten rodič měl být. Klíčové je, aby byl u těch výkonů a činností, kde je dítě při vědomí,“ míní Válek, který nad kampaní převzal záštitu.
Bourat skutečné i komunikační bariéry
Kampaň chce poukazovat na příklady dobré praxe a podporovat nemocnice, které chtějí být k rodičům vstřícnější. Podle Válka by bylo v některých zdravotnických zařízeních potřeba upravit prostory, aby mohli být rodiče přítomni, bourat je třeba ale i některá paradigmata a psychické bariéry.
Němečková zmiňuje, že důležitá je také komunikace. „Mnoho zdravotníků nebylo nikdy učeno, jak komunikovat s rodiči jako s partnery,“ uvedla. Dodala, že často je na rodiče pohlíženo jako na někoho, kdo bude zdravotníkům překážet.
Právo mají oba rodiče
Přítomnost rodiče lze podle metodiky ministerstva zdravotnictví omezit z provozních důvodů při operačních zákrocích, předoperační příprava včetně úvodu do anestezie by ale měla být v prostorách, kde je účast rodiče možná.
Podle mezinárodních smluv o lidských právech se právo vztahuje k oběma rodičům. Pokud je matka hospitalizována s dítětem, má být podle pokynu umožněn kontakt s otcem v co nejširším možném rozsahu. Pokud jsou matka a dítě hospitalizovány samostatně, má být nepřetržitá přítomnost umožněna otci. Rodiče mohou být přítomni i při resuscitaci dítěte.
V Česku je 160 nemocnic akutní péče. Jejich dětská oddělení jsou naplněna obvykle zhruba na třicet až čtyřicet procent. Od roku 2010 podle informací Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně případů, kdy děti skončily v nemocnici, ubylo o čtvrtinu a skoro na polovinu se snížila doba, kterou strávily na nemocničním lůžku.
