Praha – Ústav pro studium totalitních režimů pod vedením čerstvě zvoleného ředitele Daniela Hermana zřejmě v mnoha ohledech naváže na způsob, kterým pracoval pod vedením Pavla Žáčka. Herman ale chce předejít skandálům, jako bylo neúmyslné zveřejnění seznamu agentů StB, kteří pracovali později i pro BIS, lepší organizací komunikace se zpravodajskými médii a přesným vymezením zodpovědnosti jednotlivých pracovníků ÚSTR.
Herman chce lépe organizovat komunikaci ÚSTR s médii
Na rozdíl od Jiřího Pernese, který v čele ústavu pobyl pouhý měsíc, a podobně jako první ředitel ÚSTR Pavel Žáček není Daniel Herman profesí historik. S publicistou Žáčkem ho pojí dlouhodobá spolupráce s médii, ačkoli „z druhé strany“ – Herman byl dlouholetým mluvčím České biskupské konference. „Mediální otevřenost je velmi důležitá,“ upozorňuje nový šéf ÚSTR, ačkoli věří, že zabrání únikům jako seznam agentů StB nebo informace o údajném donášení Milana Kundery.
Ústav se pod vedením nového ředitele zaměří také na další aspekty života v zemi ovládané totalitním režimem. „Komunistický režim nebyl reprezentován pouze represivními složkami, ale byl reprezentován celým spektrem společenského života,“ upozorňuje Herman.
12 minut
Rozhovor s Danielem Hermanem
Podle Hermana je Ústav pro studium totalitních režimů stále ještě na samotném začátku své práce. Přitom podotýká, že její výsledky mohou být velmi výrazné a pomohou společnosti vyrovnat se s existencí – a nutnou spoluprací – s totalitním režimem. „Vyrovnání s temnou minulostí se může podařit velmi dobře,“ upozorňuje Herman s poukázáním na Německo, které se naučilo přijímat svoji nacistickou minulost – a stydět se za ni.
Nehistorik povede historiky
Herman věří, že se mu podaří získat důvěru historiků, kteří mu budou podřízení. Podotýká, že ač sám není profesionálním historikem, vždy k ní měl blízko. Zároveň se cítí být spíše manažerem než vědcem. „Nemám ambice se vyrovnávat profesionálním historikům. Úloha ředitele je utvářet prostor historikům, aby mohli pracovat,“ upozorňuje Herman.
Jedním z cílů nového ředitele je uklidnit rozpory mezi jednotlivými zaměstnanci ÚSTR. Z kněžské kariéry si Herman přináší řadu zkušeností se „stavěním mostů“ mezi lidmi, prostředí zatím nechce rozvířit dosazováním nových lidí – ačkoli to do budoucna nevylučuje.
Věrnost republice, nebo režimu?
Podobně jako někdejší posluchač Večerní university marxismu-leninismu Jiří Pernes se i jeho nástupce Daniel Herman zapletl s komunistickým režimem, který má jím vedený ústav zkoumat. Na rozdíl od Pernese tuto zkušenost netají. „To bohužel byl jeden z projevů komunistické totality, že před udělením státního souhlasu museli kněží podepsat věrnost republice,“ popisuje Herman. Nezastírá, že tento slib byl určitou formou kolaborace s totalitním režimem, i proto o něm předem informoval. Během konkursu mu prý podpis věrnosti republice nikdo nevytknul.