Výročí konce druhé světové války v Evropě si na pražském Vítkově připomněl i poslední žijící parašutista československé zahraniční armády Jaroslav Klemeš. Čtyřiadevadesátiletý generálporučík po výcviku v Anglii seskočil do protektorátu a aktivně se účastnil boje jako radiotelegrafista.
Jaroslav Klemeš odešel do zahraničí v roce 1940 po obsazení země nacisty. Dostal se do Francie, kde byl zařazený do spojovací čety v československém zahraničním vojsku. Prošel ústupovými boji a přežil i bojové nasazení v týlu nepřítele. Po okupaci Francie se přesunul do Anglie.
V roce 1941 absolvoval výcvik u paradesantních jednotek ve Skotsku. V polovině roku 1942 se přihlásil do výcviku skupin pro zvláštní úkoly. V noci z 16. na 17. února 1945 byl v rámci operace Platinum – Pewter vysazen poblíž Nasavrk a zapojil se do odboje.
„Materiál jsme měli na nohou. Měli jsme na nich přivázané pytle a s těma jsme skákali,“ vzpomínal na výsadek. Jeho skupina Platinum - Pewter působila hlavně ve východních Čechách.
Koncem dubna 1945 se Klemeš přesunul do Prahy, odkud vysílačkou Anna posílal zprávy do Londýna. Jeho zprávy přebíralo i československé vysílání BBC. „Pokud byly relevantní zpravodajské údaje nejen o přesunu nepřátelských jednotek, ale i o náladě obyvatelstva, o průběhu bojů, tak měly všechny cenu zlata,“ dodal ředitel ministerského odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík.
Většinu depeší odeslal Klemeš z vily v Klíčanské ulici, která stále stojí v Praze–Kobylisích. Po osvobození Československa byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a stal se důstojníkem z povolání.
V roce 1949 byl ale Klemeš zatčen a následně odsouzen ke dvěma letům za protistátní spiknutí. Ve vězení tehdy skončil spolu s vojenským velitelem Pražského povstání Karlem Kuttelwasherem.
Další příslušník jeho výsadku Jaromír Nechanský dostal trest smrti. Všichni tři byli potrestáni mimo jiné i za to, že dojednali německou kapitulaci v Praze. To se nehodilo do tehdejšího konceptu vděčnosti Rudé armádě za osvobození města.
Po propuštění pracoval Klemeš v dělnických povoláních. 2. května 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena hodnost i vyznamenání. 8. května 2010 byl prezidentem republiky jmenován do hodnosti brigádního generála.
