Paříž - Jedenáct předních spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu, dnes ve společném prohlášení odsoudilo "očerňovací kampaň", která je podle nich vedena proti spisovateli českého původu Milanu Kunderovi, obviněnému z údajného udavačství. Mezi signatáři dokumentu vydaném v Paříži jsou jména jako Salman Rushdie, Gabriel García Márquez nebo Philip Roth.
„Byla rozpoutána pomlouvačná kampaň s cílem pošpinit pověst Milana Kundery obviněním, že se v roce 1950 v době svých studií v komunistickém Československu dopustil udání,“ píší signatáři v dokumentu, které zveřejnilo Kunderovo francouzské nakladatelství Gallimard.
Vzhledem k tomu, že Kundera „to kategoricky dementoval a významná vědecká osobnost v Praze jeho vinu jasně popírá“, docházejí podepsaní k závěru, že český tisk „příliš často rozšiřoval tuto pomlouvačnou fámu s konsternující lehkostí, aniž se zabýval tím, co jí protiřečí,“ píše se v dokumentu. Jméno vědecké osobnosti v něm však zmíněno není. K věci se vyjadřovala řada významných odborně fundovaných osobností.
„Nejde proto o nic méně než o snahu pošpinit čest jednoho z největších žijících spisovatelů, a to na přinejmenším pochybných základech,“ dodávají signatáři a vyjadřují společně „solidaritu Milanu Kunderovi“.
Dokument podepsali vedle již zmíněných také John Maxwell Coetzee, Nadine Gordimerová, Orhan Pamuk, Jean Daniel, Juan Goytisolo, Jorge Semprún, Pierre Mertens a Carlos Fuentes.
Kauzu Kunderova údajného udání rozpoutalo objevení a zveřejnění záznamu Obvodního velitelství národní bezpečnosti v Praze 6 z roku 1950. Podle něj Kundera poskytl policii informace, na jejichž základě byl později na vysokoškolských kolejích zatčen navrátivší se uprchlík Miroslav Dvořáček, který pracoval pro západní rozvědku.
Kundera obvinění označil za lež, ale mnozí lidé v Česku o jeho nevině pochybují, stejně jako řada dalších se jej zastává. Ti poukazují především na to, že obvinění Kundery se opírá o jediný „důkaz“, a to dokument tehdejší komunistické policie nalezený v archivech. Okolnosti kolem zatčení Dvořáčka ale nejsou podle mnoha hlasů zcela jednoznačné a jediný existující zápis je dostatečně neosvětluje.
Dokument zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů, článek o něm otiskl magazín Respekt.
