Praha – Právník Pavel Hasenkopf podal žalobu na ochranu osobnosti na prezidenta Miloše Zemana, kancléře Vratislava Mynáře a Kancelář prezidenta republiky. Žalobu podává v souvislosti s dubnovým prohlášením hradního kancléře, který Pavla Hasenkopfa označil v rozhovoru pro deník Právo za jednoho ze spoluotců novoroční amnestie. Za toto tvrzení požaduje milion korun. Hradní kancléř si ale stojí za svým, prý pro to má své důkazy. Spor o autorství amnestie se rozhořel poté, co kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář prohlásil, že za finálním textem amnestie stojí tři autoři - Hasenkopf, Jakl a někdejší hradní vicekancléř Petr Hájek. Všichni to odmítli.
V žalobě na ochranu osobnosti požaduje Hasenkopf „veřejné uvedení věci na pravou míru“ a finanční zadostiučinění ve výši jednoho milionu korun. Hasenkopf prý žalobu sestavoval od srpna do října poté, co se mu Mynář odmítl omluvit a sdělit mu jména zaměstnanců prezidentské kanceláře, kteří jej označili za spolutvůrce amnestie. Dokument, kterým se bude zabývat pražský městský soud, má podle Hasenkopfa 58 stran a 15 příloh. „Ano, mohu to potvrdit. Komentář k tomu je na mém veřejném FB, víc to zatím komentovat nechci,“ uvedl na svém facebookovém profilu.
Mynář reagoval na informace o žalobě tím, že neupírá nikomu právo obrátit se na soud. Za svým tvrzením si ale stojí. „Plnil jsem úkol pana prezidenta. Autorství pana Hasenkopfa jednoznačně vyplývá z materiálů, které mi sám pan Hasenkopf předal,“ zdůraznil, ale své trumfy odmítl specifikovat. Kdyby podle vlastních slov někomu skutečně ublížil, omluvil by se. „V tomto případě ale k omluvě není důvod,“ dodal.
Spor o autorství roztočil kolotoč jmen
V souvislosti s amnestií již padlo mnoho jmen těch, kteří se na vypracování textu mohli podílet: Ladislav Jakl, Petr Hájek, někdo z ministerstva spravedlnosti nebo Pavel Hasenkopf. Všichni zodpovědnost za výsledný text odmítli – poslední jmenovaný sice připustil, že v první fázi sbíral podklady pro vypracování amnestie, jeho materiál byl ale podle Hradu příliš složitý.
Hasenkopf předložil důkazy o angažování právníka Koudelky
Nakonec se Hasenkopf od výsledné podoby prezidentského předpisu distancoval. Trvá ale na svém, s výsledným zněním amnestie jej prý nic nepojí. Prohlásil, že má důkazy o angažování právníka Zdeňka Koudelky v podobě téměř totožné verze amnestie odesílané z Koudelkova počítače.
Autorství amnestie - horký brambor
- 18. ledna - Lubomír Zaorálek (ČSSD) požádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím prezidentskou kancelář, aby zveřejnila, kdo se podílel na přípravě amnestie.
- 19. ledna - Lidové noviny napsaly, že amnestie vznikala v okruhu tří lidí: prezidentova tajemníka Ladislava Jakla, jediného právníka ve sboru interních poradců Pavla Hasenkopfa a bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelky.
- 2. března - Klaus deníku Právo řekl, že autorem amnestie byl on sám. O rozsahu amnestie se prý radil s nejbližšími spolupracovníky a vyžádal si i odhad ministerstva, kolika lidí se dotkne.
- 27. dubna - Vratislav Mynář, kancléř nové hlavy státu Miloše Zemana, médiím sdělil, že autorem textu byli Ladislav Jakl, Petr Hájek a Pavel Hasenkopf. Všichni tři toto tvrzení odmítli.
- 1. května – Podle Hasenkopfa amnestii připravilo ministerstvo spravedlnosti. Připustil sice, že první verzi vypracoval on sám, konečná podoba amnestie však prý byla zcela jiná. Ministr spravedlnosti to odmítl.
- 4. května - Exprezident Klaus zopakoval, že autorem amnestie byl on sám. Hasenkopf zveřejnil mail od Ladislava Jakla, v němž Hasenkopfa žádal „o vypracování jednoho z možných řešení amnestie“. Jakl nepopřel, že e-mail poslal.
- 5. května - Hasenkopf oznámil, že prezidentské kanceláři předal důkazy o autorství amnestie.
- 6. května - Prezident Zeman označil Hasenkopfa za jednoho ze spoluautorů amnestie. Podle Zemana se podílel zejména na kontroverzním aboličním článku. Hasenkopf naopak naznačil, že amnestii napsal Zdeněk Koudelka.
Z českých věznic bylo v důsledku amnestie propuštěno zhruba šest a půl tisíce odsouzených. Na základě aboličního článku byla do konce března zastavena trestní stíhání 757 lidí v 415 kauzách. Rozhodnutí se týkala i některých rozsáhlých hospodářských kauz s miliardovými škodami.
