„Jsou zde dva nouzové východy.“ Nervózní a utajovaný sjezd KSČ ve Vysočanech odmítl invazi

Nahrávám video
Události ČT: Nervózní a utajovaný sjezd KSČ ve Vysočanech odmítl invazi
Zdroj: ČT24

Den po vpádu okupačních vojsk do Československa se dvanáct set delegátů KSČ tajně sjelo do pražských Vysočan. Prohlásili své srocení za mimořádný sjezd a odsoudili invazi. Zároveň zvolili nové vedení strany bez konzervativců podporujících okupaci. Vysočanský sjezd byl sice brzy anulován, překazil ale sovětské plány na politický převrat v zemi.

„Navrhuji okamžitě prohlásit toto shromáždění za mimořádný 14. sjezd strany, protože právě vysílal rozhlas zprávu zákazu veškerých shromáždění,“ zaznělo v úvodu přes noc připravené akce. Okupační vojska už měla obsazené dopravní uzly a převzala kontrolu nad hlavní infrastrukturou země.

„Nikdo mi neřekl, na jakém místě, kde se bude sjezd konat,“ vzpomněla tehdy pražská učitelka a delegátka sjezdu Eva Kotková. Věděla jen, že má 22. srpna ráno přijít na obvodní sekretariát strany. Do Vysočan ji spolustraníci poslali místo ředitele spojů Karla Hoffmanna, později odsouzeného za vypnutí rozhlasu v prvních hodinách okupace.

„Dostávali jsme instrukci, kudy jít. A že tedy ve dveřích nás bude někdo čekat, kdo nás dál povede,“ vylíčila Kotková, jakému utajení sjezd podléhal. „Používali třeba i spojové prostředky Lidových milicí a další kanály, které neměla okupační vojska úplně pod kontrolou,“ vysvětlil historik Lukáš Cvrček.

Nedostatek Slováků

Do haly ČKD se nakonec podařilo dopravit osmdesát procent delegátů. „Slovenští delegáti byli okupačními jednotkami zadrženi u Břeclavi,“ konstatovalo hlášení na mimořádném sjezdu. Tím také pozdější normalizační vedení v čele s Gustávem Husákem zdůvodnilo anulaci sjezdu.

„Argumentovali nedostatečným slovenským zastoupením a prezentovali to jako českou snahu vnutit závěry sjezdu slovenskému národu,“ sdělil historik Cvrček.

Mezi závěry sjezdu byl požadavek na propuštění československých představitelů držených v Moskvě. A odmítnutí okupace.

Přes kuchyň do závodu

Sjezd nakonec trval čtrnáct hodin, a to pod neustálou hrozbou rozehnání vojsky. „Jsou zde dva nouzové východy. Těmito východy je možno projít přes jídelnu, respektive kuchyň, a rozptýlit se do závodu,“ znělo hlášení přítomným soudruhům.

Tresty přišly, byť až později. Eva Kotková musela odejít ze školství a začít pracovat ve skladu. Ze strany ji vylučoval tajemník, který byl na sjezdu s ní. „Když jsem říkala: ‚Ale ty jsi soudruhu seděl vedle mě‘, on říkal: ‚Ano, ale já jsem byl jenom tři dny pomýlený,‘“ řekla.

Dostat se dnes do prostor bývalé jídelny není možné. Budova má soukromého majitele. Vysočanský sjezd v místě nepřipomíná vůbec nic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...