Jak velká bude letní covidová vlna, se teprve ukáže. Stát by se ale měl připravit, nabádají lékaři

Nahrávám video

V minulých dvou letech byly letní měsíce v Česku, potažmo většině Evropy, obdobím největšího útlumu epidemie covidu-19. Letos ale začaly počty nakažených již před začátkem prázdnin růst. Lékaři nyní nabádají odpovědné autority, aby se včas připravily na možnou letní vlnu i na podzim. Připouštějí však, že se teprve ukáže, jak vážná ona letní vlna bude. Čas na přípravu podle nich každopádně ještě je.

Počet pozitivních testů na covid-19 přesáhl v pondělí poprvé od začátku května tisícovku. Česko je momentálně prosté jakýchkoli protiepidemických povinností, jako byly v minulých letech respirátory ve veřejné dopravě a v budovách anebo požadavky na negativní test při příchodu na hromadné akce. Kvůli růstu počtu případů však nyní nabádají lékaři, aby stát nezaváhal při přípravě na to, co by se mohlo stát letní vlnou epidemie.

„Očekávali jsme, že přijde letní vlna, a to zejména s tím, že se v západní Evropě objevily nové varianty viru. Máme výhodu, že je Česká republika vždy o trochu pozadu. Máme dva, tři a někdy i čtyři týdny času, abychom se připravili, abychom věděli, co nás čeká,“ apeloval předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý. Opoziční politici tvrdí, že vláda žádný jasný plán pro další covidovou vlnu nemá. 

Hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Smejkal připustil, že zatím není jasné, jak velká očekávaná letní vlna vlastně bude a jak vážné by mohly být následky toho, že se covidem nakazí velké množství lidí. „Zatím je to jen vlna nakažených. Není to vlna hospitalizovaných – i když víme, že to vždycky dojde se zpožděním – a těch, co na tu nemoc zemřeli. Ta musí být co nejmenší,“ zdůraznil.

S tím ostatně kalkuluje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Například povinnost zakrývat si ústa a nos by se podle něj vrátila v případě, že by se začaly plnit nemocnice, což se teď neděje. Že zatím není čas na přísnější opatření, si myslí i stínový ministr zdravotnictví Julius Špičák (ANO), který akcentoval význam očkování. Podle Válka by v případě, že by se situace v nemocnicích zhoršila, opět platila povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě, nemocnicích a domovech pro seniory.

Přednosta kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petr Husa ovšem považuje nynější situaci za vážnou. Jako problém vnímá dobu, kdy začíná infikovaných přibývat. „K letnímu vzestupu dochází asi o dva měsíce dříve, než tomu bylo loni,“ upozornil.

V Česku se podle dat z laboratoří momentálně šíří hlavně covidové subvarianty BA.4 a BA.5 a výsledkem je nynější růst počtu nakažených. Ve srovnání s týmž obdobím v minulých letech jich je výrazně více. Loni se v pondělí 28. června potvrdil covid-19 u 156 lidí, předloni v pondělí 29. června bylo pozitivních testů 201. Nad tisíc nakažených za den bylo předloni v září, loni až v říjnu, kdy nastoupila varianta delta.

Podle Pavla Dlouhého je ale i tak nyní zásadní připravit se na podzim. „Nejdůležitější je příprava podzimní očkovací kampaně. Musíme přimět všechny rizikové osoby – to znamená seniory a ty, kteří mají nějaké přidružené choroby – aby si nechali píchnout posilující dávku,“ apeloval.

Začíná letní turistická sezona. V některých státech jsou dál nutné respirátory, někde i certifikáty

I když nakažených covidem přibývá – nejen v Česku – začíná nynější letní turistická sezona s podstatně mírnějšími pravidly, než platila v minulých letech. Zatímco však v Česku nejsou například roušky nebo respirátory povinné nikde, již v sousedních zemích takové požadavky existují. Turisty může překvapit povinnost mít respirátor například v nemocnici na Slovensku nebo ve vlaku v Německu.

Jsou navíc i státy – včetně některých oblíbených přímořských destinací – kde vyžadují při příchodu očkovací certifikát, případně potvrzení o prodělané nemoci či negativní test. Ze zemí Evropské unie jsou to zejména Francie a Portugalsko, dále například též Tunisko. Bez omezení lze cestovat do všech států sousedících s Českou republikou, ale i do Chorvatska, Itálie, Egypta nebo Turecka. 

Cestování do zahraničí
Zdroj: ČT24/MZV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...