Praha - Česko dnes slaví deset let členství v Severoatlantické alianci. Právě 12. března 1999 v americkém Independence podepsal tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan ratifikační listiny. Šlo o první rozšíření NATO od konce studené války. Spolu s Českem do aliance vstoupily Maďarsko a Polsko. "Kdybychom nebyli přijati do aliance, tak nejsme v Evropské unii," myslí si první polistopadový prezident Václav Havel, který byl v tuto dobu ve funkci. Samotná aliance oslaví za necelý měsíc už šedesát let své existence.
Havel: Bez členství v NATO bychom nebyli v EU
Dává nám to velkou naději, že už nebudeme nikdy okupováni nebo obětováni nějakému agresorovi - památná Havlova slova sdílela i americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která Česku ke vstupu pomohla a následně ratifikační listy převzala. Pro ni, za svobodna Marii Korbelovou, byl vstup Česka do NATO srdeční záležitostí. „Vůbec to nebylo jednoduché,“ vzpomíná na tehdejší dobu Havel. Jednak panovaly jisté pochyby a nedůvěra na straně aliance, která přijímala v podstatě dlouholeté „nepřátele“, jednak na straně nově přistupujících členů. V postkomunistických zemích, masírovaných léta propagandou, panovala obecná nedůvěra vůči novým svazkům. Kdyby tehdy v Česku proběhlo o otázce přistoupení referendum, tak by to asi neprošlo, říká Havel. Určitá zdrženlivost a nechuť byla mezi politiky i širokou veřejností, bylo to „silné kafe“, dodává bývalý prezident a zároveň s úsměvem vzpomíná, že tehdejší předseda vlády Zeman byl prý pro vstup jen z gentlemanství kvůli Havlovi.
Na nedůvěře veřejnosti i politiků se podílel také fakt, že v osmdesátých letech se uvažovalo o tom, jestli není lepší stávající NATO rozpustit, stejně jako se zrušil pakt zemí Varšavské smlouvy, a nevytvořit zcela nové sdružení. „Bylo ale jasné, že budovat na zelené louce něco nového celoevropského je strašná práce a je to drahé, lepší bylo využít existující organizace, ale ztransformovat ji, dát jí jiný smysl a poslání,“ komentuje to Havel.
Teď už je situace jiná. Podle průzkumu agentury STEM pro Českou televizi deset let po vstupu Česka do NATO souhlasí se členstvím v alianci zhruba 73 procent občanů. Dvě třetiny lidí pak pokládají Českou republiku za plnoprávného člena aliance.
Radar je další posílení naší obrany, říká Havel
Humanitární bombardování
„Tuhle pitomost bych nikdy neřekl, vzniklo to špatným překladem.“
Záhy po vstupu do aliance začala první bojová operace v historii NATO - bombardování dnes už bývalé Jugoslávie s cílem zastavit etnické čistky v Kosovu. Tehdy to mohlo vypadat, že přijetí nových členů je záměrně načasováno s vojenskou operací, aby si NATO otestovalo loajálnost nových členů. Tomu ale Havel nevěří. Šlo hlavně o to, zachránit civilisty, a byla to prostě náhoda, tvrdí a odmítá spojení „humanitární bombardování“, které je mu připisováno. Exprezident se v rozhovoru pro Českou televizi vyjádřil i k projektu americké protiraketové obrany, jejíž část, radar, by mohl stát v českých Brdech.