Praha - „Řečník má vyčerpat téma, nikoliv posluchače,“ řekl možná sir Winston Churchill. Možná proto, že tento výrok spadá do kategorie nedostatečně historicky doložených, ovšem ať už ho ze svých slovutných, doutníkem zadýmaných úst Churchill vypustil, nebo ne, na platnosti to slovům neubírá ani pramálo. Každý, kdo jen letmo sleduje dění v Poslanecké sněmovně, nabude mnohdy dojmu vyčerpanosti, aniž by dosáhl byť jen letmého pocitu, že se něco opravdu nového dozvěděl. Snad i proto může považovat každý bonmot, vtípek, provokaci či sarkasmus z úst poslance za příjemnou vlnku v rétoricky nehybných vodách sněmovní rutiny. A přestože nad jejich vkusností často zůstává jen povytažené obočí na čele, musíme si přiznat, že pro nás, kdo se z politického úhlu pohledu řadíme do kategorie profanum vulgus (z latiny „prostý lid“, pozn. red), zůstávají pořád zdrojem drobného vzruchu a poveselení.
Leckdo si možná vzpomene na dubnové hlasování o důvěře vládě, které ve sněmovně, po volbách v červnu 2011 čerstvě obsazené většinou 118 hlasů koalice ODS, TOP 09 a VV, které vyvolala opozice, okořenily dva humorné momenty. O první se postaral poslanec TOP 09 Daniel Korte, který své stanovisko proti návrhu ČSSD neváhal zanotovat operním hlasem. Hned po chvíli rozesmál poslance předseda rovněž TOP 09 Karel Schwarzenberg, který se zapovídal s premiérem Petrem Nečasem a na výzvu předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové k hlasování nereagoval. Po upozornění svými kolegy se zcela zmaten postavil, aby po chvíli zopakoval Nečasovu zašeptanou radu: „Proti návrhu“.
To středočeský hejtman a poslanec ČSSD David Rath zas čas od času zavzpomíná na své lékařské povolání a ujme se diagnostikování. V březnu mu sněmovna v hlasování potvrdila desetitisícovou pokutu za výroky o ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, kterou ho potrestal mandátový a imunitní výbor. Rath o tom neváhal pohovořit jako o mocenské zvůli: „Poslanecká většina nakládá se svou převahou způsobem, že si odhlasovala, i když tu vystupoval ministr Kalousek opilý pod obraz boží, že byl střízlivý jako Panna Marie… Odhlasovali si to, že nevadí, když tu ministr vlády vystupuje opilý jako feldkurát Katz, ale vadí, když na to někdo upozorní.“ O několik měsíců později při zářijovém zasedání, kdy už se netajil tím, že odmítá pokutu zaplatit, opět neudržel jazyk za zuby. "(Kalousek) měl příjemnou, veselou opičku. Pískal zde ve sněmovně na píšťalku.. Zápasil jak s poslaneckou kartou, tak s futrem," tvrdil tehdy novinářům Rath.
Již v září navrhovali koaliční poslanci, aby sněmovna mohla rozhodovat o zákonech i po půlnoci. Poslanec ČSSD Jiří Krátký se proti návrhu ohradil svým výrokem, že v noci pracují jen „kurvy a zloději“. Podle jeho pozdějšího vyjádření chtěl projev ukončit už předchozí větou s nejstaršími řemesly. Když prý ale viděl nechápavý pohled Marka Bendy (ODS), „ujela mu“ ona inkriminovaná slova. Benda potvrdil, že se tvářil nechápavě, nebylo to prý ale kvůli tomu, že by nevěděl, co je nejstarší řemeslo, ale proč Krátký nechce pracovat v noci. Později, když mandátový a imunitní výbor projednával návrh na pokutu, argumentoval Krátký tím, že vulgarismus, který vyslovil, je podle něho poprvé písemně doložen už ve 12. století. Přinesl i vyjádření k noční práci, podle kterého v noci pracují cvrčci a netopýři a pro lidi jde o méně vhodnou dobu k činnosti. Ani tak se ale pětitisícové pokutě nevyhnul.
Přehlídku absurdity pak představovaly podzimní opoziční obstrukce ve sněmovně, kdy se jednalo třeba i celou noc až do ranních hodin. Opoziční poslanci si mezi sebe rozdělili „útočné směny“, každé z nich velel jeden z nich. Třeba od poslankyně ČSSDVlasty Bohdalové zněly citace z knihy Prorok od libanonského filozofa a básníka Chalíla Džibrána: „Můžete utlumit buben a povolit struny lyry. Kdo však může přikázat skřivanu, aby nezpíval.“ Hned chvíli po ní navrhoval David Rath, aby sněmovna přerušila schůzi a sešla se znovu na Vánoce. „Máte jedinečnou šanci ukázat všem lidem, že to myslíte vážně a že pro seškrtání všeho a pro blaho jednoho procenta těch nejbohatších tady budete klidně sedět celé Vánoce,“ vyzval s vyslovením naděje, že koaliční poslanci jeho návrh podpoří.
Nezapomenutelný zážitek přichystal voličům poslanec ČSSD a bývalý reprezentant ve skoku na lyžích Pavel Ploc, když varoval před prohloubením „decifitu“ veřejných financí a hrozbě snížení „ratinku“. Nahrál tím na smeč ministru financí Miroslavu Kalouskovi, který "pochopil, co je to ten ratink (s výslovností odkazující k příjmení Davida Ratha) a jakou má souvislost s těmi odpornými brouky." Zabránil tím na chvíli předsedající Vlastě Parkanové v dalším řízení schůze, neboť pro samý smích nebyla mocna slova.
Poslanci ale umějí zažertovat i jako kovaní pubescenti s patřičným smyslem pro dvojsmysl. Na 32. schůzi místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek vyzval k vyjádření poslankyni Marii Nedvědovou. Protože další klíčoví zákonodárci nebyli přítomni, podotkl, že jde o to poslední, co ještě sněmovně zbývá. Ohradil se Nedvědové stranický kolega Pavel Kováčik, aby se o žádném z poslanců nehovořilo jako o posledním, na to Zaorálek upřesnil, aby paní poslankyně předložila návrh „naopak jako vyvrcholení“.
Poslankyně Nedvědová se smíchem konstatovala, že senátní verzi zákona lze podpořit. K Zaorálkovi ale v tu chvíli hovořil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), místopředseda sněmovny proto omluvil svou nepozornost se slovy: „Pardon, omlouvám se. Mně pan ministr Kalousek tvrdil, že si chce vzpomenout na něco, co jsem řekl před šesti lety. Tak jsem si to chtěl ujasnit.“ Mimo mikrofon byla slyšet Kalouskova reakce: „Ne řekl, udělal.“ Na to Zaorálek reagoval: „Ještě horší,“ a předal slovo kolegyni Nedvědové. Po hlasování se ale o slovo přihlásil Kalousek: „Já snad, aby to bylo vůči sněmovně fér, když jsme měli (se Zaorálkem) tu interpersonální komunikaci mimo mikrofon. Vy jste říkal, že snad jsem si vzpomněl na něco, co jste říkal před šesti lety. Rád bych sněmovnu ujistil, že tomu tak není, že v souvislosti s vašimi výroky o vyvrcholení jsem si nevzpomněl na nic, co jste říkal před šesti lety, ale vzpomněl jsem si na spoustu věcí, které jste dělal. Toť vše.“ Tím v jednací síni vyvolal salvu smíchu. „To přejdu. (Smích v jednací síni.) A pustím se rovnou do dalšího návrhu zákona,“ zareagoval s nadhledem a pobavením Zaorálek.
