Inspektoři letos zatím odebrali asi 40 vzorků burčáku. Jaké jsou výsledky kontrol, ale zatím nemohou říct, protože analýza trvá dlouhou dobu. Podle mluvčího Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavla Kopřivy by spotřebitelé neměli kupovat takový burčák, jehož barva, chuť nebo vůně se jim nelíbí. K nejčastějším pochybením prodejců patří přidávání syntetických látek, které zmnoží původní surovinu, nebo prodej hroznového moštu ze zahraničí pod názvem burčák – což se nesmí.
Burčák se smí prodávat od 1. srpna do 30. listopadu, fakticky se však objevuje až později a nyní, ve druhé polovině září, lze hovořit o vrcholu burčákové sezony. Na to, jak má „správný“ burčák vypadat, neexistuje jasný návod. Jde zkrátka o částečně zkvašený hroznový mošt. Podle Pavla Kopřivy může mít burčák všelijakou podobu z hlediska barvy, chuti i vůně.
Pro to, co nekupovat, tak má mluvčí potravinářské inspekce jedinou radu: „Spotřebitelé by se měli mít na pozoru před nápoji, které některým ze smyslových parametrů – chuť, vůně, barva – působí nepřirozeně.“ Dodal, že usazeniny lze tolerovat „do určité míry“.
Burčák se nicméně i falšuje. Inspektoři se při kontrolách zabývají zejména tím, zda do kvasícího vína někdo nepřidal glycerol, vodu či syntetická barviva. „Potom už se nejedná o produkt hroznů révy vinné, ale o syntetický produkt,“ podotkl Pavel Kopřiva.
Stává se také, že je obsah alkoholu v nápoji nižší než jedno procento, což je burčákové minimum. Když je alkoholu méně, potom již o burčák nejde, podle potravinářů lze hovořit spíše o hroznovém moštu.
A falešný je i takový burčák, který splňuje všechny ostatní parametry, ale není vyroben z českých, respektive moravských hroznů, které také byly v Česku zpracovány. „Pokud se jedná o mošt, který pochází z hroznů zpracovaných v jiném státě, takový nápoj se nesmí nazývat burčák a je nazýván částečně zkvašený hroznový mošt,“ upozornil mluvčí inspekce.
Magnetická rezonance určí původ vody
Ujistil, že inspektoři dokážou původ hroznů určit. „Inspekce v Brně disponuje sofistikovanou laboratoří se zařízením nukleární magnetická rezonance. Pomocí hodnot izotopů vody lze změřit, jestli byly hrozny sklizené v ČR, a tudíž profil vody v nich obsažené odpovídá profilu pro ČR, anebo se jedná o dovoz z některého z jiných států,“ varoval Kopřiva.
Byť se kontroloři setkávají v terénu s burčákem různým způsobem falšovaným, nelze podle nich hovořit o skutečně nebezpečných výrobcích – třeba nápoji z plesnivých hroznů. S takovým se nesetkali již mnoho let.
PET lahev úplně nedotahovat
I zcela správně vyrobený burčák v sobě ale může skrývat riziko pro domácnost, ve které přebývá – přinejmenším pro její čistotu.
„Doporučuji nedovírat burčák skladovaný v PET lahvi naplno. Je vždy třeba nechat únikovou cestu pro vzduch, aby nedošlo k přetlakování lahve,“ zdůraznil mluvčí SZPI. Ujistil, že je možné dát burčák krátkodobě do lednice, ale ani tam by neměla být lahev pevně uzavřená, přestože chlad procesy v nápoji zpomaluje.
