Heger: Vedení VZP je vnitřně rozloženo, pojišťovna nefunguje

Praha - Vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny je podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) vnitřně rozloženo. Pojišťovna nefunguje, jak má. Nedoplatila například nemocnicím péči za loňský rok a má nefunkční výpočetní systém. Ministr to řekl v reakci na vyjádření ředitele VZP Pavla Horáka, že příčinou problémů je ministerstvo zdravotnictví, které neprovedlo potřebné legislativní změny.

VZP ve zdravotně pojistném plánu na rok 2013 počítá s poklesem úhrad o čtyři procenta. Tím by dosáhla v daném roce vyrovnaného hospodaření. Pokud ale Heger navýší úhradovou vyhláškou platby za zdravotní péči, mohl by se do konce příštího roku prohloubit propad VZP až na devět miliard korun. Letos pojišťovně hrozí propad tři miliardy.

„Proti VZP a pro to, že pláč a strkání problému na ministerstvo jsou účelové, je fakt, že vnitřně je vedení VZP značně rozloženo. Svědčí pro to nefunkčnost jejich výpočetního systému a fakt, že tři čtvrtě roku po konci roku 2011 není loňský rok s lůžkovým zařízením dosud vypořádán. Myslím si, že ve VZP nefungují věci, jak mají,“ oponoval ministr.

Šéf správní rady VZP Marek Šnajdr se proti jeho tvrzením zásadně ohradil. Hlavní příčinou propadu zdravotního pojištění je podle něj to, že ministerstvo vedené Hegerem neuskutečnilo téměř žádný z kroků, ke kterým se zavázalo v koaliční smlouvě a programovém prohlášení, a to jak na straně úspor v systému, tak i stabilizace jeho příjmů.  

Leoš Heger: „Nikdo si nedovede představit podnik, kterému někdo zaplatí zálohy, a ten, kdo má potom provést doplatek, tak to tři čtvrtě roku prostě nedělá. To je velká neřest a paušálně si na to všechny nemocnice stěžují.“

Marek Šnajdr: „Slova Leoše Hegera jsou jenom snahou alibisticky se zbavit zodpovědnosti za nedobrý a velmi rizikový stav českého zdravotnictví a to, že se i letos prohlubuje a v příštím roce, pokud se rychle nezačne pracovat na potřebných změnách, může již nabýt rozsahu, že bude ohrožovat schopnost financovat péči v ČR v potřebném rozsahu.“

VZP je podle ministra v této chvíli na hranici problémů. V pololetí byla ještě v mírném plusu, na účtech měla asi tři čtvrtě miliardy a úhrady se začaly zpožďovat asi o tři dny. Proti krizovým dobám, kdy zpoždění dosahovalo i půl roku, je to ale zatím minimum. Podle Hegera je ale i malé zpoždění signálem, že se hospodaření horší. „My máme jasná data, že VZP platí výrazně více nad úroveň úhradové vyhlášky, než platí pojišťovny menší. Takže je to také otázka smluvní politiky VZP, která dlouhá léta je nekultivovaná,“ dodal ministr.

Pavel Horák, ředitel VZP (Události, komentáře 11. 10. 2012):

„Za zdravotní péči jsme v loňském roce zaplatili a platíme samozřejmě včas i za péči letošní. Ten objem vyúčtování ve 150 miliard činí 300 milionů korun. Předloňský rok jsme vyúčtovávání dělali v listopadu, loňský rok také. Není to nic neobvyklého. Financování zdravotnictví běží bez problému.“

Podle ředitelky odboru komunikace VZP Anny Veverkové ještě nebyly dorovnány platby za loňský rok kvůli novému informačnímu systému, který se testuje, aby z něj byly odstraněny všechny chyby. „Já se touto cestou omlouvám všem zdravotnickým zařízením, kterým ještě nebyly dorovnány platby,“ uvedla Veverková ve Studiu ČT24. 

Podle Veverkové ale tento problém vůbec nesouvisí s hospodařením pojišťovny: „Pan ministr ví, že je VZP velmi zatížena platbami nad rámec původně plánovaného rozpočtu ve zdravotně-pojistném plánu.“ Veverková dávala jako příklad zvýšení platů lékařů v nemocnicích, které loni ministr Heger vyjednal. Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu to prý znamená 1,5 miliardy navíc, ale ministr se VZP na nic neptal. Další miliardu pak dá VZP za očkování – tyto peníze dříve hradil stát, ale teď se zátěž převedla na pojišťovny.   

10 minut
Studio ČT24 o situaci ve VZP
Zdroj: ČT24

Propady a hospodaření zdravotních pojišťoven řešila už i vláda. Odmítla ale přidávat peníze navýšením platby státu. Heger má do konce měsíce podat kabinetu zprávu o výběru pojistného za první pololetí, kabinet pak bude hledat řešení. Ministerstvo zdravotnictví už v polovině září uvedlo, že pojišťovně hrozí na konci letošního roku propad až šest miliard korun. Heger tehdy řekl, že pokud k tomu skutečně dojde, bude to důvod k „důkladnému vyhodnocení“ práce managementu a možná i jeho výměně, včetně ředitele Pavla Horáka.

Šéf svazu pojišťoven: Chyba není na straně VZP, ale celého systému

Rozpočtové problémy VZP jako největší pojišťovny jsou jen důsledkem vad celého systému veřejného pojištění, tvrdí předseda dotyčného svazu Jaromír Gajdáček. V Interview ČT24 zmínil, že doplatky za loňský rok nemá vyřízeno také několik dalších pojišťoven. Ty se nyní musí vypořádat s tím, že stát odmítl doplatit několikamiliardový propad. „K té krizi dochází pravidelně jednou za 4 až 5 let… Po každé periodě stát vždy dosypal těch 5 miliard korun. Dnes je to poprvé, co vláda řekla, že ty peníze do systému nedá a pojišťovny to musí řešit. Uděláme ale vše pro to, aby péče zůstala pro všechny zachovaná,“ zmínil Gajdáček.

Jaromír Gajdáček
Zdroj: ČT24

Jaromír Gajdáček:

„Pokud se politickým rozhodnutím stát rozhodne, že více peněz nebude, máme několik možností – restrukturalizovat nemocnice, zpřísnit kontrolu zdravotní péče poskytované v superspecializovaných centrech, zahájit debaty o cenách léků. Další možný krok je mírně zvýšit spoluúčast pacientů v těch oblastech, kdy si to skutečně pacient může dovolit a je to řádově v desetikorunách. Poté budou peníze na vážnější a nákladnou léčbu.“

Podle Gajdáčka má zatím jen 58 nemocnic uzavřenou dohodu o restrukturalizaci. 11 nemocnic je fakultních, jejich osud řeší ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny u nich problém nevidí. „U ostatních nemocnic, kde se nám zdá provoz neefektivní, budeme dále tlačit na to, aby se restrukturalizace provedla podle našich představ,“ dodal.

Gajdáček také naznačil, že bude nutné uzavřít některá oddělení. Nemocnice budou dál fungovat, ale ne v současném rozsahu péče. Šéf Svazu zdravotních pojišťoven přidal i konkrétní případy. „V Brandýse by měla poskytovat nemocnice hlavně následnou péči, která je potřebná. Hovoří se o orlovské ortopedii v Moravskoslezském kraji, kde je na malém teritoriu 5 a více nemocnic. V okrese Plzeň-východ není ani jedna nemocnice a taky to nevadí.“ V listopadu seznámí Svaz zdravotních pojišťoven se svými návrhy VZP a chystané změny oznámí veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
před 2 hhodinami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 2 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
12:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...