Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) udělila pokutu majiteli malé vodní elektrárny v Krasíkově na Orlickoústecku. Nelegálním odběrem vody ovlivnil podle inspektorů půlkilometrový úsek na řece Moravská Sázava. Podnikatel se hájí tím, že šlo pouze o administrativní pochybení.
Inspekce odhalila nelegální provoz vodní elektrárny. Řeší i nepovolené zasněžování nebo napouštění bazénů
Inspekce odhalila nelegální provoz vodní elektrárny (zdroj: ČT24)
V roce 2000 spustil Vladislav Kyselica v Krasíkově nedaleko Lanškrouna malou vodní elektrárnu. Po téměř dvaceti letech provozu se ukázalo, že od ledna 2016 do poloviny roku 2018 odebíral vodu nelegálně. „Bylo zjištěno pochybení spočívající v chybějícím platném povolení,“ uvedl ředitel ČIŽP v Hradci Králové Lukáš Trávníček.
Pochybení potvrdil i operátor trhu s elektřinou, společnost OTE. „Nedovoleným nakládáním s vodou z Moravské Sázavy byl ovlivněn půlkilometrový úsek řeky,“ informoval Lukáš Trávníček z ČIŽP.
Podle majitele elektrárny problém vznikl z toho důvodu, že se změnila klasifikace úseku, ze kterého čerpá vodu, z vodního toku na náhon. Platné povolení měl přitom jen na vodní tok.
Provozovatel malé vodní elektrárny při kontrole spolupracoval, což inspektoři zohlednili při stanovování výše pokuty, kterou vyčíslili na 120 tisíc korun. Majitel se proti pokutě neodvolal.
Podle odborníků je podobný problém u malé vodní elektrárny ojedinělý. „K otázce, zda jde o výjimečnou záležitost, říkám ano. Nikdy jsem se s podobným případem nesetkal,“ říká předseda Cechu provozovatelů Malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
Nebezpečné černé odběry
Česká inspekce životního prostředí za uplynulý rok odhalila různé prohřešky u 14 ze 135 kontrolovaných malých vodních elektráren. Ve většině případů řeší jiné problémy. „Většinou se setkáváme s nedodržováním minimálního zůstatkového průtoku,“ říká Lukáš Trávníček.
Ojedinělé nejsou ani černé odběry třeba k zalévání zahrad, napouštění bazénů nebo zasněžování. Případů přibylo kvůli loňskému suchu. Několik případů odhalili inspektoři loni na Novojičínsku nebo Ústecku.
„Ze strany vodohospodářů jsou tyto černé odběry nebezpečné, takový vodní tok přestává plnit nejenom biologickou, ale i svoji ekologickou funkci,“ varuje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Za nelegální čerpání vody proto hrozí jednotlivcům vysoké pokuty, a to až 10 milionů korun.