Pravidla oddlužování v Česku zřejmě znovu projdou změnami. Novela insolvenčního zákona, která již usnadnila možnost zbavit se dluhu, platí rok. Ministerstvo spravedlnosti ale dál registruje případy, kdy některé agentury z lidí mámí peníze a podílet se na tom mají i někteří advokáti. Zatím padly dvě kárné žaloby a sedm pokut. Trestné by nově mohlo být už jen nabízení služeb oddlužovacích agentur.
Povolení podat návrh k soudu mají pouze advokáti, notáři, exekutoři a ministerstvem akreditované osoby, kterých resort eviduje 68. Většinou se jedná o neziskové organizace; za sepsání návrhu na oddlužení si nesmějí nic účtovat.
Právníci mohou požadovat maximálně čtyři tisíce korun, což je také hlavní důvod, proč o tuto práci někteří nemají zájem. Co se týká samotných žadatelů o osobní bankrot, jejich hlavním závazkem je splatit během pěti let alespoň třicet procent z celkové výše dluhu. Každý měsíc podá návrh na oddlužení zhruba 200 lidí. Bezprostředně po zavedení novely sice číslo kleslo, už se ale vrátilo na původní úroveň.
Oddlužovací „šmejdi“ si cestu najdou
Neziskové organizace nazývají agentury, které vydělávají na nouzi svých klientů, oddlužovacími „šmejdy“. Ve svých poradnách se s jejich praxí potkávají každý měsíc. „Snaží se to zabalit do nějakých mašliček. Celé je to nakonec stejně drahé, jako to bylo před novelou,“ popisuje David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.
Vlastní zkušenost popisuje také paní Marta, která na podobnou agenturu narazila. „Vyjela jsem si to na internetu, našla jsem hezký titulek, hezké stránky, všechno bylo věrohodné. Tak jsem se na ně obrátila,“ říká.
Firma slibovala, že ji oddluží zdarma, což už dnes ani jinak udělat nesmí. Jenže pak případ předala smluvenému advokátovi a ten si už peníze účtoval. Stejně jako to nakonec chtěla udělat i samotná agentura. „Že se platí nějak insolvenční správce, pak že ta kancelář dělá nějaký věci, ale nevyčíslili mi co,“ vzpomíná. Plnou moc, kterou by dala souhlas, aby se do procesu mohli průběžně zapojovat další právníci, už raději nepodepsala.
Pomoct má zákaz nabízení služeb
Podle ministerstva spravedlnosti už poslední změny přinesly pozitivní účinek. „Projevil se ve zvýšení kvality podávaných insolvenčních návrhů spojených s návrhem na povolení oddlužení. Tím poklesla administrativní zátěž příslušných insolvenčních soudů,“ uvedlo ministerstvo.
I přesto ale chystá změny, o nekalých praktikách oddlužovacích agentur totiž ví. „Bylo by vhodné trestnost jednání upravit i na případy nabízení takových služeb a nejen na poskytování. Jde o poměrně četný problém,“ říká Martin Richter z insolvenčního odboru.
Politika resortu v oblasti insolvencí má ale také kritiky. „Je třeba vytknout ministerstvu spravedlnosti, že neustále dělá jednotlivé kroky, aby to vypadalo, že se něco dělá. Ovšem tyto kroky jsou často nedomyšlené, protože v praxi nefungují, a to není jediný případ,“ tvrdí poslanec ODS Pavel Blažek.
Také místopředseda Pirátů Jakub Michálek poukazuje na to, že ministerstvo má lépe pracovat se svou dohledovou pravomocí. „Nicméně ten základní problém spočívá v tom, že oddlužení je nedostupné pro ty, kteří ho opravdu potřebují,“ dodává.
Změna se má dostat do praxe díky pozměňovacímu návrhu další insolvenční novely, kterou teď ve sněmovně projednávají výbory. Právě ta by měla zároveň oddlužení zpřístupnit více dlužníkům.
