Diskusní pořad Fokus Václava Moravce se zaměřil na to, jakým způsobem pandemie nového koronaviru dopadá na lidskou psychiku, jaké jsou její bezprostřední vlivy a jak mohou vypadat dlouhodobé následky. Pozvání do pořadu přijal ředitel bohnické nemocnice Martin Hollý, psychoterapeut Peter Pöthe nebo sociolog Daniel Prokop.
S duševním onemocněním se během jarní pandemické uzávěry potýkala skoro třetina populace; podle květnového výzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví šlo o 29,63 procenta. Depresí přibylo trojnásobně, přiznává je dvanáct procent lidí. Vzrostly stavy úzkosti, strach z kontaktu s jinými lidmi a případy panické poruchy.
Podle spoluautora výzkumu Petra Winklera to souvisí i s lockdownem, kdy došlo k omezení aktivit, které jsou pro lidskou rovnováhu důležité. „Dodal bych ještě další dva faktory,“ navazuje ředitel bohnické nemocnice Martin Hollý. „U lidí, kteří prodělají covid, je stav uchopitelně horší, protože mají subjektivní zážitek.“ A u ostatních nevědomě roste ostražitost i úzkostnost, protože mají z nákazy strach.
Dětské ztráty
Dětský psychoterapeut Peter Pöthe upozornil taky na negativní dopady uzávěry a distanční výuky na vývoj dětí – zejména těch mezi devátým a desátým rokem, pro jejichž duševní zrání je kontakt s vrstevníky nezbytně důležitý.
„Spousta vztahů byla pro děti nenávratně ztracena,“ uvedl na adresu jarního útlumu. „Co doufaly, že se dožene, se nenávratně ztratilo. Se ztrátou vztahu dítě ztrácí kus identity. Je to díra do identity, zejména když jsou rodiče sami velmi zastiženi a nemohou fungovat jako ti, kteří dětem dávají jistotu a předvídatelnost.“
