Jak na epileptický záchvat? Nechte ho v klidu doběhnout, radí lékaři

Praha – Při pomoci v epileptickém záchvatu lékaři nedoporučují křečím nijak bránit, případně epileptikovi vytahovat jazyk – nejlepší podle nich je nechat záchvat spontánně odeznít. Ve Studiu ČT24 to uvedl přednosta dětské neurologie z pražského Motola Vladimír Komárek. Právě na dnešek připadá Evropský den epilepsie, který se snaží na problematiku tohoto nejčastějšího neurologického onemocnění pravidelně upozornit; letos se zaměřuje na epileptické školáky.

Epilepsie postihuje zhruba jedno procento populace. Může být vrozená či získaná, například po úrazu, blokádě páteře, nádoru či infekci. Záchvaty mohou mít různé projevy - od lehkých mrákot a vrávorání až po ztrátu vědomí a svalové křeče postihující celé tělo. Podle lékařů se ale už dávno nedoporučují „staré rady“, jak při záchvatech epilepsie postupovat.

„Je třeba podložit hlavu něčím měkkým, co máme při ruce, s člověkem ale nehýbat, ani mu násilím nerozevírat ústa – maximálně lehce zaklonit hlavu a počkat, až záchvat odezní,“ uvádí Jana Zárubová z centra pro epileptologii v Thomayerově nemocnici.

„Dávat něco do pusy, vytahovat jazyk nebo omezovat epileptikovy křeče už dávno neplatí,“ vyvrací mýty o první pomoci epileptikům dětský neurolog Komárek. „Pokud člověk při záchvatu padá, je na prvním místě zabránit tomu, aby se zranil, a nechat záchvat doběhnout – záchvat je většinou velmi kratičký a spontánně odezní,“ dodává s tím, že teprve po záchvatu má být člověk položen do stabilizované polohy. Častokrát není nutná ani hospitalizace, zejména u těch epileptiků, kteří už mají se záchvaty zkušenosti.

EPILEPSIE: Nemoc, kterou může znát laická veřejnost také pod starším označením padoucnice, lékaři popisují jako záchvatovité onemocnění mozku; dochází při něm k mimořádně rychlému spojení desítek až stovek neuronů, jež v mozku způsobí silný výboj. „Extrémní výboj velké populace neuronů se může stát komukoli, bohužel určitá část populace je k tomu náchylnější – a to jsou pacienti s epilepsií,“ doplňuje Vladimír Komárek z motolské nemocnice.

Epilepsie postihuje častěji muže než ženy, potvrzují to i data VZP, která v roce 2012 hradila léčbu 27 204 mužům a 23 248 ženám, celkem 50 452 pacientům. U 75 procent všech nemocných epilepsií se první záchvat objevuje před dosažením 20 let věku.

Epilepsii připomíná i její dnešní evropský den a tentokrát upozorňuje na specifika dětské epilepsie. Ačkoli totiž nemoc postihuje jedno procento populace, do svých patnácti let prodělá aspoň jeden záchvat každé dvacáté dítě. U čtyřiceti procent z nich se ale jedná o jednorázový jev, a nikoli chronickou epilepsii. „Největší procento provokačních faktorů je nevyspání - jakmile se dítě nevyspí, může to záchvaty vyprovokovat. Dalším provokačním faktorem může být hladovění a alkohol,“ doplňuje lékař Komárek.

Lékaři: Děti nevyčleňujte

Paradoxně nejnáročnější může být pro dítě s epilepsií psychologická rovina nemoci a obava ze stigmatu mezi vrstevníky; na tom se shodují jak Komárek, tak dětská neuroložka Klára Brožová z pražské Thomayerovy nemocnice. „Přesto, že učitelé mohou mít důvodné obavy, není vhodné přistupovat k žákům s epilepsií ustrašeně. Důsledkem takového přístupu může být pocit méněcennosti a stigmatizace dítěte,“ uvádí.

