Roztříštěná politická scéna přinesla po letošních volbách do Poslanecké sněmovny hned devět politických stran. Už kvůli rozporům v programech Starostové a nezávislí odmítají koalici s nejsilnějším hnutím ANO. „Víme, že i v opozici lze dost prosadit,“ podotkl v Interview ČT24 volební lídr STAN Jan Farský. „Když máte klub síly šesti hlasů, tak vám nezbývá, než přinášet řešení, která jsou tak dobrá, že je komukoli hloupé hlasovat proti nim,“ prohlásil.
I z opozice jde udělat kus dobré práce, říká lídr STAN Farský. Koalici s ANO odmítá
Interview ČT24 s Janem Farským (zdroj: ČT24)
I když je Farský rád, že se Starostové a nezávislí dostali do Poslanecké sněmovny, radost je poněkud zkalena celkovým výsledkem voleb. „Vůbec neodpovídá tomu, co jsme si představovali. Doufal jsem, že blok demokratických stran bude mít většinu ve sněmovně,“ řekl.
Sami Starostové získali šest mandátů, a i když zatím míří do opozice, Farský to nevidí úplně jako překážku. „I z opozice jde udělat kus dobré práce,“ míní. „V posledním období jsme měli tři poslance v rámci klubu TOP 09 a Starostové a podařilo se prosadit zvýšení podpory dárců krve a kostní dřeně, zrušení papírových fotek na řidičáky, registr smluv i zvýšení rozpočtového určení daní,“ přiblížil.
Pro nadcházející období se na poslaneckém klubu shodli na tématech maximální elektronizace, zjednodušení a zlevnění státu a maximální podpory školství. Rozpory v programech pak stály jako základ toho, proč odmítají spolupráci s hnutím ANO. „Ve chvíli, kdy má hnutí ANO vůli rušit zastupitelstva a tím omezovat zastupitelskou demokracii, kdy má v programu centralizaci všeho, co se dá, tak je to v protisměru našeho programu,“ podotkl.
Už dopředu jsme hlásili, že pro nás je vládní spolupráce s hnutím ANO, okamurovci a komunisty vyloučena.
Hnutí ANO podle něj přinášelo do vlády silová řešení. „Daně se vybíraly způsobem, že se na lidi zakleklo, že se zavedlo EET, které si lidé museli nakoupit, aby je software sledoval při každém jejich pohybu,“ poznamenal s tím, že oni se soustředí spíš na chytrá řešení. „To je příklad Estonska. Jenom digitalizace českého státu, kterou nám Estonci nabízí v podstatě na klíč, by přinesla roční úsporu dvě procenta HDP, což je sto miliard korun, což je dvacetkrát více, než přinese EET. Přitom to znamená zjednodušení vstupu do podnikání, zjednodušení právního systému, zlevnění života a aktivizaci obyvatel,“ popsal.
Změny v jednacím řádu? Musíme být opatrní aby nepřestal fungovat, říká
Farský má zároveň obavy z toho, když by námětem prvních povolebních jednání měly být změny v jednacím řádu sněmovny. Právě hnutí ANO vždy mluvilo o úpravách, o krácení přestávek nebo omezení okruhu řečníků s přednostním právem. Farský ale není přesvědčen, že změny v jednacím řádu jsou tím nejdůležitějším pro Českou republiku.
„Jednací řád je tak trochu ochranou opozice, aby měla šanci vůbec prosazovat svoje návrhy. Některé návrhy na jeho úpravu mohou být smysluplné, ale je to o vyvážení. Ve chvíli, kde někde třeba omezíte možnost přestávek, tak je na druhé straně otázka, jestli se nemají tisky projednávat v pořadí, v jakém dorazí do sněmovny, protože pak se nestane to, že většina návrhů opozice, jak bylo v posledním volebním období, zůstane ve sněmovně neprojednána,“ dodal.
Nový způsob jednání si ale ve sněmovně nejspíš vyžádá rozdrobená politická scéna, která do lavic v dolní komoře zavedla devět stran. Podle Farského je rozdrobení politického spektra dlouhodobý proces, ale míní, že nyní je asi čeká doba užší spolupráce.
„Když máte v Poslanecké sněmovně kluby o deseti nebo dvaceti členech, tak když máte obsáhnout veškerou agendu Poslanecké sněmovny, která je v jednotlivých výborech, je to nad lidské možnosti. V první fázi nás to minimálně donutí k nějaké odborné koordinaci a ta může být základem pro to, že se strany nějakým větším způsobem třeba i před příštími volbami sblíží,“ uvedl.