Praha - Prvním místopředsedou ODS se dnes stal starosta Prahy 13 David Vodrážka. Hlasovalo pro něj 333 delegátů kongresu ODS. Jeho zvolení předcházela dohoda pražské ODS se staronovým předsedou strany Mirkem Topolánkem. Dvěma místopředsedy byli v 1. kole zvoleni Ivan Langer a Petr Gandalovič. Následovalo jmenování Petra Nečase ve druhém kole. Svým rozhodnutím urychlil průběh třetí volby Evžen Tošenovský, když se dobrovolně vzdal své kandidatury ve prospěch Petra Bendla, který podle očekávání doplnil staronovou čtveřici místopředsedů.
Volba prvního místopředsedy byla dost komplikovaná. O post se ucházeli Petr Bendl a Ivan Langer a také bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský a právě David Vodrážka. V prvním kole neuspěl nikdo z nich, Bendl obdržel 83 hlasů, Tošenovský 101, Vodrážka 134 a Langer 170, dva nejúspěšnější kandidáti se proto utkali v kole druhém.
Ve druhém kole byl však výsledek hlasování ještě těsnější, když Ivan Langer obdržel 226 hlasů a David Vodrážka o jeden více. Vzápětí vyhlásil předsedající polední přestávku. Krátce před zahájením 3. kola volby si vzal mimořádně slovo předseda ODS a podpořil Davida Vodrážku, zdůraznil ale, že si přeje Langerovo zvolení místopředsedou. Ivan Langer poté stáhl svou kandidaturu.
Ještě před tím slíbil ministr vnitra Ivan Langer ve svém kandidátském projevu hlavně loajalitu staronovému předsedovi Mirku Topolánkovi. „Nechci být zakukleným lídrem,“ uvedl s tím, že funkci, o kterou se uchází, považuje za „pracovní“, chce být „výkonným místopředsedou“.
Vodrážka je z uchazečů o post prvního místopředsedy ODS jedinou „novou tváří“. Slíbil službu celé straně a představil se jako konzervativec, který do strany vstoupil před deseti lety. Upozornil, že strana je rozdělena na regiony a hlavní město. „Podívejte se na mě, ano, jsem z Prahy, nemám ploutve, ani šupiny, jsem jeden z vás,“ oslovil delegáty. „Za každým prohlášením, reformou, nařízením musíme vidět reálné lidi, kterých se dotknou. To chci prosazovat,“ dodat. Pražská organizace dlouhodobě kritizuje, že je ve vedení strany podceňována, ačkoli má nejlepší volební výsledky.
Kongres zná i staronové složení místopředsedů - Langer, Gandalovič, Nečas a Bendl.
19. kongres ODS zná také čtveřici místopředsedů. V prvním kole uspěli Ivan Langer s Petrem Gandalovičem. Druhé kolo získal ve svůj prospěch Petr Nečas. Před následným kolem vystoupil Evžen Tošenovský a dobrovolně se vzdal své kandidatury ve třetím volebním dějství. Jediným kandidátem na zbývající místo byl tak Petr Bendl, který podle očekávání získal svůj mandát.
V prvním kole byli podle očekávání zvoleni favorité Ivan Langer a Petr Gandalovič. Vítězný ministr vnitra získal 316 hlasů, druhý Gandalovič pak 250. „Beru to jako potvrzení smysluplnosti práce, kterou v ODS vykonávám,“ svěřil se Langer po ohlášení výsledků. Gandalovič bere svůj úspěch jako ohromný závazek vůči ODS. V prvním kole si podle statistik vedl ze zbylých kandidátů nejlépe Petr Nečas. Následován byl Evženem Tošenovským, dále Petrem Bendlem a Miroslavou Němcovou.
Druhé kolo získal ve svůj prospěch Petr Nečas, další ze staronových místopředsedů. Hlasovalo pro něj 232 z přítomných delegátů. Toto volební dějství znamenalo konec kandidatury Miroslavy Němcové. Otazník nad posledním členem užšího vedení strany však nečekaně rychle zmizel. Ihned po vyhlášení výsledku druhého kola došlo k dalšímu dobrovolnému odstoupení volebního kandidáta na kongresu ODS. „Znám velmi dobře mechanismy kongresu. Protože jsem měl v obou kolech stejný počet hlasů, urychlil jsem celý proces, jehož výsledek byl víceméně jasný,“ uvedl Tošenovský.
Následuje volba výkonné rady a kontrolních orgánů
Podle původního programu měl kongres skončit v 19:00, už odpoledne ale vedení začalo kvůli prodlužujícím se volbám mluvit o posunutí závěru
jednání na 22:00. Na 500 delegátů má ještě před sebou volbu členů výkonné rady a kontrolních stranických orgánů. S napětím se očekává, jak dopadne hlasování o návrzích usnesení, kterými kongres nové vedení zaváže. Nejvýznamnějším by mohlo být usnesení týkající se ratifikace Lisabonské smlouvy.
