Praha – Podle teologa Tomáše Halíka se papeži Benediktu XVI. podařilo v dnešním, alespoň v evropském kontextu církvi ne příliš nakloněném, světě otevřít katolickou víru i mnohým v této otázce nerozhodnutým lidem. „Pozval ty hledající lidi v dnešním světě, aby nějakým způsobem participovali na životě církve,“ myslí si Halík, který zároveň oceňuje papežovo přesvědčení, že víra musí být spojena s přemýšlením i jeho snahou o navázání dialogu mezi vírou a vědou.
Aliance mezi vědou a vírou
„Je třeba navázat dialog s lidmi vědy,“ myslí si Tomáš Halík stejně jako papež Benedikt XVI. A nejen s nimi, katolická církev by podle Halíka měla oslovit třeba i manažery nebo politiky, ale také intelektuály a hlavně všechny přemýšlivé lidi, kteří hledají nějakou formu víry. Ty všechny podle Halíka bral současný papež vážně a zdůrazňoval, že by s nimi měla církev rovnocenně diskutovat. „Církev by se měla podobat nádvoří národů, brát vážně i ty, kteří hledají svého Boha, a to ne v tom smyslu misijním, že je bude chtít hned polapit, ale vést s nimi dialog,“ myslí si Halík.
Přestože byl odcházející papež považován za člověka spíše konzervativního a v některých případech až bránícího se změnám, zároveň získal během svého působení mezi věřícími velkou oblibu. „Lidé v něm viděli papeže velice lidského, ve kterém není ani stopa po nějaké pýše nebo nadřazenosti. Dýchala z něho vždycky taková noblesa a zdvořilost starého profesora,“ řekl Halík.
Tomáš Halík oceňuje i to, že se Benedikt XVI. postavil proti náboženskému fundamentalismu a fanatismu, místo něhož kladl důraz právě na přemýšlení. „Lidé od něj čekali hřímání proti potratům a podobně a místo toho mluvil o těch jemných a důležitých věcech a postavil se proti náboženskému fanatismu,“ shrnul Halík.
Tato volba by mohla být přelomová
Benedikt XVI. byl do jisté míry pokračovatelem tradice předchozího papeže Jana Pavla II., některými byl označován jako „papež přechodu“ a do jisté míry symbolizoval i kontinuitu církve. „Představoval tradici, ale on ji představoval velmi inteligentním a otevřeným způsobem,“ myslí si Halík.
Nyní by podle Halíka mohl přijít přelom v podobě papeže nejen mladšího, ale hlavně názorově výrazně vyhraněného a inovativního. Zároveň ale upozornil, že katolická církev je v současné době rozdělená a hodně výrazný papež by mohl způsobit i určitý rozkol mezi liberálním a konzervativním křídlem, které dokázal Benedikt XVI. sbližovat, jelikož ho oba tábory uznávaly pro jeho široké teologické znalosti.
Tomáš Halík (* 1948) je filozof, sociolog, teolog a religionista. Působí jako profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, farář Akademické farnosti v Praze a prezident České křesťanské akademie. Víra by měla spojovat, ne rozdělovat - takový je Halíkův postoj. Knězem se stal v říjnu 1978, kdy byl v Erfurtu tajně vysvěcen, a později se stal blízkým spolupracovníkem kardinála Františka Tomáška. Je držitelem například rakouské Ceny kardinála Königa za rok 2003, v roce 2010 dostal také prestižní Cenu Romana Guardiniho, kterou každé dva roky uděluje Katolická akademie za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby.
