Jak si Bátora vedl coby manažer ve školství

Praha – Jméno Ladislava Bátory zaplnilo za poslední dva týdny hned několik stran českého tisku v souvislosti s jeho možným nástupem na ministerstvo školství. V českých médiích se ihned strhla vlna nevole, která především připomínala, že Bátora byl jedničkou na kandidátce nacionalistické Národní strany. Bátora ale není ve školství nováčkem - působil jako zástupce ředitele Vyšší odborné školy publicistiky. Jeho manažerská kariéra však skončila trestním oznámením. Firma, v jejímž managementu seděl právě Bátora, totiž dodávala pro školu různé služby. A co na to Bátora? Už si prý nepamatuje. Nicméně policie trestní oznámení odložila a Bátora se nyní chce do školství vrátit. A podporu má z míst nejvyšších - od prezidenta Václava Klause, který celou Bátorovu kauzu považuje za malou českou hilsneriádu.

Ladislav Bátora vystudoval čtyři vysoké školy a v současné době má za sebou jednu zásadní manažerskou zkušenost ze školství. Před deseti lety byl totiž zástupcem ředitele Vyšší odborné školy publicistiky, kterou zřizuje pražské arcibiskupství. Jeho působení, stejně jako působení ředitele Petra Brichcína tehdy ale ukončila zcela ojedinělá vzpoura studentů.

Studenti ani profesoři jej na škole nechtěli

16 minut
Post náměstka ministra školství
Zdroj: ČT24

Podle bývalého studenta VOŠP Roberta Břečťana, který je dnes redaktorem časopisu Ekonom, byl příchod Brichcína a Bátory zlomem v atmosféře školy. Ta byla v té době prý velice přátelská, nicméně s novým vedením přišly rozsáhlé personální změny, a to především v řadách oblíbených profesorů. To Bátora připisuje na vrub tomu, že se pod jeho vedením škola dostala z červených čísel. „Bylo to za cenu některých dost tvrdých opatření, zejména v personální oblasti. To se těm, které to poškodilo, to je samozřejmé, nelíbilo,“ popisuje tehdejší situaci Bátora.

Takovéto postupy ale vyvolaly ve studentských i učitelských řadách vlnu nevole. Atmosféra se postupně natolik zhoršovala, že i řada studenty velmi oblíbených a schopných profesorů odešla, ať už z důvodu, že nechtěla snášet dál tuto atmosféru nebo pod tlakem stávajícího vedení. Celou situaci uklidnilo nové výběrové řízení na řídicí posty, kam byl vybrán nový ředitel školy Rudolf Vévoda. Nové vedení pak dalo bývalému managementu včetně Bátory výpovědi.

Zvláštnosti v účetnictví za Bátory

Milan Šimáček, bývalý zástupce ředitele VOŠP

„Od vyplácení naprosto nelogických neadekvátních odměn až po to, že například můj předchůdce doktor Ladislav Bátora si to, co měl v náplni práce, ještě fakturoval jako ekonomické poradenství.“

A pak se probralo účetnictvím a zjistilo se, že Bátora měl firmu, která škole, v jejímž managementu Bátora seděl, prodávala různé služby. Na otázku, proč Bátorova firma dodávala něco pro školu, pro kterou on zároveň v managementu pracoval, má Bátora jednoznačnou odpověď: „To si už opravdu dneska po deseti letech nepamatuji.“ Nové vedení ale podalo trestní oznámení na Brichcínovo a Bátorovo vedení školy. To nicméně policie odložila a Bátora se nyní chce do školství vrátit.

Klaus: Bátorova kauza je malá česká hilsneriáda

Bátorovu návratu do školství ale v současné době brání výrazná kritika, především jeho politické minulosti. Slova podpory ale naopak Bátorovi adresoval prezident Václav Klaus. Podle něj se Bátora stal obětí diktatury, kterou odstartovali novináři a část politiků a vyvolal ji fenomén tzv. politicky korektní společnosti. Podle prezidenta Klause je to malá česká hilsneriáda.

Hilsneriáda je označení antisemitské kampaně, ve kterou se v roce 1899 zvrhl proces s údajným vrahem české dívky Anežky Hrůzové. Židovský pobuda Leopold Hilsner byl obviněn na základě nepřímých a značně chatrných důkazů. Důležitou roli v procesu hrály protižidovské pověry. Vrah byl osočován z rituálních úmyslů, proti čemuž se tehdy osamoceně vyslovil Tomáš Garrigue Masaryk a sklidil tak nenávist části veřejnosti.

Leopold Hilsner, podle něhož tedy pojem hilsneriáda vznikl, však neusiloval o místo náměstka. Byl nevzdělaný, nezaměstnaný a navíc Žid. Tohoto nebožáka, o jehož názorech ale nikdo nic nevěděl, se zastal T. G. Masaryk, tehdy ještě bez prezidentské funkce. Jen z principu. Prezident Klaus se naopak zastal muže, jehož názory jsou mu blízké a kterého, jak teď definitivně vyšlo najevo, doporučili na ministerstvo Klausovi lidé.

Článek zabývající se kauzou Bátora
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 16 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...