Jak si Bátora vedl coby manažer ve školství

Praha – Jméno Ladislava Bátory zaplnilo za poslední dva týdny hned několik stran českého tisku v souvislosti s jeho možným nástupem na ministerstvo školství. V českých médiích se ihned strhla vlna nevole, která především připomínala, že Bátora byl jedničkou na kandidátce nacionalistické Národní strany. Bátora ale není ve školství nováčkem - působil jako zástupce ředitele Vyšší odborné školy publicistiky. Jeho manažerská kariéra však skončila trestním oznámením. Firma, v jejímž managementu seděl právě Bátora, totiž dodávala pro školu různé služby. A co na to Bátora? Už si prý nepamatuje. Nicméně policie trestní oznámení odložila a Bátora se nyní chce do školství vrátit. A podporu má z míst nejvyšších - od prezidenta Václava Klause, který celou Bátorovu kauzu považuje za malou českou hilsneriádu.

Ladislav Bátora vystudoval čtyři vysoké školy a v současné době má za sebou jednu zásadní manažerskou zkušenost ze školství. Před deseti lety byl totiž zástupcem ředitele Vyšší odborné školy publicistiky, kterou zřizuje pražské arcibiskupství. Jeho působení, stejně jako působení ředitele Petra Brichcína tehdy ale ukončila zcela ojedinělá vzpoura studentů.

Studenti ani profesoři jej na škole nechtěli

Nahrávám video

Podle bývalého studenta VOŠP Roberta Břečťana, který je dnes redaktorem časopisu Ekonom, byl příchod Brichcína a Bátory zlomem v atmosféře školy. Ta byla v té době prý velice přátelská, nicméně s novým vedením přišly rozsáhlé personální změny, a to především v řadách oblíbených profesorů. To Bátora připisuje na vrub tomu, že se pod jeho vedením škola dostala z červených čísel. „Bylo to za cenu některých dost tvrdých opatření, zejména v personální oblasti. To se těm, které to poškodilo, to je samozřejmé, nelíbilo,“ popisuje tehdejší situaci Bátora.

Takovéto postupy ale vyvolaly ve studentských i učitelských řadách vlnu nevole. Atmosféra se postupně natolik zhoršovala, že i řada studenty velmi oblíbených a schopných profesorů odešla, ať už z důvodu, že nechtěla snášet dál tuto atmosféru nebo pod tlakem stávajícího vedení. Celou situaci uklidnilo nové výběrové řízení na řídicí posty, kam byl vybrán nový ředitel školy Rudolf Vévoda. Nové vedení pak dalo bývalému managementu včetně Bátory výpovědi.

Zvláštnosti v účetnictví za Bátory

Milan Šimáček, bývalý zástupce ředitele VOŠP

„Od vyplácení naprosto nelogických neadekvátních odměn až po to, že například můj předchůdce doktor Ladislav Bátora si to, co měl v náplni práce, ještě fakturoval jako ekonomické poradenství.“

A pak se probralo účetnictvím a zjistilo se, že Bátora měl firmu, která škole, v jejímž managementu Bátora seděl, prodávala různé služby. Na otázku, proč Bátorova firma dodávala něco pro školu, pro kterou on zároveň v managementu pracoval, má Bátora jednoznačnou odpověď: „To si už opravdu dneska po deseti letech nepamatuji.“ Nové vedení ale podalo trestní oznámení na Brichcínovo a Bátorovo vedení školy. To nicméně policie odložila a Bátora se nyní chce do školství vrátit.

Klaus: Bátorova kauza je malá česká hilsneriáda

Bátorovu návratu do školství ale v současné době brání výrazná kritika, především jeho politické minulosti. Slova podpory ale naopak Bátorovi adresoval prezident Václav Klaus. Podle něj se Bátora stal obětí diktatury, kterou odstartovali novináři a část politiků a vyvolal ji fenomén tzv. politicky korektní společnosti. Podle prezidenta Klause je to malá česká hilsneriáda.

Hilsneriáda je označení antisemitské kampaně, ve kterou se v roce 1899 zvrhl proces s údajným vrahem české dívky Anežky Hrůzové. Židovský pobuda Leopold Hilsner byl obviněn na základě nepřímých a značně chatrných důkazů. Důležitou roli v procesu hrály protižidovské pověry. Vrah byl osočován z rituálních úmyslů, proti čemuž se tehdy osamoceně vyslovil Tomáš Garrigue Masaryk a sklidil tak nenávist části veřejnosti.

Leopold Hilsner, podle něhož tedy pojem hilsneriáda vznikl, však neusiloval o místo náměstka. Byl nevzdělaný, nezaměstnaný a navíc Žid. Tohoto nebožáka, o jehož názorech ale nikdo nic nevěděl, se zastal T. G. Masaryk, tehdy ještě bez prezidentské funkce. Jen z principu. Prezident Klaus se naopak zastal muže, jehož názory jsou mu blízké a kterého, jak teď definitivně vyšlo najevo, doporučili na ministerstvo Klausovi lidé.

Článek zabývající se kauzou Bátora
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátoři volí předsedu horní komory

Senát má ve čtvrtek první schůzi v povolebním složení. Senátoři na ní volí vedení horní parlamentní komory a rozřadí se do výborů a komisí. V čele Senátu pravděpodobně zůstane Miloš Vystrčil (ODS), který nemá protikandidáta. Místopředsedy nejspíš zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení se má stát předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich.
10:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Plicní onemocnění se může rozvíjet nenápadně. Nemocnice zvou na vyšetření

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v České republice přibližně 600 tisíc lidí a řada z nich o svém onemocnění dosud neví. Na několika místech v Česku se proto 19. a 20. listopadu uskuteční akce Den pro zdravé plíce, která upozorňuje na důležitost prevence a včasného odhalení plicních onemocnění. Zájemci budou moci absolvovat bezplatné spirometrické vyšetření a získat odborné informace o prevenci.
před 57 mminutami

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 1 hhodinou

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 3 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.