„Jsou zde dva nouzové východy.“ Nervózní a utajovaný sjezd KSČ ve Vysočanech odmítl invazi

Nahrávám video

Den po vpádu okupačních vojsk do Československa se dvanáct set delegátů KSČ tajně sjelo do pražských Vysočan. Prohlásili své srocení za mimořádný sjezd a odsoudili invazi. Zároveň zvolili nové vedení strany bez konzervativců podporujících okupaci. Vysočanský sjezd byl sice brzy anulován, překazil ale sovětské plány na politický převrat v zemi.

„Navrhuji okamžitě prohlásit toto shromáždění za mimořádný 14. sjezd strany, protože právě vysílal rozhlas zprávu zákazu veškerých shromáždění,“ zaznělo v úvodu přes noc připravené akce. Okupační vojska už měla obsazené dopravní uzly a převzala kontrolu nad hlavní infrastrukturou země.

„Nikdo mi neřekl, na jakém místě, kde se bude sjezd konat,“ vzpomněla tehdy pražská učitelka a delegátka sjezdu Eva Kotková. Věděla jen, že má 22. srpna ráno přijít na obvodní sekretariát strany. Do Vysočan ji spolustraníci poslali místo ředitele spojů Karla Hoffmanna, později odsouzeného za vypnutí rozhlasu v prvních hodinách okupace.

„Dostávali jsme instrukci, kudy jít. A že tedy ve dveřích nás bude někdo čekat, kdo nás dál povede,“ vylíčila Kotková, jakému utajení sjezd podléhal. „Používali třeba i spojové prostředky Lidových milicí a další kanály, které neměla okupační vojska úplně pod kontrolou,“ vysvětlil historik Lukáš Cvrček.

Nedostatek Slováků

Do haly ČKD se nakonec podařilo dopravit osmdesát procent delegátů. „Slovenští delegáti byli okupačními jednotkami zadrženi u Břeclavi,“ konstatovalo hlášení na mimořádném sjezdu. Tím také pozdější normalizační vedení v čele s Gustávem Husákem zdůvodnilo anulaci sjezdu.

„Argumentovali nedostatečným slovenským zastoupením a prezentovali to jako českou snahu vnutit závěry sjezdu slovenskému národu,“ sdělil historik Cvrček.

Mezi závěry sjezdu byl požadavek na propuštění československých představitelů držených v Moskvě. A odmítnutí okupace.

Přes kuchyň do závodu

Sjezd nakonec trval čtrnáct hodin, a to pod neustálou hrozbou rozehnání vojsky. „Jsou zde dva nouzové východy. Těmito východy je možno projít přes jídelnu, respektive kuchyň, a rozptýlit se do závodu,“ znělo hlášení přítomným soudruhům.

Tresty přišly, byť až později. Eva Kotková musela odejít ze školství a začít pracovat ve skladu. Ze strany ji vylučoval tajemník, který byl na sjezdu s ní. „Když jsem říkala: ‚Ale ty jsi soudruhu seděl vedle mě‘, on říkal: ‚Ano, ale já jsem byl jenom tři dny pomýlený,‘“ řekla.

Dostat se dnes do prostor bývalé jídelny není možné. Budova má soukromého majitele. Vysočanský sjezd v místě nepřipomíná vůbec nic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.