Institut nařízené technické prohlídky má řadu nejasností

Praha - Řidiče v Česku čekají od května novinky při technické kontrole. Začíná platit nová vyhláška, která sjednocuje pravidla pro celou Evropskou unii. Nově musí mít auta výrobní štítek, projít nejdřív zkouškou na emise, stejně tak je řidiči musejí povinně před kontrolou umýt a sundat poklice. Přísnější povinnosti zavádí také ministerstvo dopravy, například za podvod při vydávání dokladu o prohlídce hrozí pokuta až 5 milionů. Novinkou je také takzvaná nařízená technická prohlídka, kterou mohou využít dopravní policisté a ihned při silniční kontrole ji mohou řidiči nařídit, přestože ta dosavadní ještě nevypršela.

Nová pravidla spojená s technickou kontrolou vozidel začínají platit od středy 2. května. Vedle výše zmíněných změn dále také precizují přístup zaměstnanců STK;  technická kontrola má být nově přesnější a přísnější, což na stanicích znamená především podrobnější vyplňování formulářů (a s tím související nárůst jejich počtu). Nově nebudou závady jmenovány jen dvojslovně, ale vyčítány do detailu.

„Při případné opravě bude jasné jak na straně servisu, tak na straně řidiče, k jakým závadám u vozidla došlo,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Jakub Žižka. Servis by tak měl opravit přesně to, co technici STK popsali.

Nově hrozí až pětimilionová pokuta za zfalšování výsledku prohlídky. Předseda profesní komory STK Jiří Rejmon zdůraznil, že jejich prestiž a kontrolovatelnost by pozdvihlo zavedení kamerového systému na stanicích kontroly.

Policie při zpřísnění pravidel STK vychází z negativního trendu v dopravních statistikách. V roce 2011 řešila 128 037 přestupků od neplatné technické přes nefungující osvětlení až po ojeté pneumatiky. V porovnání s rokem 2010, kdy se jednalo o 118 442 přestupků, je to nárůst o 9 595 případů. Na pokutách za nevyhovující technický stav loni vybrala 63 milionů korun.

„Nařízená technická“ budí rozpaky

Největší kontroverze spojené se změnami v STK budí tzv. institut nařízení technické prohlídky, kterou mohou od 2. května požadovat dopravní policisté. Podle slov předsedy profesní komory STK Jiřího Rejmona je totiž tento institut stále málo vyjasněný. „Jak problémy se vzdáleností, tak vlastní provedení kontroly jsou zatím velkou neznámou," uvedl Rejmon. Problém se vzdáleností vidí na straně policie, protože musí být dostatečně blízko. Podle nového zákona totiž zajížďka na nařízenou kontrolu STK včetně cesty zpět na silnici nesmí být delší než osm kilometrů.

Šéf dopravních policistů Leoš Tržil se snaží obavy řidičů ze zneužívání tohoto institutu mírnit. „Řidič vozidla je povinný technickou kontrolu strpět, rozhodně to ale neznamená, že bychom od 1. května masivně vysílali vozidla na technickou kontrolu.“

Rejmon také považuje za nedořešené účtování za nařízenou STK. Pokud totiž technik na STK zjistí, že vůz netrpí vážnou nebo nebezpečnou závadou, náklady prohlídky uhradí policie nebo celní správa podle toho, který z příslušníků ji nařídí.

Z možnosti, že by obě strany po skončení prohlídky prohlásily, že u sebe nemají peníze k její úhradě, podle předsedy profesní komory STK vyplývá, že v praxi bude nutné vybrat peníze od obou a jednomu z nich posléze náklady vrátit. „Co se bude dít, zjistíme-li závažnou nebo nebezpečnou závadu, zda budeme snímat známku, nebo ne, to nám stále ministerstvo dopravy nesdělilo,“ jmenoval další otazník v zaváděných změnách.

Zavádění a instalace nového systému dnes také zkomplikovalo život řadě řidičů, kteří museli STK podstoupit. Všechny stanice totiž v poledne zavřely, aby stihly nový systém uvést do provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 26 mminutami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 52 mminutami

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
14:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
16:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 4 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 6 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

Od kufru až po rakev. Web se ztrátami a nálezy funguje deset let

Přes 180 tisíc předmětů se za deset let objevilo na webu eZtráty. Ke svým majitelům se jich vrátila zhruba polovina. Ty ostatní musí instituce tři roky uschovávat, a pokud se nikdo nepřihlásí, připadnou právě jim. V Praze část míří na charitu, některé se draží v aukcích. V hlavním městě ročně evidují až šest tisíc nálezů. Byly mezi nimi i kuriozity – umělý chrup, protéza, kánoe či rakev. Dominují však kufry, kočárky nebo přepravky na zvířata. Část věcí pochází z letiště. Hlásit se o ně mohou lidé na pracovišti v ulici Karolíny Světlé. Přes 560 institucí a firem po celém Česku je zároveň inzeruje na webu eZtráty.
před 11 hhodinami
Načítání...