Jak si Bátora vedl coby manažer ve školství

Praha – Jméno Ladislava Bátory zaplnilo za poslední dva týdny hned několik stran českého tisku v souvislosti s jeho možným nástupem na ministerstvo školství. V českých médiích se ihned strhla vlna nevole, která především připomínala, že Bátora byl jedničkou na kandidátce nacionalistické Národní strany. Bátora ale není ve školství nováčkem - působil jako zástupce ředitele Vyšší odborné školy publicistiky. Jeho manažerská kariéra však skončila trestním oznámením. Firma, v jejímž managementu seděl právě Bátora, totiž dodávala pro školu různé služby. A co na to Bátora? Už si prý nepamatuje. Nicméně policie trestní oznámení odložila a Bátora se nyní chce do školství vrátit. A podporu má z míst nejvyšších - od prezidenta Václava Klause, který celou Bátorovu kauzu považuje za malou českou hilsneriádu.

Ladislav Bátora vystudoval čtyři vysoké školy a v současné době má za sebou jednu zásadní manažerskou zkušenost ze školství. Před deseti lety byl totiž zástupcem ředitele Vyšší odborné školy publicistiky, kterou zřizuje pražské arcibiskupství. Jeho působení, stejně jako působení ředitele Petra Brichcína tehdy ale ukončila zcela ojedinělá vzpoura studentů.

Studenti ani profesoři jej na škole nechtěli

Nahrávám video
Post náměstka ministra školství
Zdroj: ČT24

Podle bývalého studenta VOŠP Roberta Břečťana, který je dnes redaktorem časopisu Ekonom, byl příchod Brichcína a Bátory zlomem v atmosféře školy. Ta byla v té době prý velice přátelská, nicméně s novým vedením přišly rozsáhlé personální změny, a to především v řadách oblíbených profesorů. To Bátora připisuje na vrub tomu, že se pod jeho vedením škola dostala z červených čísel. „Bylo to za cenu některých dost tvrdých opatření, zejména v personální oblasti. To se těm, které to poškodilo, to je samozřejmé, nelíbilo,“ popisuje tehdejší situaci Bátora.

Takovéto postupy ale vyvolaly ve studentských i učitelských řadách vlnu nevole. Atmosféra se postupně natolik zhoršovala, že i řada studenty velmi oblíbených a schopných profesorů odešla, ať už z důvodu, že nechtěla snášet dál tuto atmosféru nebo pod tlakem stávajícího vedení. Celou situaci uklidnilo nové výběrové řízení na řídicí posty, kam byl vybrán nový ředitel školy Rudolf Vévoda. Nové vedení pak dalo bývalému managementu včetně Bátory výpovědi.

Zvláštnosti v účetnictví za Bátory

Milan Šimáček, bývalý zástupce ředitele VOŠP

„Od vyplácení naprosto nelogických neadekvátních odměn až po to, že například můj předchůdce doktor Ladislav Bátora si to, co měl v náplni práce, ještě fakturoval jako ekonomické poradenství.“

A pak se probralo účetnictvím a zjistilo se, že Bátora měl firmu, která škole, v jejímž managementu Bátora seděl, prodávala různé služby. Na otázku, proč Bátorova firma dodávala něco pro školu, pro kterou on zároveň v managementu pracoval, má Bátora jednoznačnou odpověď: „To si už opravdu dneska po deseti letech nepamatuji.“ Nové vedení ale podalo trestní oznámení na Brichcínovo a Bátorovo vedení školy. To nicméně policie odložila a Bátora se nyní chce do školství vrátit.

Klaus: Bátorova kauza je malá česká hilsneriáda

Bátorovu návratu do školství ale v současné době brání výrazná kritika, především jeho politické minulosti. Slova podpory ale naopak Bátorovi adresoval prezident Václav Klaus. Podle něj se Bátora stal obětí diktatury, kterou odstartovali novináři a část politiků a vyvolal ji fenomén tzv. politicky korektní společnosti. Podle prezidenta Klause je to malá česká hilsneriáda.

Hilsneriáda je označení antisemitské kampaně, ve kterou se v roce 1899 zvrhl proces s údajným vrahem české dívky Anežky Hrůzové. Židovský pobuda Leopold Hilsner byl obviněn na základě nepřímých a značně chatrných důkazů. Důležitou roli v procesu hrály protižidovské pověry. Vrah byl osočován z rituálních úmyslů, proti čemuž se tehdy osamoceně vyslovil Tomáš Garrigue Masaryk a sklidil tak nenávist části veřejnosti.

Leopold Hilsner, podle něhož tedy pojem hilsneriáda vznikl, však neusiloval o místo náměstka. Byl nevzdělaný, nezaměstnaný a navíc Žid. Tohoto nebožáka, o jehož názorech ale nikdo nic nevěděl, se zastal T. G. Masaryk, tehdy ještě bez prezidentské funkce. Jen z principu. Prezident Klaus se naopak zastal muže, jehož názory jsou mu blízké a kterého, jak teď definitivně vyšlo najevo, doporučili na ministerstvo Klausovi lidé.

Článek zabývající se kauzou Bátora
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ústavní soud odmítl stížnost Kosteleckých uzenin. Neměly nárok na dotaci kvůli střetu zájmů Babiše

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Kostelecké uzeniny ze skupiny Agrofert. Potvrdil tak, že firma kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) neměla v roce 2018 nárok na dotaci z Programu rozvoje venkova. Česká televize to zjistila z webu soudu, kde nález dočasně zpřístupnil.
před 46 mminutami

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 2 hhodinami

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 14 hhodinami
Načítání...