Hlasování o důvěře Sobotkově vládě? Zeman chce být u toho

Praha – Prezident Miloš Zeman se zúčastní hlasování o důvěře vznikající trojkoaliční vlády Bohuslava Sobotky. Uvedl to v Otázkách s Václavem Moravcem s tím, že tento záměr už oznámil šéfovi dolní komory Janu Hamáčkovi. Naposled prezident navštívil sněmovnu ve chvíli, kdy rozhodovala o vládě premiéra Jiřího Rusnoka.

53 minut
Zeman: Koalice má vznešené cíle, ale kde na ně vezme?
Zdroj: ČT24

„Zcela určitě do Poslanecké sněmovny půjdu, když se bude hlasovat o důvěře Sobotkově vládě. Sdělil jsem to předsedovi Poslanecké sněmovny, protože to je dobrá tradice - nikoli ústavní zvyklost,“ uvedl prezident Miloš Zeman s tím, že chce ve svém projevu na plénu dolní komory také pozdravit nové a staronové poslance. Zeman novou sněmovnu od jejího ustavení dosud nenavštívil, poprvé tak ještě před starým plénem učinil květnu. Zatím naposled se mezi poslance podíval na začátku srpna - tehdy se hlasovalo o důvěře pro kabinet Jiřího Rusnoka, který ji nakonec nezískal.

S ohledem na ústavní lhůty se ovšem nedá předpokládat, že by ke schůzi věnované Sobotkovu kabinetu mělo dojít ještě tento měsíc. Hlasování o důvěře totiž musí proběhnout do třiceti dní od jmenování vlády, a k tomu ani zdaleka nedošlo; Zeman totiž šéfa sociální demokracie dosud ani nejmenoval premiérem, učinit tak chce až v pátek 17. ledna. Už nyní přitom drží prezident "rekord 78 dní". Ještě nikdy v historii České republiky se nestalo, že by hlava státu po sněmovních volbách tak dlouho otálela se jmenováním nového předsedy vlády jako on.

4 minuty
Zeman k vládním adeptům: Nejdřív osobní schůzka, pak se uvidí
Zdroj: ČT24

Vystaví Zeman některým ministrům stopku? Věc zůstává otevřená

Do jmenování kabinetu se prezident hodlá setkat se všemi ministerskými kandidáty, které mu trojkoalice předložila. Vůči nominantům totiž předevčírem vznesl několik výhrad (Kdo vadí Zemanovi? Čtěte víc) a s odkazem na některé intepretace ústavy drží stanovisko, že automaticky nemusí přijmout každého kandidáta, kterého mu Sobotka předloží.

Zda jeho námitky znamenají, že některé z ministerských kandidátů odmítne jmenovat, ovšem nepotvrdil ani dnes. „Pokládám za předčasné, abych před setkání s kandidáty říkal, jaký bude můj finální názor,“ konstatoval Zeman. „Je poctivé dát příležitost druhé straně, která by měla říct své názory na výkon ministerské funkce. Rozhovory jsou od toho, aby se sporné otázky vyjasnily, jinak nemá cenu je vést.“

A REAKCE NĚKTERÝCH ASPIRANTŮ?:

Martin Stropnický (ANO), možný ministr obrany: „Já nepochybuji o tom, že pana prezidenta přesvědčím.“

Marián Jurečka (KDU-ČSL), kandidát na ministra zemědělství: „Já se na tu schůzku nijak specielně připravovat nebudu. Očekávám otevřený rozhovor.“

Z ministerských kandidátů pochválil budoucího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) a označil ho za dlouholetého úspěšného ředitele ostravské nemocnice. Už v pátek se Zeman pochvalně zmínil o Heleně Válkové, která míří do čela ministerstva spravedlnosti, a Antonínu Prachařovi (oba ANO), jenž se má stát ministrem dopravy.

Zeman: Cíle koaliční smlouvy se mi líbí, ale kde na to vláda vezme?

V pátek Zeman od Bohuslava Sobotky převzal koaliční smlouvu a podle svých dnešních slov vůči jejím cílům nemá výhrady, pochybuje ale nad jejich naplnění. „Když jsem si ten program přečetl, líbí se mi jeho cíle, ale kladu si prostou otázku, kde se na to vezmou peníze,“ prohlásil.

Sám by řešení viděl ve vyšších daních po vzoru Skandinávie, ovšem za předpokladu, že se zamezí „rozkrádání daňového výnosu“. Se zvyšováním daní ale nesouhlasilo koaliční hnutí ANO, a proto sociálnědemokratický záměr zavést progresivní zdanění nebo korporátní daň není ve smlouvě obsažen.

PREZIDENT O PROFESORECH A MILOSTECH:

Zeman se vyjádřil i k návrhu novely o jmenování profesorů, která čeká na přijetí parlamentem a podle níž má dekrety předávat předseda Senátu. Sám prezident profesory jmenovat nechce a nepřijatý zákon momentálně blokuje 85 profesur. Prezident dnes uvedl, že pokud zákon schválen nebude, podepíše jmenovací dekrety a pověří ministra školství, aby jim je předal. „Myslím si, že pro drtivou většinu z nich by to bylo horší řešení, než když jim to slavnostně v Karolinu předá předseda Senátu,“ podotknul.

Prezident rovněž informoval, že nevyhoví první žádosti o udělení milosti, kterou mu doporučila ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová. Muž, kterého se žádost týká, podle něj není nevyléčitelně nemocný, což je jedna ze základních podmínek, které si Zeman pro udílení milostí stanovil. „Díky právnímu odboru Kanceláře prezidenta republiky zařídil návštěvu člověka, kterému měla být udělena nikoliv milost, ale abolice… a ukázalo se, že tento člověk nejenže netrpí nevyléčitelnou nemocí, ale že jak proti němu, tak proti jeho rodinným příslušníkům je souhrnně vedeno asi 20 exekucí,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 4 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...