Policejní drony sledují nepovolené stanování nebo řidiče, kteří vjíždí, kam nemají. Technika je stále dokonalejší

Ombudsmanka bude šetřit postup příbramské policie, na kterou dostala stížnost. Ta zveřejnila fotky z termokamery umístěné na dronu, který monitoruje Chráněnou krajinnou oblast Brdy. Jak to dopadne, se teprve uvidí, nicméně pravdou je, že sledovací technologie, ať už pro policii, nebo například ve firmách, se stále rozvíjí. Stovky hodin kamerových záznamů jsou počítačové programy schopné analyzovat během pár hodin a díky tomu například vyhledat konkrétní osobu.

Video Události
video

Policejní drony sledují třeba nepovolené stanování nebo neposlušné řidiče

Termokamera umístněná na dronu odhalila dvě dvojice mladých lidí, kteří v chráněném území Brdy stanovali. Na místo okamžitě vyjela pozemní hlídka. A přestože tábořící lidé nezapálili oheň, policie stanování vyhodnotila jako přestupek proti lesnímu zákonu. „Ombudsmanka dostala podnět se stížností na postup policie. Bude se jím zabývat, nejprve si ale musí vyžádat veškeré doklady a stanovisko policie,“ uvedla mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Lidé by však podle mluvčí příbramské policie Moniky Schindlové měli chápat používání policejních bezpilotních prostředků ne jako zásah do soukromí, ale jako ochranu, kterou policie občanům poskytuje. „Pokud nějaký přestupek zaznamenáme, musí ho policisté také řešit, ať už se jedná ‚pouze‘ o zákaz vjezdu, či nedovolené táboření,“ dodává.

Policejní drony kontrolují Chráněnou krajinnou oblast Brdy od poloviny roku 2017. Dva speciální, jediné v Česku, vylétají nad Brdy sedmkrát za měsíc. Jejich pořízení přišlo Středočeský kraj na dva miliony korun a policie chráněné území monitoruje pro Vojenské lesy a statky České republiky, které toto území vlastní.

„Speciální je hlavně v kameře, protože má jak termokameru, tak klasickou kameru zoomovací,“ popisuje policejní pilot Radek Hampejs.

Drony sledují i vjezdy řidičů, nepovolené skládky nebo těžbu dřeva

Při poslední kontrole se drony zaměřily například na řidiče, kteří bez povolení vjedou do chráněné krajinné oblasti. Hlídají však také zakázané skládky, rozdělávání ohně nebo nepovolenou těžbu dřeva. Bivakovat se tady může, stanování je ale zakázané. „V loňském roce jsme zaznamenali deset táboření s rozděláváním ohně,“ konstatuje Schindlová. Za to je pokuta 15 tisíc korun.

Pozornost vzbudilo, když policie oznámila, že odhalila právě pomocí termokamery stanující turisty. „Nevidíme tam konkrétně žádné osoby, ani co tam dělají, víme jenom, že tam někde něco je nebo se tam něco pohybuje,“ vysvětluje Hampejs.

Turisté ale často nevědí, že jim nad hlavami létá v nejméně stopadesátimetrové výšce dron, stroj v takovém případě není téměř slyšet. Nicméně například turista Petr Karlík si myslí, že pokud se lidé nejsou schopni chovat slušně, je potřeba je sledovat a postihovat. Podobně smýšlí i Jan Vondra. „Pokud je to zdůvodněné a lidé krajině škodí, tak si myslím, že je to v pořádku,“ uvedl. Na druhou stranu podle turistky Edity Šilerové drony do CHKO nepatří. „Nepatří zejména tam, kde se pohybuje zvěř,“ míní.

Jeden let přijde policii na 700 korun. Monitorování bude dál pokračovat i zimních měsících. To se policisté zaměří i na kontrolu rekreačních chat a chalup, které jsou většinou opuštěné.

Technologie jsou třeba schopné dohledat člověka podle zadaných parametrů

Technologie sledující lidi, ať už pro policii, nebo například ve firmách, se zatím stále více zdokonalují. Stovky hodin kamerových záznamů jsou počítačové programy schopné analyzovat během pár hodin. Pokud například policie hledá někoho konkrétního, třeba osobu v oranžové bundě, v programu si nastaví parametry vyhledávání – osoba, barva, auto – a hodiny záznamu software sloučí do jediné minuty. To je pro policii stěžejní ulehčení práce.

„Například když dojde k přepadení banky, uteče osoba nějak oblečená, nějakým vozidlem, tak hledá zájmové vozidlo a zájmovou osobu ve stovkách, tisících kamer z kamerového systému,“ říká obchodní ředitel CertiCon Vladimír Mařík mladší.

Podobně systém monitoruje i přestupky řidičů. Program zvládne vytipovat i podezřelé chování. Třeba opakovaný pohyb člověka v jedné oblasti v nočních hodinách. „Další případy jsou například sprejeři zdí. Současně můžeme detekovat odložené zavazadlo, osoby, které se pohybují v nějakých zakázaných zónách, jako jsou římsy mostů,“ upřesňuje Mařík.

Jiný software umí ze záběrů kamer identifikovat obličej a srovnat ho s těmi v dané databázi. To používají pracoviště s omezeným přístupem, třeba jaderné elektrárny. Poznat stejný obličej a potvrdit identitu trvá pár sekund. Program se dokáže vyrovnat i se změnou účesu nebo mírným zestárnutím.

Algoritmy, které umožňují detekci obličejů, pracují s konkrétními parametry. Klíčová je třeba vzdálenost očí od sebe, délka nosu nebo šířka úst.