Oba lékaři se shodují i v tom, že není nutné dítě s epilepsií z kolektivu nijak vyčleňovat. Při užívání léků může žít většina epileptiků dlouhodobě bez záchvatů. „Pokud se dítě s epilepsií vyvíjí intelektově přiměřeně svému věku, není žádný důvod, aby bylo zařazeno do speciálních mateřských či základních škol,“ myslí si Brožová.

Děti s epilepsií by se také neměly omezovat v zájmech, přiměřené sportování dokonce může mít protizáchvatový účinek. „Posledních třicet let se snažíme dětem s epilepsií nezakazovat volnočasové aktivity, protože při běžných sportech nebezpečí nehrozí. Všichni mí pacienti můžou hrát florbal, fotbal, běhat, jezdit na lyžích,“ uzavírá přednosta dětské neurologie z pražského Motola.

Epileptoložka Jana Zárubová z Thomayerovy nemocnice: „Strach těch, kteří jsou svědky záchvatu, přináší lidem s epilepsií stigmatizaci, laická veřejnost se jim chce spíš vyhnout, něž že by se jim snažila pomoct.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jednání koalice bude hlavně o rozpočtu, řekl Havlíček

Lídři vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů se v úterý před začátkem jednání sněmovny sešli ke koaličnímu jednání. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček řekl, že hlavním tématem bude nejspíše státní rozpočet na příští rok, jehož opětovné zaslání požadují po vládě v demisi Petra Fialy (ODS). Tématem budou pravděpodobně i záležitosti, které má na programu sněmovna. Tu čeká tento týden především druhé kolo tajné volby místopředsedů, ale také naplnění výborů členy a založení stálých komisí.
08:17Aktualizovánopřed 8 mminutami

V chovu kachen na Vysočině se vyskytla ptačí chřipka, oznámil Výborný

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily to laboratorní testy. Novinářům to v úterý ráno řekl ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL). V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit 18 tisíc mladých týdenních kachen a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád.
07:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hoří štěpka na skládce nedaleko Litvínova

Hasiči od noci zasahují u požáru štěpky na skládce odpadu Celio nedaleko Litvínova na Mostecku. Vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř možných. Zasahuje přes dvacet jednotek. U požáru jsou záchranné útvary ze Zbirohu a Jihlavy a těžká technika provozovatele skládky. Chemická laboratoř bude odebírat vzorky odpadní vody, sdělil mluvčí krajských hasičů Petr Pelikus. Město Most vyzvalo občany, aby omezili větrání.
před 1 hhodinou

Vlčí mák jako symbol úcty. Česko si připomíná válečné veterány

Svět si 11. listopadu připomíná Den válečných veteránů. Lidé po celé České republice ho uctí pietními setkáními, koncerty a doprovodnými akcemi. Připnutím květu vlčího máku na oděv vyjadřují úctu těm, kteří sloužili, a zároveň podporují žijící veterány. Mezi těmi, kteří si tento symbol hrdinství připínají, je i plukovník Alois Matýzka, veterán z Afghánistánu. „Být vojákem je služba, ne zaměstnání,“ říká.
před 1 hhodinou

Nezájem voličů i úbytek členů. Reportéři ČT se zaměřili na krizi Sociální demokracie

Sociální demokracie (SOCDEM), kdysi mocná strana se stopadesátiletou tradicí, zažívá jednu z nejhorších krizí za dobu své existence. Trápí ji obrovský úbytek členů, nezájem voličů a téměř rozprodaný majetek. Zbylí skalní sociální demokraté vkládají naděje do nadcházejícího sjezdu, který se bude konat 22. listopadu.
před 2 hhodinami

Budoucnost programu na podporu bydlení je nejistá

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.
před 2 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 3 hhodinami

Jak může Babiš vyřešit svůj střet zájmů? Odpovědi hledali Reportéři ČT

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.
před 10 hhodinami
Načítání...