Mrtvých na jezech v Česku ubývá. Zatímco v roce 2010 bylo utonulých šestnáct, loni na jezech zemřeli jen tři lidé. Vyplývá to ze statistik ministerstva zemědělství. Podle vodáků se situace zlepšuje hlavně díky zabezpečování riskantních míst: ze 150 nebezpečných jezů má záchranné prvky už třetina z nich. Letos se vodáci zaměřili na dva takové jezy, Pilař na Lužnici a Mrskoš na Otavě.
Jezy berou výrazně méně životů. Nebezpečné úseky řek se pro vodáky daří zabezpečovat
Podle instruktora Vodácké školy záchrany Petra Ptáčka má záchranné prvky 52 nebezpečných jezů: „Na pětatřiceti jezech je zabezpečení pro laickou pomoc, tedy záchranná házecí podkova a cedule. Na sedmnácti jezech je zabezpečení pro profesionální záchranu, tedy když přijedou hasiči, aby tam byli schopni pomoct a neohrozili svůj život. Je to nebezpečné i pro ně,“ vysvětluje Ptáček.
Letos vodáci takto zabezpečili jezy Pilař na Lužnici a Mrskoš na Otavě. „Návrh na bezpečnostní opatření podáváme my. Záleží pak na tom, kdo ten jez vlastní – jestli povodí, nebo soukromník. Ti pak na základě našeho doporučení osazují jez bezpečnostními prvky,“ dodává Ptáček.
Podkovy a cedule zachraňují životy
V roce 2012 vznikl projekt www.nebezpecnejezy.cz a jezy se začaly osazovat podkovami a také varovnými cedulemi: „Výsledek je hodně znát, je vidět skokový úbytek. Dříve to bylo i přes deset mrtvých, teď to jsou dva až tři utonulí ročně. Dá se říct, že ročně takhle zachráníme i sedm životů,“ uvedl vodácký instruktor.
Jeho slova potvrzují taky statistiky Hasičského záchranného sboru. Zatímco v roce 2010 měli hasiči 42 výjezdů a evidovali šestnáct mrtvých, v roce 2018 už hasiči vyjížděli jen šestkrát a tři lidé zemřeli. V roce 2017 hasiči dokonce na jezech nezasahovali ani jednou.
„Záchranné prvky v řadě případů rozhodně zachránily život,“ doplňuje Ptáček. „Na řadu míst se hasiči kvůli terénu dostanou třeba až za pětadvacet až třicet minut. Po takové době už z vody tahají bezvládná těla. Když je tam házecí podkova, stačí ji tonoucímu jen hodit, vytáhne se a nevolají se třeba ani hasiči, protože problém se vyřeší sám.“
Každý jez může být nebezpečný
Mluvčí Vodní záchranné služby (VZS) Daniel Vičan varuje před každým jezem. „I když se může zdát, že je jez mírný a není nebezpečný, opak je často pravdou. Každý jez mění svou charakteristiku v závislosti na množství vody, které aktuálně v řece protéká. Takže jeden den může být relativně bezpečný a druhý už smrtelný.“
Nebezpečné jezy můžou být v podstatě kdekoli. „Nejnebezpečnější v tomhle ohledu je asi Morava, Odra, Sázava. I Vltava může být zrádná,“ uvádí Vičan.
Záchranáři také upozorňují – v jezech se nikdy nekoupejte. „Pokud ale chcete, pamatujte aspoň na to, že bezpečné je to až za takzvanou vývarovou linií. To je rozhraní, kdy už voda z jezu normálně odtéká a nevrací se zpět pod jez. Většinou je to místo, kde už voda není zpěněná. Podle stavu vody to může být pět až osm metrů od hrany jezu,“ vysvětluje mluvčí Vodní záchranné služby.