Praha - Hostem Studia ČT24 byl možný kandidát na prezidentskou funkci, první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier. Do české politiky by rád zavedl politickou kulturu Charty 77, což je schopnost politiků spolupracovat bez ohledu na to, k jaké politické straně patří, aniž by se museli vzdát svých politických názorů. "My jsme se jich nevzdávali ani v Chartě. Ale daleko podstatnější bylo, když se připravovaly dokumenty Charty, tak se velice dbalo na to, aby žádný z těch myšlenkových proudů v Chartě se tím necítil poškozen nebo dotčen," vysvětlil smysl takové politické spolupráce a dodal, že bývalí chartisté mohou dodnes spolu komunikovat bez ohledu na to, v jaké politické straně dnes jsou.
Řada osobností, které se v dnešní MFDnes vyjadřovaly k prezidentským kandidátům, Dienstbierovi vyčítá převážně jeho komunistickou minulost. Dienstbier, který do komunistické strany vstoupil v roce 1958 a byl vyloučen v roce 1969, vysvětluje v rozhoru pro ČT24 důvody, které jej ke vstupu do strany vedly. Podle jeho názoru nejen on ale i řada dalších lidí v té době vstupovala do strany proto, že dospěli k názoru, že komunistická strana je jediná instituce, která může v této zemi něco změnit. Jejím prostřednictvím se snažili lidé jako on rozšiřovat prostor pro svobodu slova a mimo jiné prosazovali i propuštění politických vězňů.
Ke své kandidatuře podotkl, že je připraven kandidovat, za předpokladu, že se stane kandidátem nějaké skupiny poslanců či senátorů. V současné době stále jedná se všemi, kdo o jeho názory projeví zájem. Tématem diskusí není, zda jej jednotliví zákonodárci v prezidentské volbě podpoří, ale výměna názorů na některé programové záležitosti, včetně představ o chování prezidenta v určitých situacích. Pro Dienstbiera není rozhodující, zda on bude prezidentským kandidátem, ale daleko podstatnější je to, aby na Hrad přišel proevropský prezident, který bude otevřený evropské společnosti.
Vzhledem k tomu, že příští prezidentská volba bude i o umístění radaru na českém území, vyjádřil se Jiří Dienstbier i k tomuto problému. Podle jeho názoru bude velmi záležet na obsahu smlouvy, na jejímž základě bude radar v Česku umístěn. Pokud radar a smlouva bude součástí zajištění bezpečnosti v euroamerickém prostoru, nebude mít námitky.
