Praha - Českým astronomům se podařilo díky nové přesnější metodě spočítat znovu dráhu bolidu Benešov, který byl zaznamenán před více než 20 lety, a díky němu našli čtyři malé zvětralé meteority přesně podle předpokládaného scénáře. Odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se tím chopili světového prvenství v nalezení meteoritů tak dlouho po pozorovaném pádu bolidu, což zdůraznil také významný vědecký časopis Astronomy & Astrophysics.
Astronom Pavel Suchan označil srážky meteoroidů (vesmírných těles) metrových velikostí se zemskou atmosférou za relativně vzácné, dochází k nim asi čtyřicetkrát za rok. V jejich důsledku pak vznikají vizuálně působivé jevy zvané superbolidy (světelné úkazy v ovzduší). Bolid Benešov byl zaznamenán nad územím ČR 7. května 1991 ve 23:03:46 světového času.
Dobové snímky dokládají, že se rozpadl na mnoho meteoritů (pozůstatků meteoroidu). I přes značné úsilí se ale v týdnech a letech po pádu nenašly. Čeští odborníci znovu přezkoumali v únoru 2011 všechny dostupné snímky pomocí vlastních vylepšených metod.
Materiál meteoritů je zásadní informací
Meteority váží dohromady 12 gramů a jsou čtyři. Přesto v nich vědci identifikovali tři různé typy materiálů, přezdívají je „meteority s rodokmenem“. „To je velmi zásadní zjištění. Máme k tomu veškeré údaje i o původní dráze tělesa v meziplanetárním prostoru, než se srazilo se Zemí,“ zdůraznil astronom Pavel Spurný. Takový pád různých typů meteoritů se podařil zdokumentovat předtím jen jednou v roce 2008 při pádu meteoritu v Súdánu.
O českém objevu informoval významný vědecký časopis Astronomy & Astrophysics, úspěch ocenil i na titulní straně. „Světová odborná veřejnost až nyní zdůraznila, že je to skutečně mimořádný případ, který je první na světě, kdy se po tak dlouhé době podařilo najít meteority. A to díky zlepšené metodě výpočtu, kterou zdokonalili na Astronomickém ústavu,“ uvedl Suchan.
Úryvek z článku v časopisu Astronomy & Astrophysics: „Tento objev byl umožněn reanalýzou trajektorie, díky níž se posunulo místo dopadu o 330 metrů. Zajímavé je, že meteority nalezené na zemi jsou různých typů, což ukazuje na heterogenní složení mateřského asteroidu.“
Meteority dokládají formování sluneční soustavy v jejím počátku. Je proto důležité znát, odkud pocházejí a kudy se pohybovaly meziplanetárním prostorem, než dopadly na Zemi. Tyto informace jsou zatím známé jen u 17 z celkem asi 50 tisíc klasifikovaných meteoritů, takové meteority proto patří mezi nejvzácnější mimozemská tělesa, která mají vědci k dispozici.
Benešovské meteority mají rodokmen
Benešovské meteority jsou dalším takovým případem, dokonce z hlediska doby pořízení záznamu jejich pádu teprve čtvrtým případem se známým původem ve sluneční soustavě. Takovým meteoritům se říká meteority s rodokmenem.
