Horská služba staví další nové stanice, stávající už nestačí nebo jsou na špatném místě

Horská služba plánuje do roku 2024 otevřít ještě pět nových služeben. Další pak chtějí rekonstruovat. Nové centrální stanice se dočkají záchranáři v Krušných horách a Jeseníkách. Navíc v Jeseníkách vybudují dvě nové služebny u sjezdovek, které nahradí stávající malé kontejnery. V Orlických horách pak vznikne jedna úplně nová služebna. Podle hlavního náčelníka horské služby Reného Mašína se tím zlepší pracovní a hygienické podmínky a zkrátí se dojezdová vzdálenost k raněným.

V Krušných horách by do dvou let měla v blízkosti skiareálu Klínovec a Neklid vzniknout dosud největší stanice horských záchranářů. V budoucnu by měla nahradit centrálu z osmdesátých let na Božím Daru, do které se záchranáři s technikou už nevejdou.

„Teď se musí schválit projektová dokumentace a pak zažádat o stavební povolení a schválení finančních prostředků. Při nejoptimističtějším scénáři bychom se do ní mohli stěhovat v roce 2024,“ říká náčelník oblasti Krušné hory Miroslav Račko. Podle odhadců by měla stát asi 25 milionů korun.

Výstavba nové centrály čeká také horské záchranáře v Jeseníkách v Koutech nad Desnou, kam se přesune nynější centrální středisko z Červenohorského sedla. To je totiž více než čtyřicet let staré a potřebám horské služby už nestačí. „Centrála je energeticky nevyhovující a potřebovala by mnohomilionovou rekonstrukci. Místo přestavby staré budovy se vyplatí postavit novou na místě s lepší dostupností,“ dodává náčelník horské služby v Jeseníkách Vítězslav Kaller.

Nové služebny se staví také u sjezdovek

Rozšiřování lyžařských areálů v oblasti Staroměstsko v Jeseníkách si žádá více horských záchranářů v terénu. Proto tam příští rok vzniknou hned dvě nové služebny, které nahradí dosavadní kontejnerové.

„Místo malé, téměř nevybavené buňky u střediska Králičák v Hynčicích pod Sušinou stavíme větší a modernější služebnu záchranářů,“ říká náčelník horské služby v Jeseníkách.

Podobná situace je i ve Velkém Vrbně, kde měli záchranáři starou služebnu ve špatně přístupném terénu. „Novou stavíme na místě, kam dojede sanita bez problémů, a zároveň je stanice poblíž sjezdovky a my se tak dostaneme rychleji k raněnému,“ dodává Kaller.

Nová sjezdovka i služebna

V Orlických horách bude stát zcela nová stanice horských záchranářů. „Ve městě Orlické Záhoří vzniká nový lyžařský areál. Díky tomu přibyde více lidí a s tím je spojených i více úrazů. Proto je vhodné, abychom u sjezdovky vybudovali naši stanici,“ říká náčelník horské služby pro Orlické hory Josef Hepnar.

Horská služba podepíše smlouvu s majitelem areálu, který jim buď pronajme prostory, nebo prodá část pozemku. Na něm pak záchranáři postaví svoji základnu.

Od roku 2018 se podařilo vybudovat nebo rozšířit už osm nových stanic a více než dvacet základen rekonstruovat či zateplit. Kompletní rekonstrukcí prošla například základna v Bedřichově v Jizerských horách nebo stanice Ovčárna v Jeseníkách. Teď přibudou další.

„Sloužili jsme v prostorách, které nebyly vyhovující z pohledu hygieny práce a dalších věcí. Tyto věci nebyly dlouhá léta řešeny a teď konečně budou prostory, z kterých vyjíždějí záchranáři do terénu, odpovídat jednadvacátému století,“ říká hlavní náčelník horské služby Mašín.

Horská služba čerpá peníze na rekonstrukci z dotace na obnovu techniky a rekonstrukci stanic horské záchranné služby od ministerstva pro místní rozvoj. Zatím z dotace čerpala více než 70 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...