Záchranáři, policisté, hasiči, vojáci i další složky stále častěji při práci spoléhají na moderní technologie. Mezi prostředky, které se stávají běžnou součástí vybavení, patří drony. Slouží třeba k orientaci v terénu, vyhledávání lidí nebo dokumentaci dopravních nehod.
Hasiči Karlovarského kraje například tento týden bezpilotní stroje využili v úterý po tragické srážce dvou osobních vlaků u Perninku v Krušných horách. Dva lidé zemřeli, další desítky utrpěly zranění.
K dokumentaci dopravních nehod drony využívá třeba i středočeská policie. Zkracují totiž práci na místě a zjednodušují i celé zpracování kolizí a jejich vyšetřování. Speciální dvoučlenné týmy zatím vyjížděly v okolí Příbrami. Od tohoto týdne jsou stroje k dispozici v rámci celého kraje.
Drony se hodily například při dopravní nehodě mezi Veselíčkem a Nechvalicemi. A tak zatímco jedni policisté informují Úřad pro civilní letectví, kdy a kde budou s dronem létat, jejich kolegové už místo zabezpečili a zajistili odvoz lehce zraněné řidičky. Dříve se musel kreslit plánek a sprejem vyznačovat stopy a právě tuto léta zaběhlou praxi mění nyní využívání dronů.
„Teď budu nalétávat výhledové poměry. Vznesu se do výšky, co měl řidič, a poletím ve směru jeho jízdy, abychom zjistili, co viděl,“ vysvětluje postup kriminalista a pilot dronu Miloslav Nosek. Kromě toho musí udělat i celkovou fotografii místa.
Za tři minuty má pilot hotovo. Jeho kolega musí ještě zaznamenat GPS souřadnice pomocí speciálních bodů a vybavení. „Zapíchnu GPS zařízení, srovnám to vodováhou do roviny a odpíchnu si bod,“ popisuje další postup dopravní policista Příbrami Petr Kovalsky.
Vše trvalo zhruba patnáct minut. Analytik pak pomocí systému propojí fotografie z dronu a GPS zařízení. Dopravní policista dostává kompletní spis a detailní videa. „Pilot v jedné nebo ve dvou výškách obletí dokola auto a zaznamená videem všechny deformace,“ dodává rada a zástupce vedoucího územního odboru Příbram Ondřej Smotlacha.
Policie se pomocí dronů zaměří i na přestupky
Podle ředitele středočeské policie Jiřího Kučery se už takto řešily více než čtyři desítky případů a dále se v tom bude pokračovat. Středočeská policie teď chce častěji drony využívat nejen pro dokumentaci dopravních nehod, ale zaměří se i na řidiče a jejich přestupky, například dodržování bezpečné vzdálenosti nebo nejvyšší povolené rychlosti.
„Hlavně bychom měli být v úsecích, které máme vytipované jako nebezpečné,“ vysvětluje Kučera s tím, že drony mají pomoci k tomu, aby řidiči jezdili tak, jak se má.
Drony šetří také klíčové vteřiny při výjezdech hasičů. Těm často na zalidněných sídlištích komplikují cestu třeba špatně zaparkovaná auta. Vědci z ČVUT z výšky nasnímali pohyb hasičského vozu a přenesli ho do počítačového programu. Nasimulovali pak průjezd techniky ulicemi a poukázali na to, kde by mohli mít hasiči problém.
Například v úzké ulici. Na průjezd by potřebovali tři metry, ale ty mezi dvěma proti sobě parkujícími auty někdy nejsou. A než majitel přeparkuje, ztrácí posádka skoro dvě minuty.
Nepřekáží ale jen bezohlední řidiči. Vadí i sloupky umístěné uprostřed přístupových cest, veřejné osvětlení nebo zeleň. Ale i nevhodně vyznačená parkovací místa – nejčastěji v zatáčkách.
Zkušenosti hasičů z terénu pomocí dronu už například pomohly vyřešit největší potíže v Hořovicích. „Typickým problémem ve městě Hořovice byla parkovací místa v těsné blízkosti hasičských ploch. Byly tak realizovány úpravy vodorovného značení,“ vysvětlil vědecký pracovník Dopravní fakulty ČVUT Pavel Vrtal.
V jiném případě se jedná třeba o dodatkovou tabulku, díky které obyvatelé ví, že právě tady mohou očekávat pomoc od hasičů, konstatuje preventista hasičů Středočeského kraje Hynek Černý.
O totéž se experti ČVUT teď snaží i v Praze 11, nejlidnatější části hlavního města. Hledají mimo jiné i úplně nové příjezdové cesty k domům. „Tak, aby dané vozidlo vědělo, pokud hoří v daném domě, kudy má jet. Co nejrychleji, co nejsnáze a pokud možno bez překážek,“ vysvětluje vědecký pracovník Dopravní fakulty ČVUT Zdeněk Svatý.
Zastavit co nejblíž domu je důležité totiž hlavně pro hasičský žebřík, protože každý metr dál znamená, že dosáhne o patro níž.
